Odpočinkem k vyšší produktivitě
VJaponsku se jí říká „karóši“, v Číně „kuolaos’“a v Jižní Koreji „gwarosa“. Smrt z přepracování. Předloni japonská vláda zveřejnila průzkum, podle něhož příznaky přepracování vykazuje až čtvrtina zaměstnanců v zemi. Není divu, každý Japonec odpracuje v průměru 80 hodin přesčasu měsíčně. Práce sice šlechtí, když je jí ale moc, tak ubližuje. A nemusíte ani zdaleka dřít jako Japonci.
Jedna studie ukázala, že stačí, aby člověk dlouhodobě trávil v práci více než 50 hodin týdně, a riziko ischemické choroby srdeční oproti „normálně“pracujícím lidem se u něj zvyšuje o 40 procent. Jinak řečeno, příliš mnoho hodin v práci je jen o trochu méně nebezpečné než kouření, které to samé zdravotní riziko zvyšuje o 50 procent. Podle jiné vědecké práce máte zase výrazně větší šanci, že vás potká mozková mrtvice, budete-li pracovat jedenáct a více hodin denně.
Zkrátka a dobře, přestaňte v práci trávit veškerý volný čas a jeďte radši na dovolenou. Jak prokázala jedna více než čtvrtstoletí trvající studie helsinských byznysmenů, podnikatelé a manažeři, kteří ve středním věku málo jezdí na dovolenou, umírají dříve a mají ve stáří horší zdraví než ti, kteří si „oráží“častěji.
Kdo si myslí, že by si častým dovolenkováním u šéfa zhoršili reputaci a ztížili si pracovní postup, velmi se pletou. Když američtí vědci sledovali chování zhruba pěti tisíc zaměstnanců, zjistili, že lidé, kteří si vyberou jen deset a méně dnů dovolené ročně, mají v horizontu tří let jen třetinovou šanci, že se jim zvýší plat. Lidé, kteří si dovolené vybírají více než deset dnů, mají šanci na vyšší plat dvoutřetinovou.
Odpočatí lidé jsou navíc produktivnější, což dokládá i příklad brněnské IT firmy Artin, která zavedla neomezenou dovolenou. Lidé si sice brali o třetinu více dovolené než dřív, své úkoly přesto splnili. To mimo jiné svědčí o tom, že nápady na zkrácení pracovní doby se mohou vyplatit nejen lidem, ale i firmám samotným.
Jako první to již v roce 1914 pochopila Ford Motor Company. Místo devíti hodin pracovali zaměstnanci automobilky hodin osm a – světe, div se – pracovali více a lépe. Během pouhých dvou let se zisková marže firmy zdvojnásobila. K podobným výsledkům se nedávno dopracovali i Švédové, když experimentovali s šestihodinovou pracovní dobou. Lidé byli nejen zdravější, ale i produktivnější.
„Kancelářským krysám“by se mohla pracovní doba zkrátit ještě výrazněji. Jedna britská studie zkoumající chování zhruba dvou tisíc takových zaměstnanců dospěla k závěru, že skutečnou prací strávili v průměru 2 hodiny a 53 minut denně. Zbytek pracovního dne brouzdali na sociálních sítích, klábosili s kolegy, jedli, nebo dokonce hledali novou práci.
Z toho všeho plyne poučení, že chcete-li být zdravější a bohatší, řekněte si hned teď o dovolenou. Jestli jde vašemu šéfovi o blaho firmy, určitě vám ji dá.
Podnikatelé a manažeři, kteří ve středním věku málo jezdí na dovolenou, umírají dříve a mají ve stáří horší zdraví než ti, kteří si „oráží“častěji