Sexuální obtěžování a MeToo nejsou totéž
Tak prý politika ovládla fórum o MeToo, které pořádala Stálá konference českého práva v pátek 16. března v pražském Karolinu. Alespoň podle redaktora Lidových novin (LN 19. 3.). Dobrý postřeh, ale co jiného se dalo očekávat?
O politický úvod se totiž již předem postaral protest několika studentek, které se shromáždily před budovou, ve které se akce konala. Vadilo jim prý, „že akce má podporu rektora Univerzity Karlovy a že seznam řečníků jasně ukazuje, že nepůjde o neutrální fórum…“To není politika? Z jakého důvodu by rektor nemohl zaštítit odborný seminář a z jakého důvodu by takový seminář (pořádaný soukromou společností) musel být „neutrální fórum“? Odhlédneme-li od otázky, co to takové „neutrální fórum“vlastně je, nic přece nebrání tomu, aby si „experti na problematiku diskriminace a genderu“, kteří prý nebyli pozváni, uspořádali vlastní akci, ne?
Podle autora článku prý argumenty „druhé strany“neměly šanci vůbec zaznít, ačkoliv „zdroje by tu byly“, mimo jiné tam byli i „lidé z kanceláře ombudsmana“. Ač jsem byl přítomen a z kanceláře ombudsmana jsem, nemohu sloužit: diskriminace sexuálním obtěžováním je jedna věc, ale celá akce MeToo je věc druhá! Že zneužívání mocenského postavení k sexuálním účelům je zcela nepřijatelné, a to jak morálně, tak právně, je naprosto jasné, neproblematické, nesporné a mimo jakoukoliv diskusi. Nebylo třeba, aby tuto notorietu někdo, ať již z údajně nepozvaných expertů na diskriminaci a gender, nebo někdo „z kanceláře ombudsmana“, účastníkům fóra sděloval. To dávno věděli a vědí.
Ale MeToo je přece něco jiného. Zde jde o to, že po desítkách let si několik dam náhle vzpomnělo, že na počátku jejich kariéry stálo prý sexuální obtěžování ze strany bohatých a mocných mužů. Jistě nejen dnes, ale bezpochyby i tehdy to bylo zavrženíhodné jednání. Snad opravdu na počátku byla upřímná snaha upozornit – byť podivným hérostratovským způsobem – na nepřijatelné. Ale v právu platí, že opožděná spravedlnost je odepřená spravedlnost – jak pro škůdce, tak pro poškozené. Takže o právo zde zjevně nešlo.
Dobrý úmysl však dnes v oblasti lidských práv již dávno nepostačuje. Nelze přece nevidět, že vše, co se dnes pod záminkou MeToo děje, není ničím jiným než politiku připomínající kampaní, která nutně skončí v podivném lidskoprávním panoptiku, vedle toalet pro třetí pohlaví, do země zadupaného heterosexuálního bílého muže a pojetí sexuálního násilí, za které je některými považován i polibek, kterým princ budí Šípkovou Růženku. STANISLAV KŘEČEK
Snad opravdu na počátku byla upřímná snaha upozornit na nepřijatelné. Ale v právu platí, že opožděná spravedlnost je odepřená spravedlnost, což platí pro škůdce i poškozené. Takže o právo zde zjevně nešlo.