Dlouhá čínská investiční kocovina
Jaký je aktuální stav celkem 17 ekonomických dohod, které o Velikonocích 2016 v Praze uzavřeli prezident Miloš Zeman a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching? Jak vyplývá ze zjištění Lidových novin, zcela naplnit se podařilo pouze dva kontrakty, jeden pak zčásti.
PRAHA Přesně před dvěma lety zavítal do Prahy čínský prezident Si Ťin-pching. Hovořilo se o tom, že k nám z Číny poplynou stamiliardové investice a Česko se tak stane vstupní branou čínských firem do Evropské unie. Podle prezidenta Miloše Zemana to mělo být nějakých 95 miliard korun jen do roku 2016 a do roku 2020 pak celkem 232 miliard korun. Jenže optimismus vystřídalo zklamání. Ze zmiňované sumy se realitou stal jen nepatrný zlomek.
Téma čínských investic u nás se aktuálně dává nejčastěji do souvislosti s vyšetřováním Jie Ťien-minga, poradce prezidenta Zemana a především dosavadního šéfa čínské skupiny CEFC. Tuto ještě donedávna vlajkovou loď čínských investic u nás (v Česku spravuje aktiva v celkové výši přes 1,5 miliardy eur) i v Evropě aktuálně potápí nejen nejasnosti okolo jejího vedení, ale i skutečnost, že bezmála poloviční podíl v ní nově drží čínská státní skupina CITIC, která na přání Pekingu prošetřuje veškeré dosavadní obchody CEFC a údajně plánuje část majetku firmy rozprodat.
Otázkou také je, jak se na případných investicích směřujících do Česka podepíše nová, přísnější regulace Pekingu. Ten nedávno představil seznam citlivých zahraničních investic, které, pokud mají být uzavřeny, vyžadují zvláštní povolení. Jsou na něm nemovitosti, hotely, kina, sportovní kluby, vývoj zbraní a média. Právě do těchto odvětví, kromě dvou posledně zmíněných, investovala v Česku CEFC.
Před dvěma lety byli prezidenti Miloš Zeman a Si Ťin-pching u podpisu celkem 17 ekonomic- Prezidenti Miloš Zeman a Si Ťin Pching kých dohod. U devíti z nich se předpokládalo plnění již v roce 2016, ostatní měly být dojednány do roku 2020. Nyní je jasné, že se podařilo zcela naplnit pouze dvě, jednu další částečně. Celkem jde o zhruba tři miliardy korun místo slibovaných 95 miliard.
Sliby versus realita
Jak tedy vypadá stav devíti projektů, které měly být do roku 2016 hotovy zcela, či aspoň částečně?
1.
J&T Finance Group uzavřela dohodu o strategickém partnerství a spolupráci s čínskou Ping An Bank. Obsahem kontraktu bylo založení fondu, který v roce 2016 investuje 500 milionů eur (13,5 miliardy korun), do roku 2020 pak pět miliard eur (135 miliard korun) do finančního sektoru, energetiky a průmyslu.
2.
Další smlouvu uzavřela J&T Finance Group s China Development Bank. Podle rámcové dohody o spolupráciměly obě strany společně vložit 800 milionů eur do vybraných projektů.
Osud obou kontraktů je identický – proinvestováno zatím nebylo nic. „Přes několik jednání a možností prozatím nedošlo k jejich využití,“uvedla pro LN Monika Veselá, PR manažerka J&T Banky.
3.
J&T Finance Group podepsala smlouvu také se skupinou CEFC. Podle dohody o strategické spolupráci by měla čínská strana za 420 milionů eur navýšit svůj podíl v J&T na polovinu; nyní patří Číňanům necelá desetina. Transakce ale uzavřena nebyla. Koncem loňského roku neschválila obchod ČNB, novou žádost CEFC stáhla po zveřejnění zpráv o stíhání šéfa firmy Jie Ťien-minga a změnách v akcionářské struktuře.
Tvrdíkovo čínské eso
CEFC, kterou zastupuje Jaroslav Tvrdík, je jednoznačně nejaktivnějším čínským investorem v Česku. Za účasti čínského prezidenta Si Ťin-pchinga CEFC podepsala kromě výše zmíněné dohody s J&T Finance Group ještě další tři – dvě s čínskou Hengfeng Bank a Železiarnami Podbrezová, třetí se společností Eden Arena.
4.
Obsahem první smlouvy byla koupě společnosti Žďas a jejího dceřiného podniku TS Machinery Plzeň. Akvizice, vyčíslená v kontraktu na 72 milionů eur, byla dokončena v srpnu 2016.
5.
Druhý kontrakt předpokládá vytvoření společného fondu mezi CEFC a Hengfeng Bank s kapitálem 1,1 miliardy eur, který má být investován do průmyslových podniků v Česku. Prvním obchodem fondu byla prá- vě akvizice Žďasu, žádné další obchody ale uzavřeny nebyly.
6.
Na základě třetího kontraktu měla CEFC koupit 70 procent společnosti Eden Arena, která je vlastníkem fotbalového stadionu Eden. Loni v dubnu se CEFC stala majitelem všech akcií Eden Areny; přesná kupní cena zveřejněna nebyla, šlo o zhruba miliardu korun.
„Zájem byl, ale...“
Usnadnit českým exportérům přístup na čínský trh měla rámcová dohoda o finanční spolupráci mezi Českou exportní bankou (ČEB) a Čínskou rozvojovou bankou (CDB). V dohodě je uveden finanční limit 500 milionů eur.
7.„
Zájem českých exportérů o financování vývozu do Číny se ale bohužel od roku 2016 navzdory příznivým zahraničněpolitickým vztahům Česka s Čínou a oproti očekávání ČEB nezvýšil a zůstává v porovnání se zájmem exportérů o financování do jiných teritorií spíše marginální,“popsal aktuální stav projektu mluvčí ČEB Jan Černý.
8.
Firma BorsodChem Mchz podepsala s čínskou Wanhua Industrial Group memorandum o porozumění, které se týkalo investice ve výši 90 milionů dolarů do rozšíření výroby firmy BorsodChem v Ostravě. Částka měla být investována již v roce 2016, ale to se nestalo.
„V poměrně krátké době od podepsaného memoranda nelze vzhledem k legislativní náročnosti a specifikům chemicko-technologických procesů obecně, natož u rozsáhlých investic do složitých technologických celků předpokládat, že by takové projekty již mohly být zrealizovány,“uvedla pro LN Miroslava Jeřábková ze společnosti BorsodChem.
Dodala, že se již podařilo zrealizovat konkrétní investici do oblasti speciálních aminů ve výši zhruba pět milionů eur (přes 127 milionů korun). Další zamýšlené investice se prý ovšem pohybují na úrovni mnohonásobně vyšší.
9.
Poslední smlouvou ze seznamu těch, které byly podepsány za přítomnosti prezidentů a měly se naplnit již před dvěma lety, je ta mezi čínskou společností Beijing Er Shang Group a Pivovary Lobkowicz. Obsahem dohody v objemu 3,6 milionu eur byl nákup deseti procent akcií firmy Lapasan, což je vlastník Pivovarů Lobkowicz. Jak vyplývá z obchod- ního rejstříku, Lapasan je jediným akcionářem Pivovarů Lobkowicz a vlastní ho skupina CEFC, šlo tedy vlastně o čínskou investici do čínského podniku u nás.
Rozpačité výsledky
Zhodnocení výsledků dohod podepsaných během návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze vyznívá i po dvou letech hodně rozpačitě. Mnoho nadějí na zvýšení investic nedávají ani dohody, které měly být naplněny do roku 2020.
Jde například o dohodu o technologicko-ekonomické spolupráci mezi společností S.W.H. Group, jejímž ředitelem pro strategický rozvoj je bývalý premiér Petr Nečas, a firmou China Guodian. Společně chtějí investovat do obnovitelných zdrojů energie a čistých technologií v regionu střední a středovýchodní Evropy 550 milionů dolarů, což je zhruba 14 miliard korun. Zprávu o kontraktu zveřejnila před dvěma lety řada zahraničních médií. To byla ale zatím poslední informace. LN se neúspěšně pokoušely zjistit další osud spolupráce, zaslané dotazy ale zůstaly bez odpovědi.
Stejně skončilo i pátrání po osudu memoranda o porozumění, které podepsali kunovický výrobce letadel Aircraft Industries a China Aviation Supplies Holding Company. Dohoda zahrnovala prodej 20 letadel L-410 v průběhu pěti let za přibližně tři miliardy korun.
Firmou, která dokázala posunout nejdále obsah dva roky staré dohody, je Škoda Auto. Kontrakt se ale netýká investic směřujících z Číny do Česka. Škoda Auto, mateřský koncern Volkswagen a čínská SAIC Motor Corporation podepsaly v roce 2016 memorandum týkající se společných investic v Číně. Jde o dvě miliardy eur rozložené do pěti let.
Pravda je, že v oné původní částce 95 miliard korun nejsou zahrnuty veškeré čínské investice v Česku, šlo pouze o finanční vyčíslení dohod a memorand, které byly podepsány během pobytu Si Ťin-pchinga v Česku. Jako příklad transakcí, které do 95 miliard započítány nebyly, lze uvést koupi více než 71 procent českého prodejce zahradní techniky a bazénů Mountfield, kterou uzavřela skupina Eurasia Development Group Limited. CEFC také získala v Praze administrativní komplex Florentinum, několik luxusních hotelů či budovu Živnobanky.
Podle aktuálních informací z České národní banky, které tento týden jako první přinesl Radiožurnál, Číňané do tuzemské ekonomiky přímo investovali do konce roku 2016 pouze 17miliard korun. A podle agentury CzechInvest, která však registruje pouze projekty, na nichž se podílela, u nás Číňané v roce 2016 dojednali investice v objemu 3,15 miliardy korun, vloni pak podle odhadů zhruba další miliardu.
Zájem českých exportérů o financování vývozu do Číny se bohužel od roku 2016 ... nezvýšil a zůstává v porovnání se zájmem o financování exportu do jiných teritorií spíše marginální.