Péče o seniory: kde ji hledat
Za posledních deset let se střední délka dožití prodloužila o více než dva roky. Ženy se tak dnes v průměru dožívají 82 let, muži 76 let. V tak vysokém věku už ale lidé často nejsou zcela soběstační a potřebují v menší či větší míře pomoc druhých. Jaké jsou jejich možnosti?
Nejlepší je samozřejmě zůstat doma se svými blízkými, kteří se o vás postarají. To však vždy není možné. Řešení tu ale jsou. V případě, že jste ještě relativně v kondici, s péčí přes den mohou pomoct tzv. terénní pečovatelské služby. „V tom případě za vámi přijede pečovatelka domů. Může vám například dovézt oběd, pomoci s úklidem, ale i s péčí, tedy třeba s podáváním jídla nebo při osobní hygieně,“popisuje sociální pracovnice Monika Lípová. Pečovatel či pečovatelka zpravidla dochází do domácnosti v předem dohodnutý čas.
Služby si lze objednat u pečovatelské služby na základě podané žádosti a po provedení sociálního šetření v místě vašeho bydliště. Ceny za služby mají svůj cenový strop 130 korun za hodinu, který stanovuje vyhláška. Na úhradu pečovatelské služby můžete využít příspěvek na péči (pokud je vám přiznán) nebo ji platíte ze svého.
Pokud již člověk nezvládá být přes den sám doma, je možné využít tzv. denní stacionář, případně týdenní stacionář, kdy se senior vrací k rodině na víkendy a svátky. Pro případy, kdy chce rodina například odjet na dovolenou nebo rekonstruuje byt, je možné využít odlehčovací službu, tedy pobytové stacionáře, obvykle při domovech pro seniory. Jak již ná- Nejen domovy pro důchodce, ale i byty s pečovatelskou službou zev napovídá, služba má odlehčit rodinným příslušníkům a dočasně za ně převzít péči o seniora. Maximální délka pobytu je zpravidla tři měsíce, ceny opět stanovuje vyhláška.
Pro koho je samostatné bydlení s péčí
Mezičlánkem mezi terénní pečovatelskou službou a klasickou ústavní péčí jsou domy s pečovatelskou službou (DPS). V DPS jsou klasické byty, nejčastěji garsonky, a ve vymezeném čase, tře-
ba od 8 do 16 hodin, tu poskytují pečovatelské služby. Nikoli ale ty zdravotní a ošetřovatelské.
„Primárně by domy s pečovatelskou službou měly být určeny pro starobní důchodce, případně invalidní důchodce, kteří řeší terénní pečovatelskou službu, tedy potřebují jen částečnou pomoc s běžnými činnostmi, a k tomu navíc i situaci bytovou. Nemělo by to být naopak,“říká Miroslav Strejček, vedoucí DPS v Černošicích. „Například seniora, který je trvale upoután na lůžko nebo třeba trpí stařeckou demencí či Alzheimerovou chorobou, a který tak vyžaduje stálou péči, do DPS přijmout nelze.“
Zřizovatelem DPS bývají obce nebo města, a přednostně jsou tak určeny právě jejich obyvatelům. „Klienti uzavírají dvě smlouvy: nájemní a o poskytování pečovatelských služeb,“doplňuje Strejček. Výši nájmu stanovuje zřizovatel. Například v DPS v Černošicích činí nájem včetně poplatků spojených s bytem 4100–4500 korun. Využívané pečovatelské služ- by se hradí zvlášť, obvykle z příspěvku na péči.
Míst v domech s pečovatelskou službou ale zdaleka není tolik, kolik by bylo potřeba. Takže než žadatel takový byt získá, může čekat i několik let.
Plnou péči nabízejí domovy pro seniory
V případě, že se již o sebe senior nedokáže postarat sám, může si požádat o místo v domově pro seniory (domově důchodců). Zde už je personál přítomen nepřetržitě. Kromě ubytování a stravy jsou zde zajištěny komplexní pečovatelské a ošetřovatelské služby, tedy především podávání léků, ošetřování, rehabilitace, pomoc s osobní hygienou i dalšími úkony apod. Senioři mají možnost využívat aktivizačních programů a společenských akcí.
Ze svých prostředků (důchodu) zde každý musí platit za ubytování a za stravu. Po úhradě ubytování a stravy ale musí seniorovi zůstat alespoň 15% z příjmu (důchodu, popř. jiného příjmu). V případě, že by důchod na pokrytí ubytování nestačil, je možné si požádat o dávku pomoci v hmotné nouzi nebo doplatek na bydlení. Případné doplácení ze strany příbuzných může být podle kanceláře ombudsmanky založeno pouze na dobrovolnosti.
Pokud byl seniorovi vedle důchodu přiznán i příspěvek na péči, odevzdává jej celý domovu. Je totiž vyplácen jako individuální dávka, za niž si má člověk zajistit pomoc a služby, které si kvůli snížené schopnosti péče o vlastní osobu a soběstačnosti nemůže obstarat sám. A jelikož v domově pro seniory poskytují veškerou potřebnou péči, mají lidé, kteří tuto péči přijímají, ze zákona povinnost za její poskytnutí platit částku, která se shoduje s výší přiznaného příspěvku. Primární lékařská péče je hrazena ze zdravotního pojištění. (Více informací k životu v domově pro seniory najdete například na stránkách ombudsmanky https://goo.gl/TJy7nr.)
Domovy pro seniory zřizují obvykle města a kraje, existuje ale i řada soukromých zařízení. V případě zájmu je třeba si do domova podat žádost, nutná bude i lékařská zpráva a proběhne rovněž sociální šetření. Obvykle je navíc domovem vyžadováno, aby si klient podal žádost o příspěvek na péči. S volnými místy je to ale podobné jako u DPS – je jich málo a ne vždy se podaří sehnat místo v blízkosti původního bydliště. Je proto lepší žádost podat už v době, kdy senior přestává být soběstačný.
Když je třeba speciální péče
V případech, kdy již senior vyžaduje odborné ošetřování, je třeba se zajímat o místo v léčebně dlouhodobě nemocných (LDN). Pobyt ve „státní“LDN je hrazen ze zdravotního pojištění. Pro lidi trpící různými typy demence, tedy např. i alzheimerem, je nutné hledat tzv. domovy se speciálním režimem. Ani těch moc není, a především nejsou zrovna levné.
Možností pro závěrečnou fázi života je také hospic, zdravotně-sociální zařízení, které se věnuje péči o nevyléčitelně nemocné a umírající. Zahrnuje odbornou lékařskou i ošetřovatelskou péči, poradenství, duchovní doprovod a pomoc rodinám i blízkým osobám nemocného. Hospicová péče je poskytována nejen v lůžkovém hospicovém zařízení, ale i v domácím prostředí – tehdy jde o tzv. mobilní hospic.
Autorka je stálá spolupracovnice Lidových novin