ČSSD na cestě k procitnutí
PRAHA Dnes je tomu přesně 140 let, kdy dělníci v pražském hostinci U Kaštanu položili základy ke vzniku sociální demokracie. Právě v tento slavnostní den se straníci scházejí v Hradci Králové, aby pokračovali ve volebním sjezdu. Program je ale poněkud odlišný, než bylo v plánu. Očekávalo se, že půjde o hlavní politickou událost jara, na které se Česko posune k vládě s důvěrou. Jenže těsně před sjezdem jednání s hnutím ANO krachla. A tak nejstarší českou stranu svírají po loňském volebním propadáku nadále obavy o další vývoj a postavení v politickém životě země.
Být slyšet
Debatou, zda vstoupit do vládní koalice trestně stíhaného premiéra Andreje Babiše, žila ČSSD od počátku roku. Část členské základny vehementně protestovala, druhá souhlasila. Tento svár však bude jednou považován za přínosný. Sociálním demokratům pomohl hledat tvář.
Měsíce strávené vyjednáváním posloužily straně k programovému vyprofilování. A navíc díky programovým střetům s ANO mohla ČSSD patrně hlasitěji než v době předvolební kampaně veřejnosti sdělit, co si vlastně myslí o daních nebo nemocenské.
ANALÝZA
O sociálních demokratech zkrátka bylo po dočasném podzimním oněmění zase slyšet. Když si koncem roku strana lízala rány po volebním debaklu vyčísleném 7,27 procenty hlasů, prakticky se po ní slehla zem. Až zákulisní mašinerie kolem únorového sjezdu ji probudila.
Souboj se vedl o to, zda se do čela prosadí kandidáti naklonění vyjednávání s hnutím ANO, nebo naopak ti, kteří „koketování“s Babišem odmítnou a striktně zavelí: Opozice! Zvítězili Jan Hamáček a Jiří Zimola. A zaveleli: Vyjednávat!
Co teď? Pokud Andrej Babiš nezmění svůj postoj, ČSSD zamíří do opozice. Právě před tím na únorovém sjezdu stranu varoval prezident Miloš Zeman – tam čeká sociální demokraty jen „suchá skýva“. A nejde zdaleka jen o exekutivní křesla. Strana pak bude muset najít nové cesty, jak na sebe upozornit, jak prosadit svá témata, a zajistit jim ohlas ve- řejnosti. Nejen zákonodárně, ale i mediálně. Její finanční kondice přitom není právě působivá.
Bude to náročný úkol, protože v opozičních lavicích sedí slyšitelnější sestava – zejména Piráti a SPD Tomia Okamury, TOP 09 či ODS. Sociální demokraty by proto čekalo složité hledání neobsazené parkety na opoziční scéně, konkurence je nevídaná. ČSSD přitom potřebuje být nejen opozicí vládě, odlišit se musí i od ostatních nevládních stran.
Sjednocení kmenů?
A jako obvykle, k řešení stále ještě zbývá vnitrostranická rozpolcenost. V ČSSD koexistuje několik kmenů. Různí se v náhledu na to, jak vlastně provozovat politiku a jakými cestami by se měla strana ubírat. Je docela dobře možné, že odmítnutí Babišovy koalice jednotlivé proudy sblíží. Nicméně v době vyjednávání existovalo ve straně několik silně vyhraněných skupin.
První z nich představovali zastánci vstupu do vlády a reprezentoval ji například nový předseda strany Jan Hamáček.
Proti tomu vystupovali například expremiér a bývalý předseda strany Bohuslav Sobotka a spolu s ním exministr vnitra Milan Chovanec.
Vedle těchto klanů se profilovala ještě skupina prohradních renegátů typu bývalého jihomoravského hejtmana Michala Haška. O něm se v posledním týdnu spekulovalo, že by na základě svého dobrého vztahu s prezidentem republiky mohl dokonce přímo usednout v novém kabinetu.
Ani to ale není vše. Kvůli průběhu vyjednávání o koalici nastaly třenice i v křídle, které Hamáčkovi pomohlo ke zvolení šéfem strany. Pražská organizace opírající se o europoslance Miroslava Pocheho byla důležitou součástkou sjezdové hlasovací mašiny, v posledních týdnech však s Hamáčkem na jednom břehu nestála.
Pocheho skupina se od začátku stavěla kriticky vůči koalici s trestně stíhaným premiérem. Když jednání neprobíhala podle jejích představ, začala „Praha“ve straně šířit názor, že straníci by neměli na spolupráci s ANO přistoupit. V tomto týdnu pak přitlačila vyjednávací tým ke zdi: nedá-li Babiš straně vnitro nebo finance, není se o čem bavit.
Zchladil vnitřní půtky je nadále největší domácí úkol ČSSD při kýženém návratu na výsluní.
Vyjednávači ČSSD ve čtvrtek v noci ohlásili, že strana zamíří do opozice. Sociálním demokratům by pak hrozila neviditelnost. V opozičních lavicích je konkurence nevídaná. Zejména jsou slyšet Piráti a SPD Tomia Okamury, TOP 09 či ODS. ČSSD přitom potřebuje být nejen opozicí vládě, odlišit se musí i od ostatních nevládních stran.