Plat děkanů zajímá i akademiky
Akademické platy
PRAHA/KLADNO Vysokoškolské zaměstnance napříč Českem zaskočilo zjištění LN, že si Alena Kohoutková, někdejší děkanka Stavební fakulty ČVUT a zároveň vedoucí katedry betonových konstrukcí, vydělala za loňský rok 5 465 243 korun, z čehož bylo 3,7 milionu na odměnách.
Pro srovnání: britská premiérka pobírá za rok zhruba 150 tisíc liber čili 4,4 milionu korun.
Akademický plat bývá vícesložkový, sestává ze základní mzdy za výuku i bádání, odměn a příplatků za funkce, peněz z grantů či z doplňkové činnosti, jako jsou posudky. Drtivá většina peněz však na veřejných vysokých školách pochází buď ze státního rozpočtu, nebo z unijních zdrojů. Má veřejnost znát strukturu a výši odměn děkanů, šéfů fakult?
Myslí si to i někteří akademici, dokonce přímo na ČVUT. Ukazuje to případ táhnoucí se od roku 2015, kdy se odborový svaz fakul- ty biomedicínského inženýrství v Kladně zajímal o fakultní hospodaření. „Objevovaly se stížnosti členů akademické obce na nerovné finanční podmínky v odměňování. Tyto stížnosti se zdály potvrzené také mediánovými a průměrnými přehledy mezd za jednotlivá pracoviště, jež ČVUT na základě kolektivní smlouvy začalo zveřejňovat. Proto jsme v březnu 2016 požádali o přehled za konkrétní měsíc a dále o peníze vyplacené panu děkanovi a panu tajemníkovi za celý rok 2015,“řekl LN Jaroslav Kuba, jenž odbory vede a dříve býval náměstkem na ministerstvu školství.
Fakulta si na vyřízení – respektive zamítnutí – najala advokáty. A věc se táhla. „Definitivní stanovisko jsme dostali až v létě 2016, kdy jsme museli podat žalobu kmístně příslušnému soudu dle zákona o svobodném přístupu k informacím. Od té doby soudy případ řeší,“říká fyzik Kuba.
Fakulta nehodlá uvádět, jakými argumenty se brání. „Po dobu trvání soudního řízení se k tomuto vyjadřovat nebudeme,“vzkázala včera Ida Skopalová z tiskového oddělení kladenské fakulty.
Oldřich Kužílek, expert na otevřenost veřejné správy, už dříve v obecné rovině uvedl, že u děkana čili „u takto vysoce postavené osoby veřejné vysoké školy je nepochybně převažující veřejný zájem na informacích o jejím příjmu a odměňování“. Zároveň dodal, že zájem novinářů o tyto informace je legitimní, neboť sleduje účel ve-
V květnu 2013 Jakub Michálek (Piráti) vymohl z ministerstva školství tabulkové výplaty rektorů veřejných vysokých škol.
Rektor Univerzity Karlovy měl 128 400 korun měsíčně, rektor Masarykovy univerzity 117 700 korun a na ČVUT 107 tisíc. Od té doby se mzdy zvýšily asi o pětinu.
Celkový plat exděkanky Aleny Kohoutkové by po „rozpočtení“vyšel na 455 tisíc korun měsíčně.
řejné diskuse o odměňování v takovýchto pozicích.
Důvodem, proč Kuba žalobu s kolegy podal, je zájem o transparentnost. „Domníváme se, že problém je obecnější i v tom, že nejsou jasně nastavená kritéria úspěšnosti jednotlivých univerzitních pracovišť, takže rozdělování peněz může být deformováno různými jinými zájmy, například snahou podporovat sebe a svoji skupinu,“říká Kuba.
Zkušenosti z amerického labu
Svůj doktorát získal v Paříži, tři roky pracoval i ve vládní jaderné laboratoři Lawrence Livermore National Laboratory (LLNL).
„I v americké laboratoři mimo jiné s vojenským zaměřením jsou všechny platy hrazené daňovým poplatníkem dohledatelné, včetně osob pracujících na utajovaných výzkumech. Daňový poplatník platí, daňový poplatník má tedy právo vědět komu a kolik,“tvrdí Kuba, někdejší prorektor ČVUT. Odměny v Livermore tvoří nejvýše přibližně deset až patnáct procent celkového ročního příjmu. „To na českých pracovištích mohou být příjmy nad rámec tabulkových mezd i násobné. Obecně se dá vypozorovat i určitá tendence, že v západní Evropě a v USA jsou platy ve veřejném sektoru víceméně pevné a jen s malým podílem nepovinných složek, zatímco čím více na východ, tím větší ,moc‘ má nad vámi někdo nadřízený,“vypozoroval Kuba, dle něhož férové odměňování zvyšuje i motivaci.
Případ bývalé děkanky stavební fakulty ČVUT, která si loni vyplatila odměny 3,7 milionu korun, otevřel otázku: má veřejnost právo znát výši platu u děkanů? O to jde i v žalobě ze srpna 2016 proti jiné fakultě ČVUT v Kladně.
Odtajnění rektorských platů
Čeští akademici si své výplatnice střeží. Průlomem byla v květnu 2013 aktivita Jakuba Michálka (Piráti), který si „stošestkou“vymohl po ministerstvu školství zveřejnění výše rektorských platů.
„Ministerstvo určuje jen mzdu rektora,“vysvětluje dnes resort s tím, že rozhodování o výši mezd ostatních zaměstnanců (i děkanů) už je na samosprávě škol.
Kuba – s analogií na fungování státu – upozorňuje, že akademický senát je něco jako parlament ( legislativní moc) a senáty vybraný rektor/děkani jsou jakoby vládou univerzity, respektive fakulty ( výkonná moc). „Chybí však další pilíře, zejména soudní moc. Děkan potom může mít tendenci sledovat nejen zájem univerzity, ale i jiné zájmy, například vypořádávat se s politickými konkurenty pracovněprávními prostředky,“uzavírá.