Orbán očekává další triumf

Úskalí zákona

BUDAPEŠŤ/PRAHA Osm milionů voličů rozhodne zítra o novém složení 199členného maďarského Národního shromáždění.

O vítězství současného premiéra Viktora Orbána a jeho pravicově-konzervativní koalice Fidesz a křesťanských demokratů (KDNP) nikdo nepochybuje. Celostátní průzkumy jí předpovídaly více než 50procentní podporu.

Cílem trojnásobného premiéra Orbána je ovšem získat znovu dvoutřetinovou ústavní většinu, o níž v právě končícím funkčním období parlamentu přišel. Ta by mu totiž zaručila kontrolu politického života v zemi i za horizontem příštího volebního období.

Orbán proto v minulých měsících vsadil všechno na mobilizaci svých tradičních voličů, a to tématem, které hýbalo veřejným míně- ním i v jiných evropských státech: obavami z migrace.

Kvůli tomu riskoval spory s Evropskou unií, když se například opakovaně postavil proti záměru povinně přerozdělovat běžence mezi ostatní členské státy.

V posledních měsících pak hlavní vládní strana i jí nakloněná média začaly brojit proti americkému miliardáři s maďarsko-židovskými kořeny Georgi Sorosovi. Jeho premiér viní, že neziskové organizace podporované z filantropových prostředků chtějí přivést do Maďarska natrvalo migranty z muslimských zemí. To by dle Orbána vedlo ke ztrátě křesťanského charakteru země, potažmo i celé Evropy.

Těsně před zahájením volební kampaně začal parlament projednávat soubor zákonů s označením „Stop Soros“, jež mají dál omezovat činnost neziskových organizací, které jsou financovány ze zahraničních zdrojů. Zatím je ale parlament neschválil, a to i proto, že koalice Fidesz-KDNP nemá potřebnou dvoutřetinovou většinu.

Této situaci se pokusí zabránit

Maďarští voliči mají k dispozici dva hlasy. Jedním hlasují pro poslance v jednomandátových obvodech, kterých je celkem 106. Druhý dávají celostátním kandidátkám politických stran, z nichž vzejde zbývajících 93 poslanců. Do parlamentu se dostanou pouze strany, jež překonají hranici pěti procent.

Strana Fidesz napnula své úsilí k vítězství v jednomandátových obvodech. Její voličský potenciál je ale omezený. V roce 2014 získali její kandidáti pouze ve 20 obvodech nadpoloviční většinu, zatímco ve většině vyhráli s výsledkem v rozmezí mezi 40 a 50 procenty, ve 25 obvodech získali méně než 40 procent.

Opozice kalkuluje, že pokud by postupovala v některých obvodech společně a účast by v nich překročila 60 procent, mohla by uspět. Odhaduje se, že pokud by získala 25 obvodů, Fidesz by neměl ústavní většinu. Vítězství ve 40 obvodech by zřejmě znamenalo Orbánovu prohru. opoziční strany, z nichž má většina levicové nebo liberální pozadí. S výjimkou socialistů ovšem průzkumy žádné z nich nepředpovídají výsledek, jenž by přesahoval deset procent.

Navzdory tomu by ovšemmohly své voliče vyzvat, aby hlasovali takticky a v jednomandátových obvodech podpořili opozičního kandidáta s největší šancí porazit zástupce vládní strany Fidesz.

A právě v tom spočívá z pohledu protiorbánovských sil největší problém. Společný postup v jednomandátových obvodech totiž předpokládá spolupráci i mezi levicí a pravicově-radikální stranou Jobbik, jíž předpovídají průzkumy podobně jako před čtyřmi lety druhou příčku.

Radikálové s „lidskou tváří“

Pro část opozice, například volebního lídra socialistů Gergelye Karácsonye, je ale něco takového nepřípustné. Důvodem je extremistická minulost Jobbiku včetně otevřeně antisemitských projevů jejích představitelů a podpory pochodů takzvané „maďarské gardy“romskými osadami.

Šéf Jobbiku Gábor Vona i kvůli možným taktickým spojenectvím s ostatními opozičními stranami v posledních letech znatelně ubral na radikalismu. Největší antisemity ze strany vyloučil, on sám dává okázale najevo podporu Izraeli či židovské komunitě.

V kampani se radikálové snažili bodovat zejména poukazováním na korupci v okruhu vládní strany, jež zasahuje i do nejbližšího premiérova okolí. „Vy pracujete, oni kradou“byl proto jejich hlavní slogan. Vedle toho začali dostávat významný prostor ve sdělovacích prostředcích vlastněných Lajosem Simicskou, oligarchou a bývalým spojencem premiéra Orbána.

Právě jeho média začala těsně před volbami zveřejňovat stále nová a nová odhalení a kauzy lidí spjatých s vládními stranami.

Sdělovací prostředky blízké vládní straně se zase „revanšovaly“útoky na Vonu, jež měly navodit dojem, že šéf Jobbiku je skrytým homosexuálem.

Klíčový význam pro výsledek nedělních parlamentních voleb v Maďarsku bude mít volební účast.

Více k tématu čtěte na stranách 13 a 14