Evropa musí zůstat evropská
zadím 27 teroristických útoků, při nichž zahynulo 330 a zraněno bylo 1300 lidí.
My jsme jasně řekli, že migraci lze zastavit. To jsme také prokázali tím, že jsme na jižní hranici Maďarska dokázali s polskou, českou a slovenskou pomocí zastavit migrační procesy. Řekli jsme, že systém kvót nefunguje. Ukázalo se, že tomu tak je, protože víme, že i země, které jej odsouhlasily, dokázaly tyto kvóty naplnit jen z 25 procent. Západoevropané nás kritizují, zatímco sami kvóty naplnili pouze z 25 procent. Takže dvojí metr bohužel existuje.
Myslím, že ve střední Evropě jsme úspěšně prokázali, že je třeba skutečně trvat na tom, aby Evropa zůstala evropská. Musíme trvat na tom, že jsme křesťanský kontinent. Je třeba trvat na tom, aby zde nemohly vznikat smíšené společnosti. Konečně je třeba říci, že tvrzení, dříve považované za nedotknutelné dogma, že se v Evropě podařilo integrovat všechny, kdo sem přišli, není pravdivé.
Je třeba se podívat, co se děje tam, kde hlásali úspěšnost jejich začleňování do společnosti. Vznikly paralelní společnosti, zóny „no-go“, a v těchto společnostech průběžně vzniká napětí a dochází k fyzickým krutostem. My takovou zemí být nechceme a všichni by to měli respektovat.
LN Západoevropští politici, zejména němečtí vládní politici, vzkazují zemím, které kvóty odmítají, že pokud chtějí dostávat evropské dotace, musí být v otázce migrace solidární, tedy přijmout část migrantů, kteří už do EU dorazili. Souhlasíte s tímto názorem?
Takové jednání je naprosto neevropské, neboť prakticky jde o vydírání středoevropských zemí. Musíme však jasně vidět, že evropské zdroje nejsou humanitár- ní pomocí, jelikož jde o prostředky, na něž mají příslušné země nárok podle smlouvy. Když jsme my, Středoevropané, vstoupili do EU, otevřeli jsme své trhy západoevropským zemím, díky čemuž se jejich firmy dostaly k obrovským ziskům.
Nejméně 70 procent finančních prostředků přicházejících k nám z EU končí ve velkých západoevropských společnostech. V praxi to znamená, že když nám EU posílá finanční prostředky, asi tři čtvrtiny z nich se vracejí do západní Evropy.
A k otázce, kdo je a není solidární: pokud bychom s pomocí Visegrádu neuzavřeli jižní hranici Maďarska, dnes by v západní části Evropy nebylo jeden a půl milionu nelegálních přistěhovalců, ale mnohem víc. Maďarsko vynaložilo miliardu eur na ochranu schengenských hranic, na kterou jsme z Bruselu nedostali ani euro. Nemluvě o tom, že jsme jako země Visegrádu daly dohromady 35 milionů eur, abychom pomohli chránit jižní hranici Li- bye, aby neposloužila jako zelený koridor pro migranty do Evropy.
LN Maďarská vláda vede tvrdou kampaň proti americkému miliardáři maďarského původu Georgi Sorosovi už téměř rok. Viděno z České republiky, ne zcela rozumíme tomu, kde je jádro sporu. Vysvětlil byste nám to?
Je nesporné, že existuje otevřený spor, obří spor mezi Georgem Sorosem a Maďarskem. Tento spor se musí dobojovat. Soros reprezentuje postoj, který je pro Maďarsko značně nebezpečný. Četl jsem nejdůležitější příspěvky Sorose a jím podporovaných organizací, jak si představují budoucnost Evropy: měla by to být budoucnost, v níž k nám mají být vpuštěny masy migrantů, měly by se demontovat národní státy a hranice by měly být průchozí pro přistěhovalce. To je zcela v rozporu se zájmy Maďarska a Maďarů.
Uskutečnění plánu George Sorose představuje pro Maďarsko – ale dodávám, že i pro vaši zemi – obrovské riziko. To je důvod, proč jsme se pustili do boje, a my ten boj dotáhneme do konce.
LN Je Sorosův vliv na EU tak silný?
Všichni si pamatují obrázky, jak předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vřele vítá Sorose, jenž sice nemá žádnou státní funkci, přesto je přijímán s poctami náležejícími premiérům či hlavám států. Kromě toho se objevil seznam poslanců Evropského parlamentu, jež Sorosova síť považuje za spolehlivé. Je jasně vidět neuvěřitelný rozsah sítě, na niž Soros vynakládá miliony dolarů. Bohužel tedy musím říct, že Soros má výrazný vliv na mechanismus politického rozhodování EU.
LNV souvislosti s kampaní proti Sorosovi zaznívá také kritika, že kampaň má antisemitské podtóny, protože americký miliardář je židovského původu...
Nás nezajímá, jakého vyznání Soros je. Nedohadujeme se s ním kvůli jeho vyznání či původu, dohadujeme se s ním, protože chce, aby Evropa byla přistěhovaleckým kontinentem a Maďarsko přistěhovaleckou zemí.
LN Mimochodem, u izraelské vlády to má Soros také silně nahnuté...
Myslím, že přesně ten přístup je nekorektní, když někteří okamžitě vytahují antisemitismus jen proto, že jsme ve sporu se Sorosem.
LN Co si myslíte o takzvané dvourychlostní Evropě, o níž mluví v poslední době francouzský prezident Emmanuel Macron?
I v současnosti existují země, jež jsou členy eurozóny nebo schengenského prostoru, zatímco jiné nikoli. Je zde ale i další aspekt. Velmi se mi líbil přístup vašeho předsedy vlády Andreje Babiše v Budapešti, když řekl, že Evropa je dvourychlostní – jsou zde Středoevropané, kteří se dynamicky rozvíjejí, a ostatní, kteří se tak nerozvíjejí. Střední Evropa se nyní stala motorem evropského růstu.
A také je vidět, že existuje extrémní představa, jejímž konečným cílem je vytvoření Spojených států evropských. Jde o federalistický přístup. Oproti tomu jsme zde my, racionálně uvažující Středoevropané se zdravým rozumem, a říkáme, že chceme silnou Evropskou unii založenou na suverénních a silných členských státech. Boj se vede mezi těmito dvěma přístupy.
Některé návrhy francouzského prezidenta by zakryly opomenutí jednotlivých členských států EU. V některých západoevropských zemích existují představy, podle kterých lze konkurenceschopnosti dosáhnout i při menším objemu práce a vyšším zdanění. Právě proto sledují s nelibostí, že daně ve střední Evropě jsou stále nižší. Zapomínají však, že nízká daň není příležitost, která spadla z nebe.
Nízké daně si mohou středoevropské země dovolit, protože lidé v nich pracovali hodně a dobře a jejich vlády prováděly disciplinovanou fiskální politiku. Pokud by Francouzi byli v minulosti přísnější a disciplinovaní v oblasti financí, mohli by také snížit daň. Neberme druhému možnost využívat ekonomické příležitosti vytvořené vlastním přičiněním.
LN Opravdu sledují v západní Evropě s nelibostí, když vlády našeho regionu snižují daně?
Mluví-li o daňové harmonizaci či daňovém dumpingu, pak o tom, že zde snižujeme daně díky zdrojům z Fondu soudržnosti EU. To je lež. Není to tak. Daně snižujeme díky své disciplinované ekonomické výkonnosti a práci lidí.
LN Proč jim to vadí?
Protože západní společnosti umisťují své investice do střední Evropy.
LN Rozšířil byste visegrádskou čtyřku? Mluví se o případném členství Slovinska či Rakouska.
Visegrádská skupina je nejpevnější a nejúčinnější aliancí Evropské unie, která je dobrá tak, jak je nyní. Můj slovenský kolega Miroslav Lajčák mi kdysi řekl, že není třeba opravovat něco, co se nepokazilo. Myslím, že v tom měl naprostou pravdu, takže rozšíření Visegrádské skupiny není na programu.
Na programu naopak je úzká spolupráce Visegrádské skupiny s dalšími zeměmi. My tomu obvykle říkáme V4+. Rakousko a Slovinsko jsou v tomto ohledu zřejmými partnery, protože jsme největšími zastánci rozšiřování Evropské unie na západní Balkán.
LN Jak hodnotíte situaci českého předsedy vlády a spory okolo jeho vlády?
Domníváme se, že premiér Andrej Babiš ztělesňuje politiku založenou na zdravém rozumu, která je nesmírně důležitá nejen pro spolupráci ve střední Evropě, ale i pro budoucnost Evropské unie. Nic nového pod sluncem: je zcela jasné, že proti tomuto typu politiků se nasazují všechny druhy prostředků.
Jen se třeba podívejte, jakým útokům jsou vystaveni politici, kteří se odmítli přidat k evropskému mainstreamu. Z naší strany proto doufáme, že nové postavení premiéra Babiše se stabilizuje a nakonec bude schopen sestavit vládu a budeme s ním moci co nejtěsněji v budoucnu spolupracovat.
Maďarsko a ostatní země visegrádské čtyřky dlouhá léta zastávají postoj, že nelegální přistěhovalectví je nebezpečné, a proto je třeba mu zabránit a chránit hranice. Dnes je zcela jednoznačně prokázáno, že Středoevropané měli pravdu.