Co je žluté
Milujete zlatý déšť? Možná vás překvapí, že to, co si celý život dáváte do vázy, vlastně žádný a že před tím pravým je třeba mít se na pozoru.
Od března do dubna kvete tento poměrně nenáročný keř téměř všude. Narazíte na něj v parcích a zahradách, kde bývá udržován pro svou neskutečně bohatou květnatost a sytě žlutou barvu květů. A jmenuje se zlatice, známý je však také pod názvem forzýtie. Patří do čeledi olivovníkovitých a větši- na druhů má svůj původní domov v Asii. Zlatice se vyskytuje jak ve vzpřímené, tak i v převislé formě. Její větvičky přímo nabádají k tomu, aby se staly součástí výzdoby jarního interiéru. Zlatice však není pouze krasotinkou – málokdo ví, že může být využita také v medicíně, nejčastěji se s ní ale setkáme v té východní, konkrétně v tradiční čínské, kde je ceněna pro své antibakteriální a dezinfekční účinky, především v oblasti horních cest dýchacích. Kromě toho si zlatici pro její květ oblíbili i včelaři – je řazena mezi včelařsky významné keře.
Na zlatici je kromě toho zajíma- vý fakt, že bývá velice často nesprávně označována jako zlatý déšť. Jak je to možné? Metaforické označení „zlatý déšť“totiž původně připadá rodu rostlin, který má s již zmíněnou zlaticí společ- nou pouze jedinou věc, a to barvu květů. Jeho botanický název je štědřenec. Při pohledu na zástupce tohoto rodu pochopíte, proč je to jedině a právě on, kdo si toto označení zaslouží. Jeho květy jsou totiž uspořádány do visatých hroznovitých květenství, která u některých druhů mohou být až půlmetrů dlouhá, při pohledu zdola tak tvoří fascinující efekt padajících provazů „deště“.
I když je vzhled v dubnu až květnu kvetoucího štědřence naprosto okouzlující, měli bychom se před ním mít na pozoru, zvláště v přítomnosti malých dětí – není totiž (na rozdíl od léčivé zlatice) tak andělský, jak by se nám mohl na první pohled zdát. Proč? Především jeho plody (ale i listy a květy) obsahují látky, které mohou zapříčinit otravu. V tomto ohledu jsou hlavně nezralé plody nejnebezpečnější, nejen proto, že obsahují nejvyšší koncentraci jedu cytisinu (přibližně desetkrát více než květy), ale také kvůli vysoké atraktivitě – dětem mohou na první pohled připomínat lusky hrachu či fazolí – chvilka nepozornosti postačí a tragédie je na světě. A vskutku opravdová – otrava se projevuje žaludečními problémy, vyšší dávka však může zapříčinit i poruchu srdeční činnosti, u dětí po požití dvou semen může nastat až smrt. Nejde pouze u planá upozornění, odstrašujícím příkladem je případ z roku 2014, kdy malý chlapec na Mladoboleslavsku skončil po požití plodů štědřence na jednotce intenzivní péče, odkud se s obrovským štěstím po výplachu žaludku vrátil.
Abychom však štědřenci pouze nekřivdili (i když upozornění o toxicitě je namístě), musíme zmínit jeho význam v dřevovýrobě – jeho dřevo je velmi dekorativní a pro své vlastnosti (pružnost, tvrdost, opracovatelnost, vysoká hmotnost) bývá využíván v mnoha odvětvích, mimo jiné třeba i při výrobě hudebních nástrojů.