Hospody bez kouře – méně infarktů
PRAHA Už dnes mají poslanci projednávat návrh na zmírnění protikuřáckého zákona. Další téma do debaty jim včera přidali lékaři. Ti představili data, podle nichž díky zákazu kouření v restauracích, kavárnách i barech poklesl počet hospitalizovaných na vybraná onemocnění, na která může mít kouření (včetně pasivního) okamžitý vliv.
Konkrétně se Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) zaměřil na akutní srdeční infarkt, anginu pectoris, ischemickou poruchu srdeční a astma. Spočítal množství hospitalizací s těmito diagnózami v období od července do listopadu loňského roku. Cigarety přitom vymizely z hospod s posledním květnovým dnem. Čísla pak srovnal se stejným obdobím za rok předchozí, kdy se ještě mohlo u piva kouřit. Výsledek? V nemocnicích bylo loni o bezmála devět a půl tisíce lidí s kardiovaskulárními onemocněními a astmatem méně.
„Kouření způsobuje chronické změny na cévách, což je dlouhodobá věc, která se nedá vymazat. Způsobuje ale i krátkodobé změny na výstelce a tymůžete pozorovat už po několika minutách v zakouřeném prostředí. A to se teď nedělo vzhledem k tomu, že se v restauracích nekouří. Krátkodobé důsledky klesají hned,“vysvětlila pro LN předsedkyně Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku Eva Králíková, jak se mohly změny projevit tak rychle.
ÚZIS má data už od roku 2005 a počet hospitalizovaných klesá každoročně. Tentokrát ale došlo k zásadnější odchylce. „Řada pro kardiovaskulární choroby ukazuje, že je pokles o přibližně 1,4 procenta každý rok. Teď nastal jiný pokles, než jsme čekali,“říká Ondřej Májek z ÚZIS.
Konkrétně si čísla u jednotlivých onemocnění stojí takto: počet lidí starších 60 let s akutním srdečním infarktem klesl o 13,1 procenta, mladších o 5,5 procenta. Lidí hospitalizovaných s anginou pectoris po šedesátce bylo v „nekuřáckém období“o 16,1 procenta méně. Mladších pak o 14,8 procenta. Podobně nezanedbatelný je i pokles lidí léčených s ischemickou chorobou srdeční, u starších o 14,7 procenta, u mladších pak o 11,6 procenta. Méně se léčilo i pacientů straších 60 let, kteří trpí astmatem, a to o 11,5 procenta. Mladších pak také ubylo – o 0,6 procenta. Dohromady to činí zmíněných 9500 hospitalizovaných méně než v roce, kdy byl v restauracích cigaretový dým povolen.
„Pokles je vidět zejména u starších, ale významný je i u mladších, takže potenciál ještě něco u lidí pod šedesát zachránit existuje,“míní Májek. Králíková pak dodává, že v budoucnu by protikuřácký zákon měl mít vliv i na dlouhodobé důsledky kouření.
Podle ní se zlozvyk podílí na zhruba čtvrtině onkologických onemocnění, osmdesáti procentech chronické obstrukční plicní nemoci a asi 17 procentech všech kardiovaskulárních onemocnění.
I proto lékaři chtějí, aby protikuřácký zákon zůstal zachovaný ve své přísné variantě, tak jak platí od loňského konce května. V souvislosti s nynějšími návrhy na změny proto iniciovali petici. Jedním ze signatářů je profesor Pavel Pafko, který v roce 1997 se svým týmem provedl první transplantaci plic v Česku.
Znovuotevření protikuřáckého zákona iniciovala před nedávnem skupina poslanců napříč politickým spektrem. Návrh podal Marek Benda (ODS), jenž se snažil o zachování kuřáren už při schvalování zákona.
Podle návrhu, pod který se podepsalo 86 poslanců, by se zákaz kouření nevztahoval na podniky menší než 80 metrů čtverečních. Majitelé hospod či barů, kde se nepodává jídlo, by se mohli sami rozhodnout, zda chtějí kuřáckou, či nekuřáckou provozovnu.
A Benda znovu vrátil do hry i takzvané kuřárny. Oddělené místnosti by podle návrhu nesměly zabírat víc než 30 procent provozovny, musely by mít vlastní odvětrávání, byly by bez obsluhy a nesměli by do nich mladší osmnácti let.
O 13 procent méně lidí loni ulehlo do nemocnice s akutním infarktem. Podle lékařů je to díky protikuřáckému zákonu.