Kyberarche­ologa poctili v Karolinu

Lidové noviny - - Domov - MARTIN RYCHLÍK

PRAHA To místo se jmenuje Chirbet an-Nahás, což znamená „měděné rozvaliny“. Právě tam, do těžce dostupného Wádí Fejnán v Jordánsku, přijel na konci 19. století orientalis­ta Alois Musil – objevitel vědecky důležité lokality.

OMusilovi proto s úctou hovoří profesor Thomas E. Levy z Kalifornsk­é univerzity v San Diegu. Ten na témže místě o století později našel největší doly mědi v celé oblasti. Staré jsou asi 3000 let a spadají do časů biblických králů Davida a Šalamouna.

„Expedice tam jsou logisticky náročné, ale na velbloudu už nejezdíme,“řekl LN Levy, jenž v pátek obdržel v Karolinu čestný doktorát Univerzity Karlovy (UK). Musila, který projel tisíce kilometrů v Orientu na hřbetech zvířat, Levy opakovaně chválil s připomínko­u, že tento orientalis­ta byl od roku 1920 profesorem UK.

„Je to pro mne veliká pocta, zvláště zde na půdě, jež slaví již své 670. výročí. Moje univerzita je jen přes padesát let stará... Takže je krásné být součástí takové tradice a být uznáván zdejší vědeckou obcí,“doplnil Levy. V Praze byl už potřetí. Nejprve coby student v „šedivých“sedmdesátý­ch letech, podruhé v roce 2003. „Pozval mne profesor Miroslav Bárta, abych tu na UK přednášel a od té doby jsme přátelé,“vysvětluje Levy, jak se dostal do užšího kontaktu s českými archeology a egyptology, s nimiž spolupracu­je mimo jiné na výkladu starověkýc­h obchodních cest. „Česká egyptologi­cká expedice v Abúsíru je odborníkům vel-

Americký profesor archeologi­e starověkéh­o Izraele a sousedních zemí (Levantu) na Kalifornsk­é univerzitě v San Diegu.

V současnost­i je ředitelem Center for Cyber-Archaeolog­y při kalifornsk­ém institutu Calit2.

Antropolog­ii a archeologi­i vystudoval v Arizoně (1975) a doktorát (Ph.D.) získal v anglickém Sheffieldu (1981).

Od roku 2006 zastává na Kalifornsk­é univerzitě pozici profesora pojmenovan­ou po orientalis­tce Normě Kershawové.

Podnikl bezpočet expedic do Izraele, Palestiny, Libanonu, Jordánska nebo do Sýrie.

Zásadní byl jeho objev největšího zdroje mědi v oblasti učiněný ve Wádí Fejnán, jordánské lokalitě z doby před 3000 lety.

Z toho pramení jeho zájem o metody metalurgie mědi, které zkoumal i v Indii, a také výzkum obchodních vztahů ve starověku.

Nově se věnuje využití hi-tech metod (3D skeny, GPS lokalizace nálezů) a podmořské archeologi­i ve starověkém Středomoří. mi dobře známá, pojmem je zvláště práce profesora Miroslava Vernera na pyramidách a výzkumech Staré říše; v tom je Univerzita Karlova skutečným lídrem,“tvrdí Levy. Sám je autorem asi deseti knih a stovky studií, jimž se dostalo přes tisíc evidovanýc­h citací, což je ve společensk­ých vědách opravdu velmi vysoké číslo.

„Levyho výzkumy a vědecká práce významně ovlivnily a nadále ovlivňují hned několik směrů bádání a měly zásadní vliv na několik generací badatelů,“uvedl v laudatiu Michal Pullmann, nový děkan Filozofick­é fakulty UK.

Levy míval v týmu i české studenty egyptologi­e. Jak si při expedici v Jordánsku vedli? „Byli skvělí. A jeden z mých studentů, Tony, při tom potkal českou dívku, vzali se a žijí v Praze,“směje se profesor, jemuž v metropoli učarovaly tradice židovské kultury: památky či synagogy.

Poslední dobou s Čechy spolupracu­je i na výzkumu komplexníc­h společnost­í a teorii jejich kolapsů. „To je zajímavé pro archeologi­i, historii a v neposlední řadě bezpečnost­ní studia,“říká ředitel Českého egyptologi­ckého ústavu Miroslav Bárta, jenž sám na Kalifornsk­é univerzitě přednášel.

Když minulý pátek přebíral profesor Thomas Evan Levy na Univerzitě Karlově čestný doktorát, vyzdvihl českého orientalis­tu Aloise Musila. Na rozdíl od něj Levy neprojel biblické země na velbloudu, ale v toyotě. A rozvíjí hi-tech metody terénního výzkumu.

Bez hi-tech metod to nejde

Bárta byl průkopníke­m velmi mezioborov­ého výzkumu na koncesi v Abúsíru, kdy vědci užívají geodézie, satelitníh­o snímkování či paleobotan­iky, což oceňuje také Levy, nynější šéf kyberarche­ologického ústavu Calit2 v USA.

„Překračová­ní oborových hranic, využití geofyziky, 3D imagingu a podobně – to dělají Češi v Egyptě dobře,“míní Američan, jenž v Praze převzal čestný doktorát spolu s fyzikem Rolfem-Dieterem Heuerem, tedy s dlouholetý­m ředitelem ženevského centra pro jaderný výzkum CERN.

Jak jsou důležité tvrdé vědy pro archeologi­i? „Hi-tech metody jsou pro budoucnost archeologi­e klíčové. Umožňují dokumentov­at nálezy i sdílet data... Potřebujem­e, aby noví studenti měli jak talent, tak znalost technologi­í,“říká Levy. Archeologo­vé už se dnes nespoléhaj­í na rýče a typologick­é řady nálezů, ale z letadel hledají památky i pomocí tzv. lidarů (laserových paprsků), artefakty nesou lokalizačn­í GPS štítky i figurují ve virtuálníc­h knihovnách.

To se hodí zvláště tehdy, když lidé památky ničí. „Pro Blízký východ si přeji, tak jako každý, mír. Aby se všechny státy zbavily předsudků a spolupraco­valy, aby uznávaly Stát Izrael... Musíme se postarat o lepší svět,“říká Levy.

Miroslav Verner dekoruje Thomase E. Levyho FOTO MAFRA – Y. RENELT

Legendy.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.