(Ne)věrohodnost černo-bílých referend
Referendum je jako nástroj demokracie tak dobrý, jak jsou věrohodné výsledky voleb. Současný systém voleb je však problematický. Občané jsou „odsouzeni“k černobílé volbě ze dvou alternativ – ANO nebo NE, i když mají mínění jen částečné (šedivé – například 60 procent). Každý hlas se však počítá jako by měl plnou váhu 100 procent. Výsledek volby pakmůže být opačný, než je většinové (celkové) mínění občanů.
Ilustrovat to lze na jednoduchém příkladu hlasování s údaji podobnými hlasování o brexitu. Uvažujme, že ze 100 hlasů (100 procent) získalo více „yes“– 52 hlasů a méně „no“– 48 hlasů. Výsledek je „yes“. Jaké je však skutečné mínění občanů?
Nyní uvažujme nový systém, v němž by voliči měli možnost použít také hlasy „spíše yes“nebo „spíše no“s nižší vahou hlasů, například 50procentní. Pak předpokládejme, že z 52 hlasů bylo 30 hlasů pro „yes“a 22 hlasů pro „spíše yes“: Výsledný vážený součet je 41 hlasů (30 + 0,5 × 22 = 41). Pak podobně předpokládejme, že ze 48 hlasů pro „no“bylo 36 hlasů pro „no“a 12 hlasů pro „spíše no“: Výsledný vážený součet je 42 hlasů (36 + 0,5 × 12 = 42). Tedy převažující výsledný počet vážených hlasů pro „no“proti váženým hlasům „yes“a výsledné stanovisko bude „no“, opačné, proti současnému jednoúrovňovému systému hlasování. Samozřejmě může také být případně posíleno stanovisko „yes“.
Hlasování se dvěma úrovněmi hlasů poskytuje občanům možnost „svobodněji“a věrohodněji vyjádřit mínění, motivuje občany k větší účasti ve volbách a vede k objektivnějším výsledkům voleb. Poskytuje také zajímavý pohled na strukturu hlasů „s plnou vahou a částečnou vahou“. Lze jej užít při referendu, volbě prezidenta, případně senátora. Tento modifikovaný systém lze použít i pro parlamentní volby s více stranami (publikováno autorem). Jaké by při tomto dvouúrovňovém systému voleb byly výsledky referenda například o brexitu, při prezidentských volbách v USA, ČR? A co referendum v politické straně? ZDENĚK VOSTRACKÝ
Hlasování se dvěma úrovněmi hlasů poskytuje možnost věrohodněji vyjádřit mínění, motivuje občany k větší účasti ve volbách a vede k objektivnějším výsledkům voleb