Co možná nevíte o maturitě

Vyznat se v pravidlech současných maturit je oříšek Přinášíme odpovědi na nejčastější důležité otázky

Zítřejším dnem odstartují maturitní zkoušky. Psát se bude jejich první část – slohová neboli písemná práce z českého jazyka a literatury. Po ní si mohou studenti trochu oddechnout a připravovat se na další části maturitního maratonu. Didaktickému testu z češtiny přidělil Cermat datum 3. května, den před ním se koná obávaná matematika. Tu zatím píší jen ti, kteří jí dali přednost před cizím jazykem. Je jich necelá čtvrtina a nelze se divit. V minulých letech právě na matematice velká část studentů pohořela. Povinná má být od roku 2021 na gymnáziích a lyceích, o rok později se přidají další obory. Ti, kdo si letos ze strachu či jiných důvodů zvolili raději cizí jazyk, budou psát testy a písemnou práci v rozmezí od 2. do 4. května – podle toho, který z jazyků si vybrali. Maturovat je totiž možné vedle obligátní angličtiny také z němčiny, francouzštiny, španělštiny či ruštiny.

1. Z čeho se tedy vlastně povinně maturuje?

Je to poměrně složité. Povinná pro všechny je čeština, která se skládá ze tří částí: slohové neboli písemné práce, didaktického testu a ústní zkoušky, přičemž každá z těchto zkoušek má pro celkové hodnocení stejnou váhu. Pro úspěšné absolvování je tedy zapotřebí zvládnout všechny tři části. Další povinnou společnou zkouškou je buď matematika, nebo cizí jazyk. Zatímco ten, kdo si v rámci společné části maturity vybere matematiku, píše pouze jeden didaktický test, maturant z cizího jazyka musí zvládnout zkoušku složenou ze tří částí. Kromě toho skládají studenti takzvanou profilovou neboli školní část maturity. Ta se dělá ze dvou až tří předmětů, které určuje ředitel školy v souladu s příslušným rámcovým vzdělávacím programem. Mimo to je možné maturovat nepovinně z dalších předmětů.

2. Jaké části zkouška z jazyka obsahuje?

Zkouška z jazyka, pokud ji student skládá v rámci jednotné státní maturity, obsahuje didaktický test, písemnou práci a ústní zkouš- ku před maturitní komisí, přičemž největší váhu má test. Ten se skládá ze tří částí: poslechu, čtení s porozuměním a ověření jazykových kompetencí.

3. Musí student zvládnout všechny zkoušky, aby prošel, nebo se body sčítají?

Pro každou ze zkoušek i jejích částí je stanovena takzvaná mezní hranice úspěšnosti. Její dosažení či překročení znamená, že student danou zkoušku složil úspěšně. Jinými slovy, prospět musí ve všech zkouškách i ve všech jejich částech. Kdo nezvládne například písemnou práci z češtiny, ten neprojde, i kdyby měl třeba didaktický test bez jediné chyby a ústní část zkoušky zvládl bez zaváhání.

4. Znamená to, že k ústní části jednotné maturity nepostoupí ten, kdo pohořel v testu?

Ne, k ústní části půjde i tak. Opakovat je potřeba jen tu dílčí zkoušku, u které neprospěl. Může tedy složit ústní část a v opravném termínu v září psát jen didaktický test.

5. Kdo zkoušky zadává a vyhodnocuje?

Didaktické testy zadává a vyhodnocuje Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat). Písemná práce z českého jazyka a literatury a písemná práce z cizího jazyka jsou také zadávány centrálně a vyhodnocovány hodnotiteli najatými Cermatem podle centrálně stanovené metodiky. Zadání jednotné ústní zkoušky z češtiny

Písemnou neboli slohovou práci budou psát zítra všichni maturanti. Jak ji zvládnout na výbornou?

Efektivně využijte prvních dvacet minut vymezených pro výběr tématu. Promyslete koncept práce a do testového sešitu si udělejte poznámky. Zapište si, cokoli vás napadne, mozek se uvolní a bude lépe pracovat.

Nezahazujte osnovu. Sice není součástí hodnocení a nezapisuje se do záznamového archu, ale pár bodů vyjadřujících, odkud kam se bude váš a cizího jazyka je centrální (škola má pouze v rámci jedné části zadání možnost vložit svou část) a její vyhodnocení je v kompetenci školy, respektive maturitní komise, a probíhá podle centrálně stanovené metodiky.

6. Platí, že úspěšné složení maturity je podmíněno úspěšným složením části jednotné i školní?

Ano. V praxi to znamená, že žák musí složit úspěšně všechny povinné zkoušky společné části a všechny povinné zkoušky školní části maturity.

7. Co když si někdo zvolí nepovinný předmět a propadne z něj?

Žádná tragédie. Neúspěšný výsledek nepovinné zkoušky bude sice zapsaný na vysvědčení, ale do výsledku maturity se nezapočítává. Neúspěšně vykonanou nepovinnou zkoušku není možné v září opakovat.

8. Kolik pokusů má student na složení maturity?

Celkem tři, tedy zkoušku v řádném termínu a potom možnost dvou opravných termínů. Náhradní termín „neodebírá“pokus. Tři pokusy se vztahují na všechny zkoušky bez výjimky, tedy i na ty skládající se z více částí.

9. Co když se někdo na maturitu necítí? Může zvolit pozdější termín?

V podstatě ne. Přestože je možné udělat maturitní zkoušku do pěti text ubírat, pomůže během psaní nepanikařit a neztratit nit.

Držte se zvoleného zadání. Odchýlení, nebo dokonce jeho nesplnění může znamenat, že si práci znovu napíšete v září.

Pozor na slohový útvar a formální požadavky s ním spojené. Například v dopisu nesmí chybět oslovení, v publicistickém textu titulek.

Pište čitelně. To, co hodnotitel nepřečte, nebude moci ohodnotit. Můžete používat psací nebo tiskací let od úspěšného ukončení posledního ročníku, musí se každý student přihlásit ke všem povinným zkouškám v prvním jarním zkušebním období, které následuje po ukončení jeho středního vzdělání.

10. Je možné se proti hodnocení jednotné maturity odvolat?

Ano, podle zákona může student podat žádost o přezkoumání průběhu či výsledku zkoušky. Ministerstvo či kraj, které tuto žádost řeší, má k dispozici digitální archiv veškeré dokumentace o výkonu příslušného studenta a rozhodne, jestli hodnotitelé pochybili, nebo ne.

11. Jak vypadá maturitní vysvědčení a co všechno se na ně uvádí?

Studenti po ukončení maturitní zkoušky dostanou dva výstupní dokumenty. Jednak to bude maturitní vysvědčení s klasickými známkami ze všech předmětů a výsledné hodnocení maturity. Vysvědčení však dostanou pouze ti, kteří odmaturují úspěšně.

Druhým dokumentem je protokol o vykonání společné části maturitní zkoušky. V tomto protokolu bude u každé zkoušky uveden standardizovaný počet dosažených bodů (převedený na stupnici 0 až 100) a percentilové umístění maturanta na pomyslném žebříčku úspěšnosti všech studentů, kteří z daného předmětu v daném roce zkoušku skládali. Pokud tedy budemít student v této kolonce číslo 82, znamená to, že se

Počítejte slova. Minimální rozsah je 250 slov, což je zhruba 25 až 30 řádků. Práce s počtem slov nižším než 200 nezíská ani bod.

Rozvrhněte si dobře čas. Během devadesáti minut musíte zapsat finální verzi do záznamového archu.

Vymezte si čas na závěrečné čtení a opravu chyb. Problematické pravopisné jevy najdete v Pravidlech českého pravopisu, která smíte využít. před ním na pomyslném žebříčku umístilo 18% a za ním 81% těch, kteří z daného předmětu maturovali současně.

12. Musí neúspěšný maturant skládat opravnou zkoušku hned v podzimním zkušebním období?

Nemusí. Každý se může rozhodnout, ve kterém z následujících zkušebních období se k opravné zkoušce přihlásí. Je ale nutné učinit tak nejpozději do pěti let od úspěšného ukončení posledního ročníku střední školy. Kromě řádného termínu jsou k dispozici dva opravné.

13. Co když student maturitu nezvládne ani v opravných termínech?

V zásadě nic nebrání tomu, aby byl znovu přijat na střední školu a poté se přihlásil k maturitní zkoušce. Je přitom jedno, zda zkusí školu jinou, nebo zůstane u té původní. Rozhodnutí o přijetí je v kompetenci ředitele školy. Neúspěšným maturantům, kteří vyčerpali všechny opravné termíny, by po nové přípravě (přípravu absolvují tím, že nastoupí znovu do vyššího ročníku střední školy) měla být dána možnost znovu se pokusit maturitní zkoušku vykonat. V takovém případě si student po zopakování čtvrtého ročníku podává také novou přihlášku k maturitě a může zvolit jinou skladbu předmětů, ze kterých ji chce složit. K předešlým výsledkům se nepřihlíží.

14. Může tedy opakovat rovnou čtvrtý ročník ve stejném oboru a na stejné škole?

Může, ale až rok poté, co uzavře poslední ročník. Školský zákon totiž studentům neumožňuje opakovat ročník, který úspěšně ukončili, protože opakování ročníku je možné pouze u žáků, kteří na konci druhého pololetí neprospěli či nemohli být hodnoceni. O nepřípustné opakování ročníku by se však jednalo v případě, že by student ke studiu posledního ročníku znovu nastoupil ve školním roce následujícím po vydání posledního vysvědčení. Pokud tedy maturant propadne na jaře, poté v září a znovu na jaře, může od nadcházejícího školního roku nastoupit ke studiu.