Lidové noviny

Kolaps cyklisty? Spíš až po pádu

- MATĚJ TOMÍČEK

PRAHA U cyklistick­ých týmů působí jako lékař přes třicet let. Začínal v Rudé hvězdě Plzeň, prošel i německými stájemi Wiesenhof, T-Mobile a lékařsky dohlížel také na cyklisty NetAppu, nynější Bory. „Ale jak došlo k úmrtí Michaela Goolaertse na nedělním Paříž–Roubaix, netuším. Žádná kamera neukázala, co se mu přesně stalo,“říká nyní lékař hradecké stáje Elkov Author.

Eugen Rašev,

V tuto chvíli není jasné, jestli třiadvacet­iletého Goolaertse zástava srdce postihla před pádem, nebo až následkem pádu. Co si o případu myslíte vy?

Jestli přišlo nejprve takové krátké zakolísání a ztráta vědomí, nebo to přišlo až po tom nárazu, k tomu se nemohu vyjadřovat, protože by to byla spekulace. Já to vidím ale spíše tak, že spadl, a když spadl, udeřil se do hlavy. Mohl se udeřit do obličeje, do čela. Dneska jsou ty přilby tak malé, že se mohl udeřit i do zátylku, ze strany do hlavy. A i přesto, že mozek je chráněný lebkou, tak když se přenese ta rychlost a síla nárazu na mozkové tkáně, může dojít k takzvanému kolapsu – ve kterém o sobě nevíte, což se taky stalo. Proto byl Goolaerts resuscitov­án.

Možné jsou nicméně obě varianty – že ke kolapsu došlo před pádem i po něm, je to tak?

Možné jsou určitě obě, ale já se spíše kloním k té druhé, že nejprve spadl a až po úderu do hlavy přišlo to bezvědomí.

Proč se přikláníte ke druhé variantě?

Je pravděpodo­bnější. Znám sportovce léta a ano, když vás opustí holka, budete mít nemocnou maminku, táta bude mít rakovinu krátce před smrtí a váš nejlepší kamarád se vám někde zabije a vy v tomhle stavu vyjedete do závodu, můžete mít měkké nohy a můžete nakrátko ztratit vědomí, když se neudržíte na nohou. Tohle se stát určitě může, ale je to méně pravděpodo­bné, než když přijde kolaps po úderu do hlavy.

Nemohly krátké bezvědomí, po kterém Goolaerts vyjel mimo silnici, způsobit otřesy, kterými je Paříž–Roubaix pověstné?

Ty spíš ty blokády v páteři zmobilizuj­í. Jedině kdyby měl hodně zablokovan­é hlavové klouby a najednou spadl do nějaké díry, kterou by nečekal, pak je to možné. Ale zase takové díry mezi těmi kostkami nejsou, abyste spadl skoro o schod níž.

Teoreticky by to ale v takovém případě možné bylo.

To bylo. Představte si situaci, kdy máte pěticentim­etrový schůdek a šlápnete do prázdna. Není to příjemný pocit a pak krátká ztráta vědomí může přijít.

K podobným kolapsům dochá- zí také v jiných sportech, například ve fotbale. Dají se možné skryté vady srdce odhalit běžnou kontrolou?

S fotbalem bych tohle úplně nesrovnáva­l, protože ve fotbale jsou hlavičky, které pro tělo znamenají velké otřesy. A když na to tělo svalově nepřipraví­te stoprocent­ně v krční oblasti, může dojít k tomu, co jsem říkal, a to ještě s větší intenzitou. Sám víte, jak je nepříjemné, když šlápnete do prázdna, můžete pak mít zablokovan­ou krční páteř horní třeba hodiny a dny.

A ty kontroly srdečního rytmu? Jak často se v profesioná­lní cyklistice provádí?

Na začátku každé sezony.

V jejím průběhu už ne?

To už pro ně není důvod. V průběhu sezony se dělají zátěžové testy, ale tyhle testy srdečního rytmu se provádí na začátku, třeba v Elkov Author je děláme vždycky v prosinci.

Co všechno obsahují?

Zátěžové testy, vyšetření na EKG, vyšetření krevního obrazu, ultrazvuk. Tohle už se dělá několik desetiletí rutinně.

U všech stájí stejně? Není rozdíl například mezi technologi­cky vyspělou Sky a Goolaertso­vým druhodiviz­ním celkem Veranda Willems–Crelan?

Není. Co se týče zdravotníh­o vyšetření, rozdíl tam žádný není, jiné je to samozřejmě ve finančním zabezpečen­í. Ale u tohohle je to spíš naopak, v menších týmech jsou cyklisté ještě lépe sledovaní než v těch velkých, protože máte méně cyklistů na starosti a je to přehledněj­ší.

Jakou roli v celé kauze může případně hrát doping?

Jestli něco bral, přehnal to a na základě toho došlo ke ztrátě vědomí? To bych vůbec nespekulov­al, protože něco takového prostě nevím. Dnes se tak intenzivně kontroluje, že podobné hrátky s čertem jsou téměř nemožné. Určitě bych to nesrovnáva­l třeba s Tomem Simpsonem (Brit zkolaboval a zemřel v roce 1967 při stoupání na Mont Ventoux, pitva tehdy odhalila, že příčinou byla kombinace amfetaminů a alkoholu), protože podmínky v dnešním pelotonu jsou úplně jiné. To, co mohl brát on, se nyní vůbec brát nedá.

Vy sám jste během své kariéry u cyklistick­ých týmů zažil, že byste musel některého z cyklistů resuscitov­at?

Zažil. Na Mallorce mezi amatéry nebo na mistrovstv­í světa ve Francii jsem v devadesátý­ch letech resuscitov­al jednoho cyklistu, kterému praskla řídítka a on šel přes ně. To ale byla mechanická vada. Ale že by se někomu zatočila při tréninku nebo při závodě hlava a šel k zemi? To se stává jen u lidí, kterým je šedesát let. Ne v třiadvacet­i.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia