Erdogan loví voliče v Evropě
Turecký prezident před předčasnými volbami znovu otevřel citlivou otázku agitace v cizině. Státy západní Evropy s početnou tureckou menšinou mu předvolební shromáždění nechtějí dovolit. Svolal ho proto do Sarajeva.
ANKARA/PRAHA Svoji kandidaturu ještě ani oficiálně neohlásil. Přesto už burcoval davy k volebním urnám. Příznačně v baště největší opoziční strany. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan o víkendu v pobřežním městě Izmiru zahájil svoji kampaň poté, co před necelými dvěma týdny zaskočil opozici vypsáním předčasných voleb hlavy země i parlamentu už na červen. Téměř o rok a půl dříve, než se měly konat. A tímto tahem nezaskočil zdaleka jen Turecko. Autoritářský vůdce totiž předvolební shromáždění plánuje i za hranicemi v Evropě.
„Věřím, že 24. června budeme psát politické dějiny s rekordními počty hlasů v parlamentních a prezidentských volbách,“prohlásil v sobotu k několika tisícům stoupenců vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) v Izmiru. Třetí největší turecké město s důležitým přístavem je přitom baštou nejsilnější opoziční strany, seku- lární Lidové republikánské strany (CHP).
Erdogan předčasné volby nechal vypsat s poukazem na to, že Turecko potřebuje silného prezidenta, aby mohlo čelit ekonomickým výzvám a nekončícímu konfliktu v sousední Sýrii. Jejich uspíšení z původního termínu v listopadu 2019 totiž umožní zrychlený přechod k prezidentskému systému, který loni Turci těsně schvá- lili v referendu. Posílení prezidentských pravomocí je podmíněno dalšími volbami.
Erdoganovi kritici ale vidí možné příčiny i jinde. Zhoršující se výkon turecké ekonomiky by se totiž mohl významným způsobem promítnout do nálad ve společnosti. Očekává se, že už nyní by Erdoganova popularita mohla klesnout natolik, že nezíská nadpoloviční většinu hlasů v prvním kole. Pak by se počátkem července muselo konat kolo druhé. Opoziční strany nyní hledají kandidáty. Zatím nejserióznějším vyzyvatelem se zdá být konzervativní politička Meral Akșenerová, někdejší ministryně vnitra a šéfka nedávno založené Dobré strany.
Vídeň: Kampaň tu nechceme
Stejně jako při loňském referendu, Erdogan i nyní spoléhá na po- četné hlasy krajanů v cizině. Podle tureckého ministerstva zahraničí jich žije v zahraničí přes šest milionů, z toho 5,5 milionu v západní Evropě. V loňském referendu o posílení prezidentských pravomocí to byly právě hlasy diaspory, které rozhodly o Erdoganově těsném vítězství. Prezident ale tehdy narazil při snaze u krajanů osobně agitovat. Německo, Rakousko či Nizozemsko, kde žijí početné turecké menšiny, loni nepovolily představitelům Ankary na svých územích vést volební kampaň. Totéž avizovaly i nyní.
„Turecká volební kampaň není v Rakousku vítaná a nepovolíme ji,“avizoval na tiskové konferenci krátce po vypsání tureckých voleb na konec června rakouský kancléř Sebastian Kurz.
Navzdory tomu se Erdogan předvolebního shromáždění na evropské půdě podle všeho přece jen dočká. Poté, co mu stopku znovu vystavily západoevropské státy, chystá turecká vládní strana AKP velkou akci na 20. května v bosenské metropoli Sarajevu. Jako první o tom informoval minulý týden provládní list Yeni Safak. Do Bosny, rozštěpené i 22 let po konci krvavé občanské války podél etnických linií, se podle pořadatelů chystá asi deset tisíc etnických Turků z celé Evropy. Ankara v Bosně, kde muslimové tvoří přes polovinu obyvatel, navazuje na dědictví někdejší osmanské nadvlády na Balkáně a v posledních letech výrazně posiluje svůj vliv. Politicky i ekonomicky.