Rychlý internet zabrání vylidnění vsí
LN Proč je na tom Česko s digitalizací tak špatně?
Každou chvíli se něco mění, lidé na úřadech, strategie, zájmy. Dlouhodobě se u nás nic nedělá systematicky. Ztrátou kontinuity ztrácíme možnosti. Zrovna jsem se znova dívala do zákona o likvidaci bariér v přístupu k rychlému internetu. Kdo o něm ví? Jeho zdrojem je evropská směrnice. Z dalších evropských dokumentů zjistíte, co se za poslední léta ve zkostnatělé Evropě stalo – a je to markantní rozdíl. My řešíme pořád to samé. Přicházejí stále noví lidé a řeší opakovaně stejné problémy. Přitom lidé, kteří jsou schopní něco vymyslet a udělat, tady jsou, naopak je jich tady možná o dost víc než jinde.
LN Takže stát neumí využít potenciálu lidí?
Moje dlouhodobá zkušenost je, že chytří jsou tady všichni kromě státu. Jednotlivé společenské skupiny umí velmi efektivně hájit své zájmy, jen stát je ten, který jako by nevěděl, co je jeho zájem, a dostatečně ho nehájí. Neříká dost jasně svým lidem, co mají v zájmu všech v diskusi s ostatními hájit a z čeho neustupovat. Z mého pohledu stát nemá rozdávat peníze v dotačních titulech a podobně, ale má hlavně říkat, jaké jsou strategické směry. A co hodlá politická reprezentace pro své obyvatele dělat a jak. A to držet. Pak dávat úředníkům úkoly, přes které toho dosáhnout. Kdyby to nějakou dobu trvalo, pomohli bychom si.
LN Jak dlouhá doba je pro to potřeba?
Aspoň čtyři roky, lépe osm. Asi už je to nějaký můj vnitřní problém, ale stále si myslím, že stát je pro občany. Když někdo platí daně, má za to dostat službu, ne aby ho někdo obtěžoval. Zabývala jsem se reformou státní správy a mám vymyšlený celý systém, jak by to šlo udělat. Měla by být malá a efektivní. Zní to jako floskule, ale opravdu stačí mít de- set ministerstev a rozsáhlou podporu státní správy. Na každém ministerstvu nemusí být osm set, stačí jich tři sta. Ale aby k takové změně došlo, je k tomu potřeba osm let systematické práce. Jsem chemička. Máte-li dlouhý chemický proces, probíhá v něm řada reakcí. Všechno je to velmi složité. V testech jsme vždycky měli otázku, která reakce je řídicí. Odpověď, že ta nejpomalejší, není věcně správná, ale většinou je to právě ta nejpomalejší. Celý systém musíte udělat s prominutím i na toho nejhloupějšího úředníka.
LN Jsou právě úředníci překážkou, proč to nejde?
Služební zákon vychází z toho, že na úřadech sedí lidé, kteří chtějí věci dělat nejlépe a jsou otevřeni změnám k lepšímu. Státní správa je ale z principu konzervativní. Vedle mnoha kvalitních lidí je v ní navíc spousta těch, kteří tam nesedí z nějakého zájmu, ale pro- to, že jim ten plat stačí, je to v pohodě a co by se vzrušovali. A právě ti zabijí úplně všechno. Když chcete dělat něco velkého, postarají se, že to nepůjde.
LN Říkala jste, že pořád řešíme v digitalizaci to samé a Evropa jde dopředu. Co se v ní děje?
Evropská komise už v roce 2016 říká, proč, kde a jak chtějí rychlý internet. Jsem přesvědčená, že právě rychlý internet je rozhodující. Je to dálnice 21. století. Stejně jako přišly železnice, potom dálnice, teď je rychlý internet. Všechno ostatní je podružné. A přišli na to už i v Evropské komisi. Cílem do roku 2025 je dostupnost všech veřejných služeb a organizací rychlostí jeden gigabit za sekundu. Je řada úředníků, kteří musí číst evropské dokumenty a nějak na ně reagovat, všichni to tedy vědí. Sdělení Evropské komise je asi z roku 2016, loni už mělo být řečeno, jak to v Česku uděláme. Jede vlak, my koukáme a říkáme, že jede vlak. Snažím se o digitalizaci mluvit a dělat pro ni vše, co jde tady ve středních Čechách. Malé obce trápí čím dál větší vylidňování a digitalizace dává fantastickou příležitost, jak ten směr otočit. Češi jsou ohromní koumáci, tuto schopnost máme neuvěřitelně vyvinutou. Který Němec je tak koumavý jako Čech? Máme ohromnou příležitost být na špici, v IT jsme dobří. Když jde v Česku o e-shopy, digitální cesty, jsme na třetím místě v Evropě, když jde o státní správu, jsme na 27. A ten příkop se prohlubuje.
LN Zmínila jste, že rychlý internet je dálnicí 21. století. Co si ale pod tím má představit babička z obce o stovce obyvatelích?
Dám vám příklad ze Středočeského kraje. V jedné obci šel doktor do důchodu, babička musí 16 kilometrů k jinému. Sestřičce na chodbě řekne, že potřebuje svoje léky, které bere pravidelně. Sestra se zeptá, jestli jí něco je, ne, všechno je v pořádku. Doktor to přes dveře slyší, napíše recepis, trvá mu to dlouho, protože to nemá elektronicky, vypisuje, paní dostane recept a jede zase domů. Ta zpráva je: Babičko, nikam nemusíte. Sednete si ke Skypu, doktor se na vás koukne, zeptá se, jak se máte, jestli se vám zvedl tlak. Babička řekne to stejné, jako při návštěvě, akorát nemusí absolvovat tu cestu. A pamatujte na to, že není pravda, že by dnes babičky neseděly u Skypu nebo u Facebooku. Sedí jich tam hodně, dokonce většina. Takových věcí je celá řada. Musí pro babičku nakupovat sousedka? Občas ano, ale jde to zařídit také pro aplikaci obce, babička se může přihlásit, že něco potřebuje, a nákup dostane domů.
LN Takže rychlý internet je cestou, jak zabránit vylidňování venkova?
Ano. Věříme, že je to způsob, jak vyrovnat příležitosti i tady ve Středočeském kraji. Třeba naMladoboleslavsku a v okolí Prahy žijí bohatí amladí. My ale musíme vytvořit podmínky pro to, aby chtěli žít i o kus dál. Když se bavíme s vysokoškoláky, říkají, že rádi půjdou bydlet do okrajových částí Středočeského kraje. Za tři miliony prodají jednopokojový byt v Praze a postaví za to dům u Příbrami. Ale musí tam mít všechny podmínky k životu, které jsou v Praze běžné. Musí tam být dobrá infrastruktura, kanalizace, vodovody, jež jsou tady v kraji ve špatném stavu. Snažíme se podporovat nové cesty, jak to udělat.
LN Třeba?
Ve Středočeském kraji je dva a půl člověka na dům, nejvíc lidí z republiky tady bydlí v rodinných domech. V malé obci je velmi drahé postavit například kanalizaci a čistírnu odpadních vod. V USA už existuje způsob, že se odpadní voda čistí tak, že je možné použít ji jako pitnou. Potřebujeme lokální infrastrukturu, která nebude znamenat kanalizaci po celé obci a svedení do čistírny, kdy vyčištěná voda odchází ze středních Čech po Labi do moře.
Ve středních Čechách jsme na tom velmi dobře s výzkumnými organizacemi. Lidé z výzkumu říkají, že to jde, například nový způsob čištění odpadních vod je možný. Jen se musí najít jiné řešení pro domek v rovině, jiné pro domek na skále a jiné pro místo, kde je domov důchodců, kde každý bere deset léků za den. Chce to čtyři, pět let výzkumu. Musíte ale ten výzkum zadat, říct si o něj. Když se to povede, může vzniknout technologie, jež nebude jen pro Středočeský kraj, ale pro celý svět.
LN Je v ČR nějaké smart city?
Co to je a kdo to viděl? Neexistuje na to žádná definice. Udělat dneska stmívající se lampy není smart. Jeden sloup na elektriku má milion funkcí – hlášení pro záchranný systém, třeba že někdo upadl, monitoring, kolik lidí projde ulicí, připojení všeho možného. Chytré lavičky jsou symptom smart city, nikoliv podstata. Smart city je relativně jednoduchý koncept energetických úspor, který vychází z evropských strategií někdy před deseti lety. Něco jiného je koncept zdravých a inteligentníchměst, pořád se ale používá termín smart city, kde jde o energetické úspory v dopravě, bydlení, zásobování. Každý o sobě dnes tvrdí, že je smart, ale je to jako yetti nebo jako Kafkův zámek. Všichni vědí, že na tom zámku někdo je, nikdo ho neviděl, ztrácí se v mlhách, ale všichni s takovou ideou pracují.
Malé obce trápí čím dál větší vylidňování a digitalizace dává fantastickou příležitost, jak ten směr otočit, říká v rozhovoru pro LN ředitelka Středočeského inovačního centra Rut Bízková. Staří lidé z venkova by například nemuseli jezdit za doktory do města, lékař by je zkontroloval přes Skype. Mladí by naopak neodcházeli, protože by měli stejné podmínky jako ve velkých městech.
LN Takže je v Česku smart city, nebo ne?
Jsou města, která mají prvky smart city. Pokud budeme mluvit o konceptu, pak jedním z těch, kteří jej mají, je Písek, u nás v kraji třeba Kněžice, kde je dlouho starosta, jenž ví, co chce, a vytváří to jako systém. Napřed bioplynovou stanici, pak zásobování obce, vstup do energetické soustavy. A protože na své věci pracuje dlouho, nabaluje na sebe podobně zaměřené lidi, takže pak má i smart školu nebo dobré bydlení pro staré občany.
LN Proč to v Česku vždy končí u těch laviček?
Je to módní, takže se toho všichni chytli. A když nemáte koncept, pak prosazujete symptomy, to, co je viditelné a lidé to ocení.
LN O smart city se mluví jako o nové díře na peníze. Myslíte si, že to tak je?
Jsem skeptik třeba k chytrým popelnicím. Vždycky se ptám, kolik to stálo, odpovědí je, že to je pilotní projekt a že to je zadarmo. No ale kolik to bude stát, až to budu chtít všude? To bude taky zadarmo? Jestli ano, tak je to fantastické. Ale jestli jedna na trhu stojí sto tisíc, tak se ptám, proč to vykládáme lidu, když má obec rozpočet pět milionů. To je blaf na dav. Dělali jsme si průzkum, 50 z 1100 obcí váží odpad při odvozu z obce. Jinak nikdo. Bydlím v malé obci, vyváží mi popelnice, platím roční paušál, a protože hodně třídím, mám popelnici plnou jednou za dva měsíce. Jiným popelnice přetéká každý druhý týden a je to úplně jedno, protože platíme všichni stejně. Pokud to bude takhle, u nás v malé obci nepotřebujeme chytré popelnice s čidly. Když si to spočítáte, je to ekonomický nesmysl. Bude-li systém nastavený jinak, budou popelnice s čidly velmi žádoucí. Celý rozhovor na