Horký týden v Izraeli, napětí v Gaze graduje

Mluvčí tím narážela na skutečnost, že v závěrech prosincového summitu EU šéfové členských států včetně Česka potvrdili, že „pozice EU v otázce Jeruzaléma zůstává beze změny“.

Včerejší slavnostní recepci před oficiálním otevřením americké ambasády ignorovala většina států EU stejně jako např. Rusko. Český velvyslanec se však podle informace MZV akce zúčastnil.

Více symbol než realita

Trumpovo rozhodnutí přesunout americkou diplomatickou misi do Jeruzaléma ze samého závěru loňského roku odsoudila rezoluce OSN, a to jasným poměrem 128:9. Pro nezávaznou rezoluci, jejíž součástí je také výzva členským státům, aby do Jeruzaléma své diplomatické mise nestěhovali, hlasovalo i mnoho západních států včetně např. Spojeného království či Francie. Česko se tehdy hlasování zdrželo.

Co se praktického fungování amerických diplomatů v Izraeli týká, mnoho se po dnešku nezmění. USA totiž pouze přemisťují úřad svého velvyslance z Tel Avivu do již existující budovy konzulárního zastoupení v západní (židovské) části Jeruzaléma. Podle amerických diplomatických zdrojů citovaných listem Washington Post se navíc bude stěhovat jen velvyslanec a jeho nejbližší tým a pracovníci konzulátu technicky přejdou pod nové velvyslanectví.

Vybudování plnohodnotného velvyslanectví USA potrvá zřej- mě několik let, lokalita ještě nebyla vybrána. Generální konzuláty (nikoli hlavní diplomatická zastoupení) provozuje v Jeruzalémě již dnes několik dalších států. Ve východní, palestinské části města zase řada států udržuje diplomatické mise při palestinské samosprávě.

Vrcholí palestinské protesty

Palestinské úřady krok USA opakovaně odsoudily. Současně na palestinských územích v těchto dnech gradují protesty směřující ke kulatému výročí zániku britského mandátu nad Palestinou v roce 1947. Zatímco Židé oslavují 14. května vznik Státu Izrael, pro Palestince naopak představuje následující den, 15. květen, symbol katastrofy (Nakba). Odkazují tím na průběh první arabsko-izraelské války v roce 1948, v jejímž důsledku muselo své domovy opustit asi 700 000 Palestinců a se zemí byly srovnány stovky palestinských sídel.

Na hranicích Izraele a Pásma Gazy, ovládaného radikálním hnutím Hamás, se již několik týdnů konají násilné protesty. Střety mezi Palestinci a izraelskou armádou si již vyžádaly několik desítek mrtvých a tisíce raněných. Podle agentury AP nyní Hamás plánuje pochod desítek tisíc lidí, kteří „...překročí hranice a vstoupí do Izraele...nebudou ozbrojeni, ale jako hladoví tygři“. Izrael však znovu deklaroval, že narušení své hranice nedopustí.

Komentář k tématu čtěte na straně 10