Růst cen brzdí boj pumpařů

Ropa zdražuje kvůli napětí mezi USA a Íránem ke čtyřletému rekordu Ceny paliv dle odhadů ještě vzrostou

PRAHA Skoro o 15 dolarů zdražila ropa na světových trzích za poslední tři měsíce. A úměrně tomu šplhají vzhůru i ceny na stojanech tuzemských čerpacích stanic. Zejména v posledních dnech, kdy strategickou surovinu tlačí vzhůru obavy z důsledků ukončení mezinárodní jaderné dohody s Íránem ze strany Spojených států.

Litr benzinu je tak dnes v průměru za celé Česko k mání za 31,8 koruny, o padesátník více než na začátku května. Litr nafty je zhruba o korunu levnější než benzin. Zdražování přitom bude podle analytiků pokračovat minimálně do konce tohoto měsíce.

Benzin sice zdaleka nedosahuje cen z roku 2014, kdy se v průměru prodával litr za 37 korun a u dálnic jsme platili skoro 40, ale nynější cena je nejvyšší od září 2015. A nynějších skoro 78 dolarů za barel ropy, která je hlavním, i když ne jediným tvůrcem cen na stojanech pump, je nejvíc za poslední čtyři roky.

Zdražuje se zvolna, ale jistě

Ukazuje se však, že čeští pumpaři zdražují méně, než by napovídal cenový vývoj ropy Brent, podle níž se prostřednictvím burzy v Rotterdamu kalkulují ceny pohonných hmot v Evropě. Odhaduje se na základě dlouholeté praxe, že zdražení ropy o deset dolarů za barel odpovídá u nás přibližně zdražení litru benzinu o jednu korunu.

Cena ropy sice od února vzrostla o téměř 15 dolarů, ale české benzinky za stejné období zvýšily ceny pohonných hmot (v průměru podle databáze kartové společnosti CCS) o necelých 90 haléřů. Je zřejmé, že růst velkoobchodních cen nepromítly řidičům do tankování v plné míře. Jinými slovy – dočasně si snížily marže.

Alespoň do doby, kdy ropa začne opět zlevňovat. Platí totiž letité pravidlo, podle kterého pumpaři při zvýšení svých nákupních velkoobchodních cen reagují zvýšením ceny pro řidiče bezprostředně a naopak pokles nákupních cen promítají řidičům pomaleji s větším odstupem – a marže si tím pak naopak zpětně vylepšují.

Počtem 4000 veřejných čerpacích stanic patří Česko v Evropě na špici v hustotě tankovacích míst a silná konkurence vede k tomu, že pumpaři se kvůli obavám z odlákání řidičů k nedaleké konkurenci snaží zlevnit co nejdříve. „V České republice máme vy- soký podíl čerpacích stanic na obyvatele i na délku silniční sítě. Vychází zhruba jedna stanice na každých 13 kilometrů silnic. To samozřejmě představuje velký konkurenční tlak na cenu prodávaných paliv,“konstatuje expert České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu Václav Loula.

Ze současné situace na světovém trhu s ropou je však zřejmé, že benzin a nafta hned tak zlevňovat nezačnou.

Americká sankční politika

„Vypovězení mezinárodní jaderné dohody s Íránem ze strany Spojených států není totiž jediným faktorem, který nyní tlačí cenu ropy vzhůru,“připomíná hlavní makléř společnosti Colosseum Václav Kučera. Uvádí například klesající světové zásoby ropy nebo dohodu členských zemí kartelu Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) o snížení objemu těžby.

Ropu už zdražuje i situace s očekávanými volbami ve Venezuele. Zemi v případě vítězství současného prezidenta Madury hrozí zavedení ekonomických a zejména ropných sankcí ze strany Spojených států. Před rizikem z Venezuely varovala koncem minulého týdne i analýza ČSOB.

„Téměř jisté vítězství dosavadního prezidenta Madura totiž může vyvolat tvrdou reakci ve Washingtonu, který by mohl sáhnout ke zpřísnění sankcí na již tak zdevastovaný domácí ropný průmysl,“uvedli v pátek analytici.

Na druhé straně však působí alespoň částečně proti většímu zdražení ropy výrazné zvyšování její těžby v USA. Američané už nyní těží denně v průměru na 10,7 milionu barelů, což je řadí na druhé místo těsně za světového ropného lídra Rusko.

„Cenový vývoj ropy, a tedy i pohonných hmot jsme schopni odhadovat přibližně do konce května. Ale co bude dál, je v současné situaci velká neznámá, která závisí hlavně na tom, zda se situace kolem Íránu a Venezuely vyhrotí nebo uklidní,“připomíná závěrem ekonom společnosti Finlord Boris Tomčiak.