Kvůli Trumpovi přichází EU o iluze

Lidove noviny - - Svět -

na summitu Evropské unie v bulharské metropoli bude v řadě ohledů hledat jen obtížně.

Po patnácti letech přizvalo předsedající Bulharsko k jednání lídrů členských zemí i představitele zemí západního Balkánu, které se mají k unijnímu bloku výhledově přičlenit. Možné rozšíření ale přinejmenším na včerejší neformální večeři lídrů osmadvacítky skončilo poněkud na druhé koleji. Ve světle turbulentních událostí provázejících nedávné kroky Washingtonu se pozornost prezidentů a premiérů v předvečer jednání s balkánskými protějšky upírala ke vztahům s USA.

Na konci května vyprší dočasná výjimka, již Brusel dojednal s administrativou prezidenta Donalda Trumpa ohledně hrozících vysokých cel na dovoz evropské oceli a hliníku do USA. Předseda Evropské rady Donald Tusk před setkáním unijních lídrů namítal, že je absurdní, aby Washington viděl v Evropě hrozbu. Unie ale podle něj může být Trumpovi v jednom vděčná.

„Díky Trumpovi jsme přišli o všechny iluze,“poznamenal Tusk k partnerství osmadvacítky s USA. To dostalo nedávno ještě další ránu, když Bílý dům vypověděl jadernou dohodu s Íránem. Stranou dohody jsou také evropské země.

A o nic méně neznepokojuje Brusel ani bouře, která provází pondělní otevření americké ambasády v Jeruzalémě. Ukázalo se ovšem, že zformulovat jednotnou odpověď nebude v tomto případě snadné. Česko, Maďarsko a Rumunsko minulý pátek zablokovaly připravované společné prohlášení kritizující přesun americké ambasády. Podle zákulisních zdrojů se tak stalo kvůli zmínce, že unijní státy svá vlastní velvyslanectví do Jeruzaléma nepřesu- nou. Stěhování ambasády po vzoru Washingtonu ale už začala iniciovat rumunská vláda a dlouhodobě tento krok podporuje také český prezident Miloš Zeman. Za rozhodnutím Budapešti nepodepsat prohlášení údajně stojí snaha nepoštvat si proti sobě šéfa Bílého domu.

„Nemohu říci, že by se toto zasedání Rady Evropy konalo v příznivých podmínkách, protože je tu tolik naléhavých otázek,“připustil včera bulharský premiér Bojko Borisov na konferenci věnované západnímu Balkánu, již hostí Sofie na okraj summitu. Původně mělo neformální večeři unijních lídrů dominovat téma inovací evropského hospodářství nebo digitalizace ekonomiky.

Palčivých problémů, s nimiž se EU potýká, je ale podstatně více. V Itálii se více než dva měsíce po volbách rýsuje nová vláda složená z euroskeptického Hnutí pěti hvězd a antiimigrační Ligy. Tato uskupení se netají tím, že budou žádat reformu azylového systému. Za absurdní rodící se italská koalice označila také návrh unijního rozpočtu pro roky 2021 až 2027. Ten kritizují i další země včetně Česka, Polska či Maďarska.

Neshody nad Kosovem

Jako mimořádně výbušný se ukazuje příslib členství pro šestici balkánských zemí: Srbsko, Černou Horu, Makedonii (tyto státy již jsou kandidátskými zeměmi) a výhledově také Bosnu a Hercegovinu, Albánii a Kosovo. Španělský premiér Mariano Rajoy dokonce předestřel, že se kvůli tomuto tématu dnešního programu již nezúčastní.

„Je tu jedna podstatná záležitost. Někteří tu hovoří o rozšíření o státy, které nejsou jinými zeměmi, včetně Španělska, uznány. To mi dělá starosti,“avizoval už v březnu Rajoy. Odkazoval tak právě ke Kosovu, jež vedle Madridu dodnes, deset let od vyhlášení nezávislosti na Srbsku, neuznalo ani Slovensko, Rumunsko, Řecko a Kypr. Pro vládu v Madridu je účast Kosova na summitu citlivá kvůli Katalánsku, které loni v říjnu zorganizovalo referendum o nezávislosti a stále tam jsou silné separatistické tendence.

Španělsko není jediná země, jež má vůči rozšíření výhrady. Skeptické hlasy zaznívají i z Paříže. „Nechci Balkán, který se obrací směrem k Turecku nebo Rusku, ale nechci ani Evropu, jež funguje s těžkostmi jako osmadvacítka, brzy již jen jako sedmadvacítka,“namítal minulý měsíc francouzský prezident Emmanuel Macron. O nových členech by podle něj měla Unie uvažovat teprve po reformě eurozóny. Poznámku čtěte na straně 10

Na summitu v Sofii se jedná také o rozšíření EU. Představa, že by se členem jednou mohlo stát i Kosovo, ale není pro všechny přijatelná. Kategoricky proti je Španělsko, které má samo problémy s katalánskými separatisty.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.