Udělali jsme maximum

Trenér Josef Jandač po mistrovství světa končí na reprezentační střídačce. Za dva roky medaili nezískal

Lidove noviny - - Sport - JAROSLAV TOMAS

(od zvláštního zpravodaje) Chtěl se s reprezentací rozloučit medailí. Nebo alespoň postupem mezi čtyři nejlepší. Jenže boje o cenný kov budou bez Čechů.

Kouč národního týmu Josef Jandač po prohře s USA ve čtvrtfinále nezastíral zklamání, na druhou stranu prohlásil: „Nehroutím se. Nemyslím si, že bychom odvedli špatnou práci nebo že jsme tomu nedali dvě stě procent. Jsem naprosto přesvědčený, že jsme udělali maximum. Nejenom já a hráči, ale i realizační tým kolem mě. I jemu se sluší poděkovat.“

Takže další neúspěch berete sportovně?

Nemáme se za co stydět. Mužstvo si na turnaji postupně sedalo a odvedlo dobré výkony. Pomohl nám příjezd obou Davidů z Bosto- nu, kteří hodně zkvalitnili tým. Bez nich bychom tak silní nebyli.

Jenže v klíčovém čtvrtfinále se tolik neprosazovali.

Dali jsme jim hodně minut a soupeř si je hlídal. Hráli vyloženě na ně. Prosadili se v přesilovce, bojovali, šli za tím. Gól ze hry bohužel nepřišel, ale nic jim nevyčítám.

Je pro vás prohra o to horší, když rozhodující gól padl po smolném pádu obránce Hronka?

Hokej je hra chyb, nikomu to nechceme vyčítat. Prostě se to stalo. Patrick Kane má určitou rychlost ve hře, patří k nejlepším na světě. Vzal to do svých rukou a to zaškobrtnutí bylo i kvůli jeho rychlosti. Hronek byl jinak příjemným překvapením. Nabral zkušenosti a může se z něj stát vzadu klíčový hráč reprezentace. Co další mladí? Mají na to, jednou národní tým táhnout?

Chytil a Nečas odvedli výbornou práci. Dobrý turnaj má za sebou Šulák, postupně se zlepšovali i plzeňští Moravčík se Skleničkou. Zmínil bych i kluky z přípravy jako Zadina, Kaut nebo Gal- vas, kteří se sice na mistrovství nedostali, ale mají budoucnost. Přeju si, aby tihle všichni v dalších letech nezapomněli, že jim nároďák dal možnost, a jednou mu to zase vrátili. Určitě se teď kolem nich totiž budou motat různé kluby.

Takže celkově jste pyšný, jak mladý tým turnaj zvládl?

Víte, já nemám rád taková vzletná slova po prohraném čtvrtfinále. Jsem rád, že kluci bojovali a prali se o úspěch. Vyhráli jsme v Dánsku šest zápasů z osmi. Mužstvo prokázalo velmi dobrý charakter. Nakonec i ve čtvrtfinále se nepoložilo. Těší mě, že kluci nezklamali. Měl jsem v plánu vzít na olympiádu zkušený tým a na mistrovství mladé. Sehráli velmi slušný turnaj.

Napadá vás, jestli se nedalo na turnaji udělat pro úspěch něco jinak?

Tuhle otázku jsem čekal, i pan Záruba mi ji v televizi položil. Bezprostředně po utkání je to čerstvé. Myšlenky se mi budou teprve srovnávat. Teď můžu říct, že nevím o ničem, co bych změnil. A myslím, že názor nezměním.

Končíte dvouletou etapu. Co pro vás národní tým znamenal?

Zaprvé obrovskou zkušenost a také velkou zodpovědnost.

Je to svým způsobem pro člověka úleva, že už nebude pod tlakem?

Tlak samozřejmě je, ale kdyby si ho člověk úplně připouštěl, nemohl by tu práci dělat. Prostě k tomu patří, tak to je. Největší tlak je ten, který si vytvářím sám na sebe. Už jsem se s tím naučil pracovat. Jsem hrozně rád, že jsem měl vůbec možnost u nároďáku pracovat.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.