Makedonie opět vyhlíží nové jméno
Před nadcházejícími summity EU a NATO vláda ve Skopji intenzivně usiluje o urovnání letitého sporu s Aténami, který se týká oficiálního názvu země. Poslední navržený kompromis, Ilindenská Makedonie, ale vyvolává otazníky.
SKOPJE/ATÉNY Bezmála 27 let. Tak dlouho už bojuje malá balkánská země o dvou milionech obyvatel o své místo na slunci pod názvem Makedonie. Marně. Kvůli sporu se sousedním Řeckem, který se rozhořel po vyhlášení nezávislosti na Jugoslávii, země v mezinárodním společenství figuruje pod provizorním názvem „Bývalá jugoslávská republika Makedonie“(FYROM). Je to i jeden z důvodů, proč pořád marně čeká na vstup do Evropské unie i NATO. V obou případech snahy Makedonie (FYROM) blokují Řekové, kteří argumentují možnými územními nároky na stejnojmenné historické území na severu dnešního Řecka.
Poté, co se před rokem vlády v Makedonii chopila po deseti letech levice, podporovaná stranami albánské menšiny, se věci daly do pohybu. Velkým překvapením ovšem bylo, když před pár dny – po měsících vyjednávání s Aténami – makedonský premiér Zoran Zaev vyrukoval s kompromisním návrhem názvu země. Z jeho úst totiž nezaznělo „Horní Makedonie“ani „Severní Makedonie“, jak se spekulovalo. Místo toho padl název „Republika Ilindenská Makedonie“.
Že je návrh, který vznesla makedonská strana, poněkud „kreativní“, předestřel Zaev už minulý týden na summitu EU a států západního Balkánu v Sofii. V bulharské metropoli premiér jednal mimo jiné se svým řeckým protějškem Alexisem Tsiprasem.
„Nevidím lepší návrh, s nímž by obě strany souhlasily,“hájil tento návrh i makedonský ministr zahraničí Nikola Dimitrov. Dnes a zítra bude Dimitrov jednat o dalších podrobnostech s šéfem řecké diplomacie Nikosem Kotziasem v New Yorku pod záštitou OSN. Není ale vyloučeno, že kvůli bouřlivým reakcím se vyjednavači budou muset vrátit k některému z dřívějších návrhů.
Název odkazující k protitureckému povstání v roce 1903 a později též k položení základů novodobé makedonské republiky, které si Makedonie připomíná 2. srpna státním svátkem, totiž vyvolal řadu zdvižených obočí. V samotné Makedonii i v Řecku. Nápad kategoricky odmítla makedonská opozice v čele s donedávna vládnoucími konzervativci ze strany VMRO-DPMNE. Vládní koalice má přitom v parlamentu jen těsnou většinu. Proti je i menší vládní partner Tsiprasovy Syrizy, strana Nezávislí Řekové. Ti nadále rezolutně odmítají podpořit jakýkoliv název, který by obsahoval označení „Makedonie“.
Název „Ilindenská Makedonie“by ale mohl podráždit i nacionalisty v sousedním Bulharsku, které si povstání z roku 1903 rovněž připomíná. Bulhaři patřili mezi národy, které odboj proti Turkům spolu sMakedonci a dalšími Slovany iniciovaly. Stejně jako dnešní Makedonie bylo tehdy Bulharsko součástí osmanské říše a částečně i historického regionu Makedonie. Část bulharských představitelů dodnes popírá byť jen existenci svébytné makedonské historie, kultury či jazyka – ten je prý pouhým dialektem bulharštiny. Teprve loni se podpisem dohody o vzájemném přátelství obě země vzdaly všech možných územních nároků vůči druhé straně.
Makedonci by rádi dohody s Řeky dosáhli co nejdříve. Doufají totiž, že by na nadcházejícím unijním summitu koncem června v Bruselu mohli dostat zelenou k zahájení přístupových rozhovorů o vstupu. V první polovině července se v belgické metropoli sejdou také vrcholní představitelé zemí NATO. Urovnání letitého sporu se sousední Makedonií by ale přišlo vhod i premiéru Tsiprasovi. Řecko příští rok čekají volby a podpora jím vedené levicové Syrizy přitom prudce klesá. Tsipras totiž nedostál svým předvolebním slibům a nakonec v létě 2015 kývl na další úsporná opatření navrhovaná zahraničními věřiteli výměnou za třetí záchranný balík. Z porušení slibů dnes těží především Tsiprasův největší rival, konzervativec Kyriakos Mitsotakis.