Elitní divize, to je jiný svět
Giro d’Italia 2018
náctém místě a řekl si o smlouvu v první divizi. V Astaně se ocitl v jiné dimenzi. Pro porovnání: roční rozpočet týmu CCC, sponzorovaného obuvním řetězcem, se odhaduje na čtyři miliony eur. Mnozí jezdci tu pobírají pouze základní roční plat, který musí podle unie UCI činit 30 250 eur, zhruba 760 tisíc korun.
Stáj Astana má podle listu L’Équipe rozpočet pětkrát vyšší, tedy 20 milionů eur, byť stejně jako většina týmů oficiální čísla nezveřejňuje. V žebříčku nejbohatších jí má patřit čtvrtá příčka za Sky (35 milionů eur), Kaťušou a týmem Emirates.
Loňský lídr týmu Fabio Aru tu pobíral roční plat 2,5 milionu eur. Přesto jej po minulé sezoně vykoupili ze smlouvy šejkové z týmu Emirates. A to i přesto, že v kontraktu s Astanou měl klauzuli, že jej může vykoupit pouze tým, který mu nabídne o 20 procent vyšší plat.
Výsledky 17. etapy (Riva del Garda - Iseo, 155 km): 1. Viviani (It./Quick-Step Floors) 3:19:57, 2. Bennett (Ir./Bora-Hansgrohe), 3. Bonifazio (It./Bahrajn Merida), 4. Van Poppel (Niz./LottoNL-Jumbo), 5. Debusschere (Belg./Lotto Soudal), ...41. ŠTYBAR (Quick-Step Floors), 73. HIRT (Astana) všichni stejný čas, 90. KREUZIGER (Mitchelton-Scott) -1:19.
Průběžné pořadí: 1. S. Yates (Brit./Mitchelton-Scott) 69:59:11, 2. Dumoulin (Niz./Sunweb) -56, 3. Pozzovivo (It./Bahrajn Merida) -3:11, 4. Froome (Brit./Sky) -3:50, 5. Pinot (Fr./FDJ) -4:19, 6. Dennis (Austr./BMC) -5:04, 7. López (Kol./Astana) -5:37, 8. Bilbao (Šp./Astana) -6:02, 9. Carapaz (Ekv./Movistar) -6:07, 10. Bennett (N. Zél./LottoNL-Jumbo) -7:01, ...41. HIRT -1:14:40, 51. KREUZIGER -1:25:13, 84. ŠTYBAR -2:23:18.
Kazašský tým je státním projektem, platí jej v rámci propagace země státní fond Samruk. Letos v zimě se objevily zprávy, že stáj dosud neobdržela finance na začínající sezonu. Ale generálnímanažer Alexandr Vinokurov, osobní přítel prezidenta Nazarbajeva, záhy ujišťoval, že zjednal nápravu. „Všeho je tu víc než v CCC,“porovnává Hirt. Mechaniků má tým na Giru šest, maséry čtyři. „Každý se stará jen o dva kluky z týmu.“
Zatímco v CCC používají už třetím rokem stejný týmový autobus a pět škodovek Superb, Kazaši disponují dvěma autobusy a patnácti passaty, o dodávkách ani nemluvě.
„Také máme na rozdíl od CCC na Giru vlastního kuchaře,“říká Hirt, ačkoliv osobně žádné výrazné změny oproti loňské hotelové stravě nepozoruje. „K večeři je vždycky maso a rizoto nebo nějaké těstoviny plus salát. Ale už hned po etapě máme v autobuse nachystanou rýži, jogurty a ovoce.“
Na loňském Giru sdílel pokoj s mladým Michalem Schlegelem, v Astaně žádná další česká stopa není, a tak jako spolubydlícího vyfasoval Itala Villellu. „Pokecáme o hloupostech a kolem dvanácté chodíme spát.“Vzhledem k dlouhým přejezdům se občas dostanou na večeři až před 22. hodinou.
Mluví se hlavně italsky
Cosi přece jen zůstalo stejné: stejně jako v CCC nevládla polština, ani v Astaně nepřevládá kazaština či ruština. Oficiální řečí obou multikulturních stájí je italština. „Mluvíme tak se šéfy týmu, s mechaniky, se všemi,“říká Hirt. Jen občas sportovní ředitel Šefer řekne při závodě do vysílačky nějaký pokyn také rusky. Přitom i oba Kazaši v týmu, Lucenko a Zejc, italštinu ovládají.
Hirtovým šéfem v CCC byl Piotr Wadecki, bývalý vítěz Závodu míru a velký cyklistický šíbr. Ovšem mozkový trust Astany, to je opět mnohem vyšší liga. Nad sportovním ředitelem Šeferem ční manažer Giuseppe Martinelli, který už přivedl k titulům z Grand Tour Pantaniho, Contadora či Nibaliho. A ještě výše než on je v hierarchii stáje olympijský vítěz Vinokurov.
Před etapami je triumvirát mocných k vidění při interních poradách. „Ale poradu týmu pak v autobuse vede Šefer. Ten s námi komunikuje i během etap. Martinelli promluví jen občas na konci porady.“
Ty bývají před etapami delší než v CCC, zhruba desetiminutové, s detailnějším popisem taktiky i nástrah na trati, než Hirt býval zvyklý.
V CCC byl chráněným klenotem a Wadecki s ním vždy večer rozebíral závod osobně. V Astaně? „Málokdy za mnou po etapě někdo zajde. Čekal jsem, že se budou řešit víc.“Z lídra se tu stal domestikem. Loni si na Giru hlídal nebezpečné situace v každé etapě. „Bylo to psychicky náročné, přesto jsem si potom poslední dny užíval, protože jsem věděl, že se mi to povedlo.“
Letošní ročník pro něj není až tak vyčerpávající. „Nemusím řešit celkové pořadí a makat v každé etapě na sto procent. Odvedu si svoji práci a mohu dojíždět v poklidu.“
Měl by díky tomu být uvolněnější, ale šťastný není. I v roli pomocníka lídra Lópeze od sebe v kopcích čekal víc, než že bude odpadat tak brzy. „Nevím, co je špatně. Prostě to není ono. Možná když jsem byl loni na Giru víc v zápřahu, jelo se mi líp. Hlava dělá v závodě hodně,“přemýšlí. Dostane ještě tři horské šance. V Alpách může i šéfům Astany ukázat, že je tím kvalitním vrchařem, kterého si loni na Giru vyhlédli.
Český cyklista Jan Hirt srovnává podmínky po přestupu z druhé divize mezi elitu, kde jezdí za tým Astana.