Víte, že nevidomí mají často hladinku?
Projekt Návštěvy potmě spojuje svět seniorů a nevidomých. První skupině pomáhá od samoty a druhé dává práci
PRAHA „Už dlouho mě zajímá, jestli máte nějaké sny, když nevidíte?“ptá se senior Jaroslav.
„Mně se sny běžně zdají, jsem v nich ale také nevidomá,“odpovídá mu Kateřina Urbanová, která je slepá od narození.
Do pražského Centra RoSa dorazila společně se třemi kolegy. Jeden nevidí také nic, dvěma dalším hrozí, že přijdou v příštích letech i o zbytky zraku. Zapojili se do projektu Návštěvy potmě. Jeho prospěšnost je dvojí: nevidomí se zapojí do pracovního trhu, který jim v současnosti nevychází příliš vstříc. A lidé ve vyšším věku, kteří velmi často trpí samotou, si mají s kým popovídat. Ale i komu si postěžovat. Setkání ovšem rozhodně neprovázela smutná slova, nýbrž smích.
„Služba je cílena na seniory, kteří většinu času tráví o samotě ve svých domovech, odlehčovacích centrech, stacionářích či domovech pro seniory, kde personál nemá dostatečné kapacity na individuální přístup,“vysvětluje fungování Návštěv potmě vedoucí projektu Gabriela Drastichová.
Senioři si mohou s nevidomými kromě povídání i zpívat, hrát na hudební nástroje, plést či chodit na procházky. „Návštěvami poskytujeme podporu rodině i pečujícím. Víme, že je těžké skloubit práci, děti a domácnost s péčí o rodiče či prarodiče. Proto jim podáváme pomocnou ruku,“sdělila také Drastichová.
„Z toho si nic nedělejte ...“
Hned od začátku seznamovacího setkání je zjevné, že si obě skupiny dobře sedly. „Já se prostě vy- dám do ulic a děj se vůle boží. Jsem akorát pomalá,“vypráví téměř nevidomá Marie. „Z toho si nic nedělejte, to my taky,“smějí se dvě seniorky v zadní řadě.
Marie vyvolá další salvu smíchu za necelou minutu: „Musím nosit brýle jako měl Gustáv Husák. Doufám ovšem, že vypadám lépe než on.“
Debatu moderuje Zdeněk Ry- bák, který je nevidomý od narození. Na svět přišel předčasně, tudíž ho lékaři umístili do inkubátoru. „Tehdejší inkubátory byly ale na jiné úrovni než ty dnešní. A protože v nich byla přemíra kyslíku, došlo u mě ke spálení sítnice,“říká Zdeněk. Ten také položí seniorům otázku: „Co myslíte, že my slepí nemůžeme dělat?“
„Můžete řídit auto?“napadne jednu ze seniorek. „To je skutečně to jediné, co v praktickém životě nemůžeme dělat,“odpovídá Marie.
Kateřina se chopí popisování praktického života a ukazuje seniorům takzvanou hladinku. „Můžete říkat, že mají nevidomí často hladinku,“směje se. Malý přístroj ve skutečnosti nemá nic společného s alkoholem. Zavěsí se na okraj hrnku a začne pípat ve správnou chvíli, aby nápoj nepřetekl.
Záhy se debata na delší dobu pozastaví u kapitoly čtení. Zdeněk ukazuje pomůcky, jež zaujmou hlavně mužské osazenstvo. „Když mi přijde dopis třeba od finančního úřadu, někdo mi ho přečte. Za pár dní ale nebudu vědět, co v obálce je. Díky této elektronické tužce mohu do tohoto štítku namluvit, o co jde. Štítek vydrží i v mrazáku,“říká Zdeněk.
„Kdo chce zelený zákal?“
Jinak se nevidomí mluvčí shodnout na tom, že v dnešní době moderních technologií není potíž dostat se i k literatuře. „Na internetu je k dispozici mnoho audioknih. Jejich poslech trvá sice déle, než když si knihu člověk sám čte, ale je to pro nás velká pomoc,“říká Marie.
Někteří senioři se ozývají, že i oni poslouchají audioknihy. „Do Braillova písma se přepisují i moderní knihy, trvá to ale nějakou chvíli, než vyjdou. A například první díl Harryho Pottera měl 36 svazků. To není moc na dovolenou,“doplňuje Kateřina.
Organizátoři přinesli ukázat seniorům i speciální brýle, jejichž skla jsou různě modifikovaná tak, aby člověk na svět koukal s různými očními vadami. „Mám tu zelený zákal, kdo chce zkusit zelený zákal?“říká také téměř nevidomý Miroslav. „Děkuji, ten mi už naštěstí odoperovali,“směje se důchodkyně.
„Setkání se blíží pomalu ke konci. Nicméně my nikam nepospícháme a rádi tu s vámi budeme ještě chvíli,“říká Zdeněk. I když nevidí, správně vytuší, že v osazenstvu je stále několik rukou nahoře a že senioři se chtějí dále ptát nebo poznamenat svůj příběh, který je, co se handicapů v každodenním životě týče, velmi podobný tomu u nevidomých.
Návštěvy potmě budou do konce září 2019 zcela zdarma. Po ukončení pilotního provozu začnou následně fungovat jako sociální podnik.