Akce „šprechtíme“němčině pomohla
Christoph Israng
Je důležité neomezovat se v kontaktech s českou veřejností pouze na Prahu, ale je zapotřebí pravidelně jezdit do regionů, soudí německý velvyslanec v Česku Christoph Israng.
LN Vidíte v česko-německých vztazích něco, co by se dalo zlepšit?
Máme mnoho společného, spojuje nás poloha uprostřed Evropy, jsme obklopeni spojenci, s nimiž spolupracujeme v Evropské unii a NATO.
Existují ale samozřejmě i výzvy do budoucna. K tomu slouží platforma „Strategického dialogu“, Česko-německé diskusní fórum i Fond budoucnosti, které vycházejí z Česko-německé deklarace z roku 1997.
LN Jak tento „Strategický dialog“probíhá?
To celé se odehrává v devíti pracovních skupinách, které odrážejí široké spektrum témat, počínaje zdravotnictvím až po bezpečnost, od migrace po energetiku.
Jedním z konkrétních výsledků je například česko-německá iniciativa pro celoevropskou strategii pro ochranu lesů. Dalším projektem je uprchlický tábor v Jordánsku, který je výsledkem naší spolupráce v migrační politice.
LN Ovlivnilo spolupráci dlouhé čekání na vládu nejprve v Německu a nyní i v Česku?
Tady je třeba připomenout, že naše vlády nejsou jedinými aktéry v česko-německých vztazích. Spolupráce v oblasti školství, kultury i spolupráce občanských společností obou zemí intenzívně pokračovala, stejně jako koordinace vysokých státních úředníků.
LN Kdy můžeme čekat setkání kancléřky Angely Merkelové a premiéra Andreje Babiše?
Oni byli od loňského podzimu v kontaktu několikrát. Delší dvoustranná schůzka, ať už v Praze nebo Berlíně, zatím nebyla možná kvůli pokračujícímu jednání o vládě. Jsem ale přesvědčený, že k jejich setkání brzy dojde.
LN Před několika týdny se konalo tradiční setkání sudetských Němců, kde jejich mluvčí Bernd Posselt mj. prohlásil, že si dokáže představit, že by se mohlo někdy v budoucnu odehrát v Česku. Kdy na to budou příhodné podmínky?
Sudetští Němci mají velký zájem na dobrých vztazích s Čechy. Iniciovali řadu projektů, které jsou ku prospěchu obou stran. Přál bych si, aby ještě víc Čechů v tom vidělo šanci. Tak může vzniknout klima vzájemné důvěry. Pak nebude ani případné setkání sudetských Němců v České republice představovat důvod pro nějaké obavy.
I když třeba přetrvávají rozdíly, nesmí nám to bránit v posilování těsné a přátelské spolupráce, jak jsme se na ní dohodli v Česko-německé deklaraci z roku 1997. LN Už je definitivní změna stanov, v němž se krajanské sdružení zřeklo majetkových nároků, proti níž spustili odpůrci sérii soudních žalob?
Při opakovaných hlasováních v grémiích sdružení se myslím docela jasně ukázalo, že existuje velmi výrazná většina sudetských Němců, kteří změnu stanov i jeho současné směřování podporují.
Je politováníhodné, že jak mezi sudetskými Němci, tak i na české straně existují malé skupiny lidí, které to nechtějí uznat.
LN K té malé skupině na české straně patří i komunisté, kteří mohou získat vliv na zahraniční politiku nové vlády. Mohlo by se to dotknout vzájemných vztahů, pokud by měl například někdo pocit, že Česko jde „příliš na ruku“Německu?
K volbám a jednáním o vládě nám nepřísluší se vyjadřovat. Spoléháme na to, že budoucí vláda zůstane spolehlivým partnerem. Jsme otevřeni rozhovorům a doufáme, že se podaří pokračovat v dobrém vývoji posledních let.
LN Snažíte se komunikovat s českou veřejností?
Na tom máme velký zájem. Od svého příchodu do Prahy jsem již absolvoval řadu přednášek a setkal se při tom s pozitivní odezvou.
Považuji za důležité neomezovat se pouze na Prahu, ale jezdit systematicky do regionů, scházet se nejenom s místními politiky, ale i s občany a zprostředkovat jim aktuální obraz Německa.
Samozřejmě, že jsem dostával i kritické dotazy k tématům, kde mají obě naše vlády rozdílná stanoviska, například ve věci migrace. Vždycky se to ale neslo ve velmi přátelském a konstruktivním tónu a to mě potěšilo. LN Velvyslanci Německa, Rakouska a Švýcarska spustili před lety kampaň „šprechtíme“s cílem posílit zastoupení němčiny ve školách. Přinesla už nějaké výsledky?
Pokračujeme v tom i proto, že počet dětí studujících němčinu mírně vzrostl, což nás těší. Hodně pomohlo, že na českých školách byl zaveden povinný druhý cizí jazyk, a tam hraje němčina významnou roli. Výuka jazyka je také tématem přimých návštěvách v krajích, v rozhovorech s hejtmany, krajskými radními a starosty.
Překvapilo mě, že někdy byl zájem větší v regionech relativně vzdálených od Německa než například na Karlovarsku.
LN V minulosti jste působil jako zástupce Německa u Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW). Jak si vysvětlujete, že tento typ zbraní, zažívá v poslední době „renesanci“?
Je to krok zpět. Světové společenství skutečně bylo už relativně daleko, pokud šlo o jejich zákaz a likvidaci. Přesto byly v nedávné době použity v Sýrii, na letišti v Kuala Lumpur (útok na nevlastního bratra severokorejského diktátora Kim Čong-una – pozn. red.) a v britském Salisbury.
Vystudoval ekonomickou geografii v Bonnu a podnikové hospodářství v Koblenci. Studijně také pobýval na univerzitách v Lancasteru a Washingtonu.
Působil jako diplomat, nejprve v Berlíně na ministerstvu zahraničních věcí, později v Bosně a Hercegovině a na generálních konzulátech v Istanbulu a Sankt Petěrburgu.
Poté pracoval ve Spolkovém kancléřství v Berlíně. Od roku 2014 byl stálým zástupcem Německa při Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW) v Haagu.
Od srpna 2018 je velvyslancem Spolkové republiky Německo v Česku.
LN Před lety se uvažovalo, že Německo odkoupí Lobkovický palác, čili sídlo svého velvyslanectví. V jaké to je fázi?
Ta otázka je vyřešena. Ani my, ani česká strana neusilujeme o obnovení jednání. Nájemní smlouva, kterou na palác máme, potrvá do roku 2065, s čímž jsou obě strany spokojeny.
Lobkovický palác je velmi důležitým místem pro nejnovější německé dějiny. Je symbolem změny, touhy po svobodě i sjednocení země. A je také magnetem pro návštěvníky z Německa i Česka.
Proto pořádáme každé dva roky ve spolupráci s institucemi, jež se angažují v česko-německých vztazích, Den otevřených dveří. Ten letošní se bude konat 21. června.
Sudetští Němci mají velký zájem na dobrých vztazích s Čechy. Iniciovali celou řadu projektů, které jsou ku prospěchu věci.