Korupce svrhla španělskou vládu
Rozsáhlý úplatkářský skandál přivodil ve Španělsku pád vlády. Lidovce Rajoye, jehož strana těžila ze zmanipulovaných státních zakázek, střídá v čele vlády socialista Sánchez.
MADRID/PRAHA Podobné dění, které včera probíhalo v dolní komoře španělského parlamentu, nemůže nikdo z tamějších poslanců pamatovat. Zákonodárcům široké koalice stran, vedené opozičními socialisty, se totiž podařilo vyslovit nedůvěru vládě, kterou dosud vedl předseda Lidové strany Mariano Rajoy. Od doby, kdy skončil autoritářský režim generála Franciska Franka (1975) a byl obnoven demokratický systém, se něco takového událo poprvé.
Součástí návrhu na odvolání Rajoyova kabinetu byla instalace Pedra Sáncheze, lídra Socialistické strany, do funkce předsedy vlády. Sánchez se formálně ujme funkce dnes z rukou španělského krále Felipe VI. Další postup zatím není jasný; není vyloučeno, že vývoj povede k předčasným volbám.
Klíčové byly regiony
Zásadní roli při hlasování o důvěře nakonec sehráli poslanci za regionální strany z Katalánska a Baskicka, tedy z těch španělských regionů, v nichž se část voličů a politiků dožaduje větší autonomie, či dokonce nezávislosti na centrální španělské vládě. V prů- běhu tohoto týdne totiž Sánchez slíbil vzpurným Kataláncům „navázat dialog s katalánskou vládou“a směrem k Baskům se zavázal respektovat již částečně schválený rozpočet.
Na základě rozpočtu bude do Baskicka nasměrováno 540 milionů eur (téměř 14 miliard korun) na investice do infrastruktury. Baskicko je přitom podle HDP na hlavu ekonomicky druhou nejvyspělejší oblastí Španělska.
Ke Katalánsku se Sánchez sice vyjadřoval vstřícněji než Rajoy, ani on ale referendum o nezávislosti severovýchodního regionu nepodporuje. Rajoyova vláda kvůli separatistickým tendencím vyhlásila loni v říjnu nad Katalánskem přímou správu z Madridu. Ta byla „shodou okolností“ukončena tento týden, kdy centrální španělská vláda na druhý pokus potvrdila jmenování nových katalánských ministrů. Mezi nimi není žádný politik obviněný ze vzpoury proti Madridu.
Baskičtí nacionalisté se rozhodli pro nedůvěru vládě teprve ve čtvrtek a to nakonec rozhodlo – díky jejich sedmi poslancům se totiž počet hlasů proti Rajoyovi dostal přes potřebné minimum (176). Pro konec lidoveckého kabinetu se jich nakonec vyslovilo 180; vedle socialistických zákonodárců vládu pomohli svrhnout i členové radikálně levicové strany Podemos a právě většina poslanců regionálních stran.
„Funkční korupční systém“
Důvodem vládní krize byla několik let stará korupční kauza bývalých regionálních politiků a dalších činitelů Rajoyovy Lidové strany. Skandál dospěl k soudnímu rozuzlení minulý týden, kdy španělský soud vynesl nepodmíněné tresty vězení nad 29 z cel- kem 37 obviněných. Byl mezi nimi bývalý pokladník Lidové strany Luis Bárcenas, který byl odsouzen ke 33 letům vězení za korupci a další finanční zločiny. Lidová strana musí podle rozsudku zaplatit pokutu přes 245 000 eur (asi 6,3 milionu korun) za to, že profitovala z korupční sítě zahrnující bohaté firmy a regionální stranické organizace.
Ústřední postavou úplatkářského skandálu byl podnikatel Francisco Correa, který od soudu odešel s trestem 51 let vězení. Podle německé verze podnikatelova příjmení je kauza označována jako Caso Gürtel (Kauza Pásek). Correa již dříve soudu přiznal, že Lidové straně posílal část peněz, které získal ze zmanipulovaných veřejných zakázek.
Celý případ zahrnuje rozsáhlou síť, na níž se podíleli podnikatelé, funkcionáři a radní za Lidovou stranu. Politici, vesměs lidovečtí regionální funkcionáři nebo starostové, podle rozsudku během několika let na přelomu století za úplatky ovlivňovali veřejné zakázky. Tresty padly za korupci, zpronevěru či daňové podvody. Soud konstatoval, že byla spolehlivě dokázána existence „skutečného a funkčního systému institucionální korupce“.