Nová Itálie, postrach eurozóny

Nová vláda složená z populistů je totiž jen malým ústupkem prezidentovi Sergiovi Mattarellovi, který v neděli odmítl schválil za ministra financí euroskeptika Paola Savona. Ten ve vládě nakonec zůstal jako ministr pro záležitosti EU. Navíc ani Giovanni Tria, který je ministrem financí namísto něj, se k Unii zrovna kladně nestaví. Je tedy takřka jisté, že mezi zeměmi eura bude docházet k třenicím.

Nicméně po týdnech nejistot jde alespoň o dočasnou úlevu. Svět se totiž obával, že by Itálie mohla zamířit znovu k volebním urnám, které by už ale byly jakýmsi referendem o setrvání Itálie v eurozóně.

Otázkou je, jak dlouho úleva vydrží. Podle bývalého prezidenta prestižního německého ekonomického institutu Ifo Hanse-Wernera Sinna by Itálie eurozónu mohla tak jako tak opustit.

Pistole u německé hlavy

„PokudNěmecko nebude chtít poskytnout další peníze nebo nebude chtít poskytovat záruky pro další generace, je velmi pravděpodobné, že se Itálie vzdá eura,“napsal Sinn v komentáři pro týdeník Wirtschaftswoche. Podle něj se tak Evropa může dostat do situace, kdy italské ultimátum bude znít: „Dejte nám peníze, nebo odejdeme z eurozóny.“

Právě peníze na financování dluhů jsou největším problémem italské ekonomiky. Zadlužení země dnes dosahuje ke 132 procentům HDP. Před krizí v roce 2007 to bylo 100 procent. Většího zadlužení v eurozóně dosahuje už jen Řecko. Italská ekonomika je však desetkrát větší než řecká a téměř čtvrtina veškerých veřejných dluhů v eurozóně připadá právě na Itálii.

„Do roku 2030 by mělo zadlužení stoupnout k hranici 150 procent HDP,“myslí si ekonom Marek z Deloitte.

Situaci zhoršuje postavení Itálie coby jednoho ze zakládajících členů EU. Německo – strážce rozpočtové odpovědnosti eurozóny – si tak na ni může mnohem hůře došlápnout než třeba na krizí zmítané Řecko.

„Blíží se smutné desáté výročí pádu banky Lehman Brothers a v Evropě zásluhou politického vývoje v Itálii ožívají nepříjemné vzpomínky na řeckou dluhovou krizi a následnou krizi důvěry eurozóny,“upozorňuje Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank.

Italové by však případnými neuváženými kroky uškodili hlavně sobě. „Nemalou část, necelou pětinu veřejného dluhu vlastní ne příliš zdravé a křehké italské banky, které dusí stále vysoký podíl nesplácených úvěrů. Další rána v podobě nesplácených státních dluhů by zasypala italské banky popelem. Další koláč veřejného dluhu drží pojišťovny, penzijní fondy a v relativně velké míře i samotní Italové,“podotýká Horská.

Samotná eurozóna je podle ní o něco lépe připravena než v době řecké dluhové krize. „Itálie je ale třetí největší ekonomikou eurozóny a její veřejný dluh v řádech tisíců miliard eur je sedmkrát větší než řecký. Takže nervozita trhu je z hlediska velikosti dluhu oprávněná,“říká ekonomka.

Zřejmě nikdo pak dnes nedokáže domyslet, co vše by se mohlo stát v případě, že by Itálie euro opustila. „Obávám se, že brexit by proti tomu byl jen blýsknutím před bouří,“říká David Marek.

Krizi v Itálii by firmy ve zbytku eurozóny pocítily v podobě neuhrazení svých zakázek a propadem poptávky ze strany italských partnerů. „Problémy by měly také neitalské banky a další věřitelé s italskými dlužníky, kteří by nejspíš přestali přinejmenším některé své závazky splácet. Další efekt by byl psychologický – mnozí investoři ze zbytku světa by krizi v Itálii pochopili jako předzvěst potíží i v dalších zemích eurozóny a mohli by odcházet i z nich,“říká Michal Skořepa, analytik České spořitelny.

„Nebude-li Německo chtít poskytnout další peníze či dávat záruky, je velmi pravděpodobné, že Itálie opustí euro.“

Slabší koruna

Nejistota posledních dní ohledně vývoje v Itálii dopadá na kurz eura, který se tak – mimo jiné kvůli tamní situaci – dostal pod hranici 1,17 dolaru. Pokles eura rovněž ovlivnil měny ve středoevropském regionu včetně české. Ta se vůči euru pohybuje jen kousek od 26korunové hranice. V polovině dubna se přitom obchodovala za 25,26 koruny za euro.

„Koruna spolu s dalšími měnami regionu zůstává pod tlakem. Dříve byla na obdobnou nejistotu citlivá méně, její vysoká překoupenost po konci kurzového závazku ale situaci mění,“říká hlavní ekonom ING Jakub Seidler.