Studuj, abys nezemřel
Prohledávání úmrtnostních tabulek není tak morbidní, jak by se na první pohled mohlo zdáti. Suchá data ve skutečnosti skrývají místy až neuvěřitelná překvapení.
Není úplně překvapivé, že existuje vztah mezi délkou života a vzděláním. Ale je šokující, že Česko patří mezi země, kde délku vašeho života předurčuje vzdělání přímo extrémně. Třicetiletý chlap s jen základním vzděláním má před sebou ještě 34 let života, ale vysokoškolák se může těšit na statisticky krásných dalších jedenapadesát let. Sedmnáct let rozdílu!
Vzdělanější lidé se dožívají vyššího věku, to platí všude. Podle Ústavu Maxe Plancka pro demografický výzkum se dokonce členové britské Královské společnosti dožívají vyššího věku než ostatní vysokoškoláci. Ale proč se má třicetiletý Čech se základním vzděláním dožít 64 let a jeho vzdělanější kamarád 81?
Jak je to možné, obzvláště v zemi s bezplatným zdravotnictvím? Jelikož vzdělání je obvykle determinantou výdělku, mají vzdělanější (tudíž bohatší) ve většině světa lepší zdravotní péči. Obzvláště v zemích, v nichž značná část populace nemá žádné zdravotní pojištění. Ale proč je rozdíl v Česku tak dramatický, dramatičtější než v Maďarsku, Polsku a na Slovensku, ale i než třeba v Portugalsku či Švédsku?
Demografové to vysvětlují náročným povoláním (doly, hutě, stavební dělníci) a životním stylem (výrazně vyšší míra abuse alkoholu a nikotinu). Jenže tyto faktory platí pro populaci s nízkým vzděláním ve všech zemích.
A právě tady se ukazuje jistá ošemetnost statistik. Zejména to, co znamená základní vzdělání a koho se týká.
Minimálně po druhou polovinu 20. století bylo běžné, že většina populace měla střední vzdělání. (Pozor: střední vzdělání neznamená střední školu zakončenou maturitou!) Střední vzdělání bylo podporováno i centrálním plánováním, učebními obory v rámci podniků a podobně. Do 90. let pak byla povinná školní docházka desetiletá a z toho rok nebo dva se plnily na střední škole, takže jsme měli relativně, ve srovnání s jinými státy, jen málo lidí, kteří mají v kolonce vzdělání napsáno slůvko „základní“.
Jinak řečeno: kdo na střední vzdělání nedosáhl, obvykle byl zatížen nějakým handicapem: zdravotním, sociálním, mentálním. A to mohlo předznamenávat horší životní podmínky a tím v budoucnu i vyšší úmrtnost.
Chlívek si dovolí ještě jednu pracovní hypotézu: vzdělání má vliv na naši naději dožití nikoli navzdory bezplatnému zdravotnictví, ale kvůli němu. Tím, že je zdravotní péče dostupná všem bez ohledu na tloušťku peněženky, je sociální kapitál tím určujícím faktorem našeho zdraví. Sociální, a nikoli finanční kapitál určuje, jak brzo přijdeme k lékaři, zda se dostaneme k nejlepším specialistům v zemi nebo zda umřeme na banální komplikace kdesi v Horní Dolní.
Vzdělanější lidé se dožívají vyššího věku než ostatní, členové britské Královské společnosti dokonce ještě vyššího než ostatní vysokoškoláci. Ale proč se má třicetiletý Čech se základním vzděláním dožít 64 let a jeho vzdělanější kamarád 82?