Prokleté pohlaví

Dříve než ženy? Proč je rozdíl někde dvanáct a někde jen necelé tři roky? A proč mají feny kratší život než psi?

A moc nás asi neutěší, že jinde jsou na tom pánové ještě hůře. V Sýrii činí rozdíl tucet let a samečkové tarantulí mají dokonce šestkrát kratší život než samičky.

Rozpad bývalého sovětského impéria byl podle Vladimira Putina největší geopolitickou katastrofou dvacátého století a z pohledu ruského muže na tom opravdu něco je. Po rozpadu šance na dlouhý život dokonce celé desetiletí klesala. A když dnes Rusové umírají zhruba v pětašedesáti letech, jsou na tom jen o chlup lépe, než byli za Michaila Gorbačova.

Magie mytí rukou

Rusko – a obecně většina zemí bývalého Sovětského svazu – má ještě jedno specifikum: muži umírají mnohem dříve než ženy, konkrétně o více než jedenáct let dříve. Rusko v tomto neveselém žebříčku drží stříbrnou příčku, hůře na tom jsou muži jen v Sýrii, kde je rozdíl v naději dožití skoro dvanáct let.

Takže: proč muži umírají dříve? Máme to prostě v krvi, tedy v genech?

Muži umírají dříve než ženy. Fakt, který momentálně platí pro všechny země, všechny kultury a zdálo by se, že platil pro všechny námi zdokumentované časy. Takové Švédsko má skvělé záznamy už od roku 1751 – a ženy žijí déle, ať jejich databáze zkoumáte jakkoli.

Ženy žijí déle, to je prostě antropologická konstanta. Tedy... při bližším ohledání umíme nalézt výjimky. Známe místa a časy, v nichž mají holčičky nižší naději dožití než chlapečci. Ale takový neobvyklý stav je spíše civilizací vynucená výjimka z jinak pevného pravidla. Pokud má daná společnost hrubě nekvalitní péči o rodičky, pak celkovou statistiku úmrtnosti mužů a žen dovede vysoká úmrtnost při porodu a v šestinedělí obrátit. Třeba v Evropě ve středověku.

„Ještě v raném novověku chodili lékaři k rodičkám často přímo od pitvy, bez jakékoli očisty rukou. Teprve mytí rukou lékařů přináší velký zlom a pokles úmrtnosti žen,“připomíná antropoložka Linda Hroníková z Fakulty humanitních studií UK.

Stejně tak je vyšší úmrtnost žen v těch kulturách, kde jsou ženy ve výrazně horším postavení a mají tak významně ztížený přístup ke zdravotní péči, nebo dokonce k potravě.

„Ještě před pár lety umíraly více ženy v některých afrických a islámských zemích,“připomíná demografka Klára Hulíková z Přírodovědecké fakulty UK s tím, že vzhledem ke značně nejistým statistikám se může nadúmrtnost žen zejména v Africe ještě znovu objevit.

A pak známe ještě třetí případ: tam, kde rodiče holčičky prostě nechtějí. Mnohem nižší naději dožití měly ještě nedávno holčičky (a plody ženského pohlaví) v Číně či u Inuitů. Tedy tam, kde docházelo k programové infanticidě.

Vodka versus šampaňské

Vraťme se však tam, kde muži umírají mnohem dříve. Po již zmíněné Sýrii a Rusku má nejvyšší rozdíl v naději dožití Bělorusko, Litva, Ukrajina, Lotyšsko, Kazachstán, Vietnam, Estonsko. Proč?

Položíte-li tu otázku kolegům či spolustolovníkům, nejspíše vám odpoví: „Protože chlastaj.“Něco na tom je, ale skutečnost je, jak už to bývá, složitější.

„Jen na alkohol to svádět nemůžeme,“brání amatérským hypotézám v rozletu demografka Hulíková. „Vždyť ve spotřebě alkoholu na osobu je Česko na prvním místě (byť statistiku lehce deformují „pivní zájezdy“cizinců) a v první desítce je i Francie či Rakousko, tedy země s vysokou naději dožití a s relativně malým rozdílem mezi muži a ženami.“

Alkohol podle demografů a lékařů bezpochyby hraje roli, ale důležitý je jeho druh, kvalita, frekvence a rozdělení konzumace mezi pohlavími.

Krásně to vidíme na rozdílech mezi Ruskem a Francií, která se drží v čele žebříčků dlouhověkosti i spotřeby alkoholu. Jenže na jihu Evropy se pije víno (nikoli vodka). I to levné víno je jakž takž kvalitní (na rozdíl od domácí samohonky), kon- zumuje se průběžně (nikoli „do mrtva“) a muži a ženy pijí více méně stejně, což pro postsovětské republiky neplatí.

Alkohol sám o sobě tedy zjevně není jedinou příčinou mužské nadúmrtnosti – navíc velké rozdíly mezi pohlavími najdeme i v přísně islámských zemích, kde se alkohol konzumuje naprosto minimálně.

V postsovětském prostoru je rozdíl dán odlišným životním stylem mužů a žen, který se promítá právě třeba i do spotřeby alkoholu. A ta se pak mimo jiné odráží nejen ve výrazně vyšší nehodovosti, ale nepříznivě ovlivňuje třeba i rozvoj kardiovaskulárních onemocnění.

„Že je v těchto státech úmrtnost silně ovlivněna životním stylem, bylo zřejmé například v době recese, kdy se úmrtnost výrazně zhoršila především u mužů. Nebo naopak v 80. letech 20. století za protialkoholní kampaně, kdy se úmrtnost přechodně výrazně snížila, opět především v případě mužů,“připomíná Klára Hulíková.

Zvířata se dle lidí vůbec neřídí. U psů mají nejkratší život feny, o něco vyššího věku se dožívají psi a kastrovaní samci ještě o něco vyššího. Ale nejdéle žijí kastrované feny.

Penis za nic nemůže

Dobrá. Už tušíme, proč někde umírají muži mnohem dříve než ženy. Ale stále nevíme, proč je někde rozdíl takřka zanedbatelný. A hlavně: proč tu vůbec je? I v Japonsku, které žebříčku dlouhověkosti stabilně kraluje (muži se zde v průměrů dožívají osmdesátky), žijí ženy ještě o 6,4 roku déle.

Máme tu nadúmrtnost, my samečci, v genech? Víc riskujeme, padáme častěji z motorky i ze skály?