Ze záhonku
Libeček je jednou z bylin, které naprosto jistě patří mezi nejzákladnější Jeho přítomnost v nejužším výběru klasických kuchyňských rostlin má svá opodstatnění.
Po přičichnutí k lístkům libečku lékařského, který může dorůstat výšky i přes jeden metr, musí být každému jasné, že nejde o jen tak ledasjakou rostlinu. Jedná se o skromnou bylinu, které ke štěstí stačí i to nejméně kvalitní místečko na zahrádce, dokonce se dá pěstovat i na balkoně v květináči. Jeho užitek však nízké nároky mnohonásobně převyšuje.
Aroma libečku je velice silné – proto se nejčastěji uplatňuje jako koření do tradičních českých polévek a jiných slaných pokrmů, například omáček. Nejčastěji v kuchyni využíváme jeho listy, ty nicméně nejsou tím jediným, co lze z celé rostliny do pokrmů přidat. Kdo libeček dobře zná, ten ví, jakou sílu mají jeho drobné plody, na které se můžete těšit ke konci léta – zkuste jich jen pár přihodit třeba do nakládané zeleniny. Pokud máte rádi silné aroma, určitě nebudete zklamaní! Ovšem i zde je namístě stará známá poučka – méně je někdy více a nemáte-li s libečkem moc zkušeností, začněte s jeho používá- ním raději zlehka, přidat se dá vždycky.
Libeček je mezi kuchaři všech úrovní a generací ceněn také proto, že po celkem snadném zpracování dokáže v kuchyni po domácku a zdravě nahradit polévkové koření, s jehož chutí bývá často srovnáván – maggi. To je dnes plné zbytečných přídatných látek, v původní receptuře však libeček tvořil jeho základ. V některých jazycích se dokonce dočkal označení, která na jeho název jasně poukazují, tak jako v němčině, kde libečku málokdo řekne jinak než maggikraut, neboli maggi bylina.
Na výrobě domácího maggi není nic náročného: libeček (listy, ale klidně i stonky) dobře omyjeme, nasekáme, prosolíme a na chvíli necháme ustát, než směs napěchujeme do sklenic. Nakonec zalijeme trochou oleje a uložíme do lednice. Pro ozvláštnění chuti lze libečkovou drť obohatit o pár listů kopřivy či několik kousků celeru, dobrý je však i samotný. Pamatuj- te, že chcete-li koření spíše tekutého charakteru, je potřeba libeček pomačkat a napěchovat velmi důkladně, jelikož tak pustí více šťávy. Možné je ale samozřejmě použít i celé kousky, případně se dá před uložením směs i rozmixovat – forma záleží na vašich preferencích a chuti rozhodně neubere.
Zbývá jen osvětlit jeho přízvisko „lékařský“. Libeček má totiž blahodárný vliv na trávení, zmírňuje nadýmání a podporuje chuť k jídlu. Je také močopudný, podporuje rozpouštění močových kamenů, léčení revmatu a srdečních chorob. Pomáhá rovněž udržovat v kondici ledviny – užívá se jako přísada do léčivých čajových směsí. Pokud by vás napadlo udělat si čaj pouze z libečku, radši od tohoto nápadu upusťte – samotný by ve větším množství nemusel udělat ledvinám dobře. Dobré je také upozornit, že libečku by se měly vyhýbat ženy v očekávání – jeho síla může u těhotných vyvolat až předčasné děložní stahy.