Na kůrovce nevyzráli ani vojáci

Páni lesa Kůrovec

Lidove noviny - - Front Page - ELIŠKA NOVÁ

PRAHA Kůrovec nezná ani hranice, ani vlastníka. Malý škůdce decimuje nejen stromy spadající pod státní podnik Lesy ČR, s broučkem se potýkají i soukromníci a nevyzráli na něj ani vojáci.

Ve Vojenských lesích a statcích (VLS), které obhospodařují 123 tisíc hektarů porostů (pro srovnání: více než dvojnásobná rozloha Prahy), se kůrovcová těžba rok od roku zvyšuje. V roce 2012 činila 25 000 kubíků, předloni už to bylo 232 000. V újezdech sice postupně stoupal i celkový objem vytěženého dříví, ovšem ne tak rapidně, jaký skok nastal u dřeva napadeného lýkožroutem.

„Od roku 2012 se celkový objem těžeb neustále zvyšuje a do roku 2016 narostl o více než 36 procent. Ovšem změnila se zásad- ně struktura těženého dříví,“sdělil LN tiskový mluvčí VLS Jan Sotona. Na 85 procent těžeb bylo v roce 2016 nahodilých, šlo tedy o stromy, které pokácel vítr nebo je napadl škůdce. Úmyslná těžba zdravého dřeva se tak ve VLS nakonec zastavila.

Kůrovec zasáhl i soukromníky a obce. Podle Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL) byl loni v nestátních le- sích objem kůrovcového dříví k 350 tisícům kubíků. Chybějí ale údaje ze zhruba třiceti procent území. „Jde o malé lesy, kde nelze data podchytit. Majetková držba lesů v Česku je velice roztříštěná, je zde zhruba 300 tisíc majitelů. Kvalifikovaný odhad je tak po dopočtu mezi 800 tisíci až milionem kubíků kůrovcového dřeva,“vyčíslil předseda SVOL František Kučera.

Přes to, že Vojenské lesy a statky (VLS) loni úplně zastavily úmyslnou těžbu, proti roku 2016 vytěžily o 25 procent dříví víc. Dohromady 1,6 milionu kubíků. „Z celkové výše tvořila téměř 90 procent těžba nahodilá, při které jsme zpracovávali usychající dříví a dříví poškozené větrem. Dříví napadené kůrovcem tvořilo z tohoto objemu čtvrtinu,“vyčíslil mluvčí Sotona.

Kvůli kůrovci odvolal v polovině května ministr zemědělství v demisi Jiří Milek (za ANO) ředitele Lesů ČR Daniela Szóráda. Podle něj totiž vedení státního podniku likvidaci kůrovcové kalamity nezvládlo. Szórád argumentoval tím, že problém s kůrovcem se netýká jen Lesů ČR, ale všech vlastníků.

Podle odvolaného ředitele je problém v tom, že podnik nemůže pružně reagovat, protože je veřejným zadavatelem, a musí tak práce v lesích soutěžit.

V tom mu dává za pravdu i předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL) Kučera. Vedle toho, že se kůrovec šíří kvůli klimatickým faktorům, vidí i další problém. „Hlavními příčinami aktuální velkoplošné kůrovcové kalamity jsou omezené možnosti lesnické- ho provozu adekvátně reagovat na vzniklou situaci,“míní Kučera. Jednak je to podle něj nedostatek zaměstnanců v oboru, ale i nevhodný systém správy lesa, a jak říká Kučera, také lesnických činností, které ve státních lesích provádějí na základě tendrů akciové společnosti. „Tento systém neumožňuje Lesům ČR pružně reagovat na kalamitní a mimořádné situace,“dodává. Upozorňuje ale i na pasivní přístup části vlastníků.

Vítr ne, déšť ano

VLS i SVOL se navíc shodují na tom, že situaci značně zkomplikovaly vichřice v loňském roce. I proto Vojenské lesy a statky odhadují, že letos bude celkový objem těžby nižší než loni. Snížit by se odhadem mohl na 1,4 milionu kubíků. Loni se ve VLS podle Sotony na nahodilé těžbě významně podílela větrná smršť z poloviny března, na Moravě poškodila přes 350 tisíc kubíků – zpracování dřeva, které tehdy popadalo, je teď pro VLS prioritou. „S každým silnějším větrem se toto množství zvyšuje, porosty jsou po provedených nahodilých těžbách oslabeny a špatně odolávají větru. O dalším vývoji tak rozhodne počasí,“říká Sotona.

Lesy ale zasáhla i vichřice Herwart z loňského podzimu.

Bezmála polovina lesů patří státu a obhospodařuje je státní podnik Lesy ČR.

Lesy ČR vlastní 1,25 milionu hektarů.

Druhým významným státním vlastníkem jsou Vojenské lesy a statky (VLS), které spadají pod ministerstvo obrany.

VLS hospodaří ve vojenských újezdech, a to jak existujících, tak zrušených. Spadají pod ně tak například Brdy nebo Ralsko.

Dohromady patří VLS 123 tisíc hektarů, což je zhruba pět procent ze všech lesů.

Dalších pět procent zaujímají

„Tyto vichřice zasáhly i naše sousední země Bavorsko a Rakousko, ale jejich vlády, vědomy si hrozícího nebezpečí kůrovcové kalamity, na vzniklou situaci okamžitě zareagovaly opatřeními, která pomohla vlastníkům lesů poškozené dřevo rychle zpracovat a vyvézt z lesů,“uvádí předseda SVOL Kučera.

Podle něj to byly granty ve výši 6000 eur na hektar, bezúročné překlenovací půjčky, aby bylo možné financovat vysoké náklady na zpracování, daňové pobídky nebo

zrušení zákazu jízdy pro kamiony v některé dny, stejně jako povolení těžších vozidel než 44 tun, aby navýšily kapacitu a další.

Zásadní je teď podle obou subjektů vyhledávání, vyznačování a okamžité zpracování napadeného dříví.

A samozřejmě je to i počasí. „Nejvíce by pomohl dostatek srážek, ten ovšem zajistit nemůžeme, ale snažíme se podporovat a realizovat akce zaměřené na návrat a udržení vody v krajině,“říká Sotona. Sucho, které trápí Česko, totiž oslabuje stromy a ty jsou pak náchylnější k tomu, aby je napadl škůdce. VLS mají letos v plánu investovat více než sto milionů korun na obnovu malých rybníčků nebo tůní v lesích.

Propady cen

Přebytek kalamitního dříví se netýká jen Česka, ale i okolních států, což způsobuje, že cena dřeva na trhu významně klesá, a to v řádu stokorun za kubík. Právě nižší cenu udává státní podnik lesy ČR jako jeden z důvodů klesajícího zisku. V prvním čtvrtletí letošního roku klesl státnímu podniku hrubý meziroční zisk o 27 procent na 1,25 miliardy korun. Nižší byl i loňský meziroční hrubý zisk, který byl nižší o 1,3 miliardy korun.

Naopak Vojenským lesům a statkům se i přes klesající ceny na trhu se dřevem dařilo – meziroční čistý zisk se zvýšil o 12 procent na 377 milionů korun.

Kůrovcová kalamita je největší v historii. Kromě problémů s nedostatkem zaměstnanců musí stát řešit i to, že pro dřevo není odběratel. Očekává se, že letos se nenajde zájemce pro 1,5 až 2,5 milionu kubíků kalamitního, převážně kůrovcového dřeva. Sklady jsou přitom přeplněné, ministerstvo zemědělství tak bude hledat další. druhů.

V Česku je problém především s lýkožroutem smrkovým, zdaleka ale není sám, smrk v tuzemsku napadá až 30 druhů kůrovce.

Na seznam hmyzích škůdců nedávno nově přibyl kůrovec severský, který byl u nás dříve spíše okrajovým druhem.

Brouk dosahuje velikosti od jednoho až po devět milimetrů.

Lýkožrout smrkový napadá primárně čerstvě odumřelé dřevo. Teprve když ho nemá, napadne zdravé stromy.

Lýkožrout smrkový začíná létat v poslední dekádě dubna, v květnu začíná jarní rojení a zakládání nové generace. Ve dřevu si vytváří chodbičky.

Napadený strom se po náletu v místech závrtu začíná drolit.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.