Kancléřka: Reformy EU? Ano, ale...

Šéfka německé vlády dostála své pověsti, že je ohledně reforem evropského bloku velmi opatrná I kvůli rostoucí skepsi doma

Lidove noviny - - Svět - MILAN ROKOS ROBERT SCHUSTER

BERLÍN/PAŘÍŽ Před 250 dny pronesl francouzský prezident Emmanuel Macron projev na pařížské Sorbonně, v němž načrtl návrh na zásadní změny Evropské unie.

Stejně tak dlouho ale čekal, než nejdůležitější partner jeho země, Německo, oficiálně zareagoval. Stalo se tak v podobě rozhovoru, který poskytla kancléřka Angela Merkelová nedělnímu vydání listu Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ).

Kdo ale čekal, že opatrná Merkelová na všechny dřívější francouzské návrhy bezvýhradně přistoupí, musel být zklamaný. Kancléřka sice částečně podpořila Macronovy klíčové návrhy na vznik Evropského měnového fondu a rozpočtu na podporu investic. Ale jakékoli návrhy směřující ke vzájemnému ručení za dluhy jednotlivých členů vyloučila.

Merkelová přesto naznačila, jakým směrem by se mohla ubírat očekávaná francouzsko-německá iniciativa pro nejbližší summit Unie koncem června. Ten bude s největší pravděpodobností poslední příležitostí pro zahájení reforem EU. Celý příští rok totiž bude nejprve ve znamení kampaně před evropskými volbami a pak hledání nové Evropské komise.

Merkelová v rozhovoru oznámila vznik investičního rozpočtu pro eurozónu, jehož objem by se měl pohybovat „na spodní dvoumístné miliardové hranici“. Jeho úkolem by prý mělo být vyrovnávat rozdíly mezi členskými státy eurozóny ve zcela konkrétních odvětvích. Příkladem může být podle Merkelové rozvoj umělé inteligence, což má přispět k vyšší soudržnosti EU.

Zatím není jasné, jaký by měl být vztah investičního rozpočtu k regulérnímu rozpočtu celé Evropské unie. Merkelová nechala zmíněnou možnost otevřenou i v rozhovoru pro FAZ. Souvisí to s tím, že kvůli tomu čelí rostoucí kritice z vlastních řad. Mezi poslanci jejích křesťanských demokratů (CDU) sílí odpor vůči představě, že by státy eurozóny disponovaly vlastním, paralelním roz- počtem. Merkelová také podpořila přeměnu stávajícího Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) na stálý Evropský měnový fond.

Záchranné úvěry jen při splnění podmínek

Úkolem fondu by mělo být poskytování krátkodobých pětiletých úvěrů státům, jež se dostaly do tíži- vé situace. Zároveň by měl poskytovat záchranné úvěry se splatností 30 let. Podle kancléřky mají být peníze „vázány na splnění jasných podmínek, poskytovány v omezené výši a splaceny v plné výši“.

Jeho zřízením se má stát Unie nezávislejší na Mezinárodním měnovém fondu (MMF). Měl by být kontrolován členskými státy. Původní Macronovy plány přitom mířily daleko výš. Podle jeho představy by měla mít eurozóna vlastní rozpočet v objemu 200miliard eur. Francouzský prezident také usiloval o vznik takzvané fiskální kapacity, jež by dovolila státům s eurem poskytnout včas prostředky na překonání krizí.

Podporu vyjádřila šéfka německé vlády i Macronově návrhu na vytvoření evropských sil rychlého nasazení. Podle jejího názoru by měl takovýto vojenský sbor disponovat „společnou vojenskostrategickou kulturou“, musí ale být integrovaný do stávajících struktur vojenské spolupráce.

Francouzský prezident původně navrhoval vytvořit síly rychlého nasazení nezávislé na ostatních formách vojenské spolupráce. Z Elysejského paláce proto včera přicházely pochvalné reakce na rozhovor kancléřky.

Merkelová se prý „ve všech tématech evropské suverenity“blíží francouzským cílům. Pokud jde o reformu měnové unie, konstatovali spolupracovníci prezidenta Macrona, že Německo a Francie musí v příštích týdnech pracovat na „ambicióznější dohodě k bankovní unii a rozpočtovým schopnostem eurozóny“.

Experti na evropskou politiku jsou ovšem opatrnější. „Odpověď německé kancléřky na návrhy prezidenta Macrona musíme rozlišit. Co se týče reakce na reformu eurozóny, tam nepochybně nastane ve Francii jisté zklamání,“řekl LN politolog Martin Michelot z think tanku Europeum.

Pozitivněji vidí naopak sbližování v oblasti obrany, kde lze prý změny čekat nejrychleji. „Vedle integrace v rámci Evropské unie ale pokračují i bilaterální rozhovory mezi Francií a Německem. Státy se integrují v oblasti investic a technologií,“upřesnil Michelot.

Francouzský politolog zároveň upozorňuje na potřebu co nejrychlejší dohody na evropské úrovni: „V příštím roce se uskuteční volby do Evropského parlamentu a Macron potřebuje, aby voliči pocítili, že do EU vnesl dynamiku,“dodal. České reakce na straně 5

Poznámku k tématu čtěte na straně 10

Emmanuel Macron čekal na odpověď Angely Merkelové na své smělé návrhy reformy EU přes osm měsíců FOTO ČTK/ AP

Francouzský prezident

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.