Nové jméno, staré zboží
Když nemáš co nabídnout, sáhni po novém názvu. Oblíbeným heslem marketérů z reklamních agentur se inspirovala francouzská Národní fronta, od minulého pátku oficiálně Rassemblement National čili Národní sdružení. Cílem nové image bylo ubrat na bojovnosti – zmizelo válečnické slovo fronta a plameny ve stranickém znaku uzavřel slušivý kruh. Šéfka staronových „sdruženářů“Marine Le Penová ovšem na bojovnosti neubrala, pod novým praporem opět slíbila evropskou revoluci proti „arogantní tyranii EU“. Facelifting Národní fronty tak trochu připomíná proměnu pokusného jedince, kterého si v rámci televizní show vezmou do parády všechny ty kadeřnice, kosmetičky, vizážistky a stylistky, aby z něj udělali někoho krásnějšího a snad i lepšího. Také to obvykle funguje jen do chvíle, než dotyčný „nový člověk“promluví.
Strana Marine Le Penové ovšem není jediná, která to zkouší s rebrandingem, tedy hledáním nového jména pro staré zboží. V Itálii kdysi Liga severu škrtla z názvu geografické určení – chtěla být hnutím pro celou Itálii, nejen separatistický sever. Rebranding se Lize podle všeho vydařil. V nové italské „vládě změny“, což je oficiální název nového kabinetu, je šest ministrů „ligových“, devět pak „hvězdičkových“, náležejících k Hnutí pěti hvězd. Což je ostatně další strana, která to zkouší pod novým jménem. Mnohem častěji vystupuje prostě jako Hnutí. Koho by ostatně dnes zajímalo, že tři z pěti hvězd, tedy hlavních témat strany, se týkají životního prostředí?
Zdálo by se, že italští populisté urazili velký kus cesty. Matteo Salvini, šéf Ligy a designovaný ministr vnitra, už není tím mladým komunistou, který pobíhal s plechovkou piva v ruce po milánském squatu Leoncavallo a řečnil o světové revoluci. A Pět hvězd už není stranou televizního baviče Beppe Grilla. Co do obsahu se toho ovšem mnoho nezměnilo. Slovník italských populistů je stále v zajetí škodolibého oportunismu. Od Salviniho jsme prozatím slyšeli, že si uprchlíci na Sicílii mají balit kufry. Kdyby to pronesl jako šéf opozice, budiž. Ale coby ministr vnitra tím nepřímo říká, že Itálie nebude dbát na dublinskou úmluvu, přivře oči a nechá migranty vycestovat dál do Evropy. Podobný případ je Paolo Savona, nový ministr pro Evropu. Jistě respektovaný ekonom, jenž kritice eurozóny věnoval nejednu nikoliv hloupou stať. V okamžiku, kdy zastupuje dluh ve výši 250 miliard eur, který má Itálie vůči zbytku zóny společné unijníměny, se z učeného kmeta, jenž nemění své názory, ovšem rychle stává oportunista.
A jak chce Itálie reformovat EU? Stačí si prý počkat, až v Evropě napřesrok Evropský parlament ovládnou podobná hnutí, pak si každý vezme to své. Svatá prostoto! Jaké štěstí, že skuteční euroskeptici typu české ODS jako staří mazáci dnes v EU hrají opravdu jinou Ligu.
Od Salviniho jsme slyšeli, že si uprchlíci na Sicílii mají balit kufry. Kdyby to pronesl jako šéf opozice, budiž. Ale coby ministr vnitra tím nepřímo říká, že Itálie nebude dbát na dublinskou úmluvu, přivře oči a nechá migranty vycestovat dál do Evropy.