Plzeňskou chloubu čeká nová éra
Oprava Velké synagogy v Plzni, třetí největší židovské stavby v Evropě, je úžasné dílo. Stát bude 130 milionů
Dnes mohu říci, že před mnoha lety jsem potkal báječného člověka a architekta Jana Soukupa, jehož krédem je „býti užitečný“. Jenom si pořád stěžuje, že není „užitečný dost“. Tento muž stál u mnoha rekonstrukcí a revitalizací církevních i dalších objektů po celé republice. A vždy do toho šel s plným nasazením a s tím, že musí respektovat historii a původní architekty a jejich záměry. Nikdy se nedopouštěl „prznění“objektů, jak se to často stává u jiných architektů.
Stál i u velikého díla: revitalizace židovských objektů pod záštitou Federace židovských obcí ČR s názvem 10 hvězd. O této práci jsem měl tu čest nedávno vydat stejnojmennou knihu.
Není divu, že tento skvělý muž a jeho ateliér byli požádáni, aby se ujali rekonstrukce novorománské Velké synagogy v Plzni (s maurskými prvky). Synagogy, která je od roku 1992 kulturní památkou České republiky.
Kdo jiný by měl provést opravy a zkrášlit jednu z nejúžasnějších židovských staveb v Evropě, která byla na kontinentu dlouho druhá největší. Větší měli pouze v Budapešti. Od roku 1999 se největší synagogou v Evropě stala umaňská na Ukrajině. V celosvětovém měřítku ji překoná rozsahem ještě synagoga v Jeruzalémě (vejde se do ní šest tisíc lidí). Plzeňská Velká synagoga stojí v sadech Pětatřicátníků.
Nacisté ji chtěli zbourat
Je to stavba, která už zdálky působí tak trochu pohádkově. Je vpravdě obrovská. Má tři lodě a dvě pětačtyřicetimetrové věže (původně měly být pětašedesátimetrové). Jsou osmiboké s cibulovými báněmi. Se zlatými šesticípými hvězdami na špicích. V hlavním sále má pět polí křížové klenby. Klenba je šestnáct metrů vysoko. Dlouhá je sedmapadesát a široká třicet metrů. Vstupuje se do ní třemi branami. Nad nimi je štít ve tvaru trojúhelníku, v němž se skví v Davidově hvězdě šestidílné okno. Hvězda vrcholí baldachýnem s kamenným Desaterem.
Čtyři roky bude trvat tato záslužná práce – oprava – a má do ní být investováno cca 130 milionů korun. Výrazně přispěla Evropská unie, která investuje celkem 120 milionů. Zbytek doplatí židovská obec.
Rekonstrukce navazuje na předešlou z let 1994–1995 (7), kdy se opra- vil vnější plášť budovy, dlažby a vytápění (horkovzdušné pod podlahou) celkově za 58 (dle jiných údajů 66) milionů korun.
Roku 1874 si Židovská obec v Plzni koupila pozemek. Až 2. prosince roku 1888 se slavnostně poklepalo na základní kámen. Synagoga vyrostla v centru Plzně roku 1893 podle projektu Emanuela Klotze. Autorem původní koncepce byl Vídeňák Max Fleischer. Samotnou realizací stavby pověřili investoři Rudolfa Štecha. K vysvěcení došlo 7. září 1893. Tehdy v Plzni žilo zhruba dva a půl tisíce Židů. Investory byli právě místní Židé, kteří dali na stůl 260 000 zlatých.
K náboženským účelům sloužila synagoga do počátku čtyřicátých let, kdy nacisté rozhodli, že se tu budou šít uniformy. Také zde otevřeli sklad Židům zabaveného majetku. Okradené Židy z města odvezli a jejich věci rozprodávali. Původně se chystali stavbu zbořit. Američané pak synagogu v květnu 1945 poškodili několika střelami. V jejích věžích se totiž skrývali Němci a osvoboditelé tam po nich stříleli.
Ani za vlády komunistů se zde věcem božím nedařilo, jakkoliv byla budova navrácena obci. Ta ji využívala do roku 1973 k bohoslužebným účelům. Přesněji řečeno malou modlitebnu v jedné lodi. Potom ji věřící opustili a ona postupně víc a více ztrácela na svém lesku. Prostě se o ni nikdo nestaral. Komunisté zde skladovali nábytek z církevních staveb v celém kraji. To až po návratu demokracie se začalo opět dbát o to, aby prokoukla.
Nové pódium, muzeum i multifunkční sál
Co se tedy v synagoze bude dít? Obnoví se interiér synagogy a komplexně se opraví rabínský dům. Budou nové omítky, zrekonstruují se malby s motivy rostlin. Vyspraví se samotný Aron ha-kodeš. Upraví se lavice, opraví osvětlení – vymění a doplní se lampičky a lustry. Ty nové budou vytvořeny na základě původních. Vznikne zcela nové variabilní pódium, které doplní almemor (tedy bima) – místo k předčítání tóry. Pódium bude vjíždět do podlahy a zase z ní vyjíždět. Do dveří na chodbách vstoupí zrekonstruované vitráže s geometrickými tvary dle starých vzorů. Opraví se varhany z roku 1890 od uničovských mistrů – bratrů Braunerových.
V novorománském rabínském domě v Palackého ulici, což je jednopatrová stavba v ose za synagogou, se zřídí společenské místnosti, návštěvnické centrum, kanceláře židovské obce a ubytování pro vzácné hosty. No a v suterénu, tam se otevře rituální lázeň mikve. V souvislosti s tím tu bude i muzeum mikve, do něhož se zapůjčí historické exponáty z Prahy. Kvůli dřevomorce se vymění krovy a stropy. Bude tu centrum výuky judaismu, multifunkční sál a prostory pro výstavy.
Nejpozději tedy v roce 2022 dokončí pan architekt Jan Soukup se svými kolegy další z mnoha svých velkých děl a otevře věřícím jednu z nejúžasnějších staveb synagogálního stavitelství. Popřejme mu k tomu hodně štěstí. Mazal tov.
Američané ji v květnu 1945 poškodili střelami. V jejích věžích se skrývali Němci a osvoboditelé po nich stříleli.