Malá Moskva? Na sídlišti v Praze
PRAHA Stanice metra B Hůrka, brzké odpoledne. Na první pohled obyčejné pražské sídliště. Vedle češtiny je zde ale běžně slyšet i ruština.
Rusky hovořících lidí, kteří vystupují z metra, je pestrá paleta – mladá žena s kočárkem, postarší pár v teplých kabátech lemovaných kožešinou i skupina mužů středního věku, třímajících v rukou svá piva.
Pošmourné zimní počasí dokresluje atmosféru, jež připomíná okrajové čtvrti Moskvy. V roce 2017 žilo na Praze 13, jejíž součástí je i sídliště Hůrka, bezmála 11 tisíc cizinců. Více než čtvrtina připadá na Ukrajince, téměř stejný počet tu žije Rusů. Oblasti kolem stanice metra Hůrka se proto říká malá Moskva.
Jedním z důvodů, proč si ono místo oblíbila rusky mluvící komunita, jsou ceny tamních bytů. „Dříve byla tato oblast, co se týče cen bydlení v porovnání s jinými částmi Prahy, podprůměrnou, respektive dostupnější,“vysvětluje Anton Kozych, regionální ředitel realitní kanceláře Keller Williams Česká republika. „Navíc pro každé větší město platí, že stejné kultury či národnosti se soustřeďují na jednom místě.“
Kde se usadit? Poradí kamarádi nebo makléř
Roli v tom, proč se usadit na určitém místě, hrají také doporučení kamarádů či realitní kanceláře s rusky mluvícími makléři, kteří jsou přímo navázáni na developery nabízející v dané lokalitě byty.
Kozych tvrdí, že v okolí stanice metra Hůrka bydlí převážně příslušníci nižší střední třídy, ti bohatší, kteří si pořídili byty na hypotéku, volí Prahu 6. Nemovitosti na Hůrce ale skupují i ruští investoři, kteří je pronajímají.
Podobně jako na jiných sídlištích jsou i v malé Moskvě obchody a služby soustředěny kolem stanice metra. Najdeme tu několik vietnamských večerek i obchůdků nabízejících úpravu nehtů. Jen pár metrů od výstupu z metra je obchod s ruskými potravinami Vlaštovka. „Chodí k nám nakupovat i Češi, ale převládají Rusové. Žije tu početná ruská komunita,“říká prodavačka.
Obdobné je to i v dalším ruském obchodě Kalinka. Ten kromě potravin nabízí i služby provizorní knihovny, v níž si každý může přijít půjčit ruskou knížku. Ve výloze je nalepen inzerát informující o prodeji bytu 2+kk. Značné množství ploch, kde by mohly být krámky, však zeje prázdnotou a na výlohách jsou nápisy „k pronájmu“.
Rusové na sebe nechtějí nijak upozorňovat. To zřejmě souvisí s tím, jak jsou jako národnost v Česku přijímáni. Podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění z loňského března právě oni patří k těm národnostním skupinám, k nimž převládají u Čechů antipatie nad sympatiemi.
Nesympatičtí jsou více než třetině lidí nad patnáct let, sympatičtí čtvrtině. Téměř dvěma pětinám dotázaných jsou lhostejní.
Počet Rusů v Česku neustále roste. Zatímco před deseti lety mělo povolení k pobytu 23 300 občanů Ruské federace, letos v červnu jich bylo již 37 303, tedy o 60 procent více.
Rusové dnes tvoří v Česku čtvrtou nejpočetnější skupinu cizinců za Ukrajinci, Slováky a Vietnamci. Nejvíce jich žije v Praze, dříve oblíbené Karlovy Vary ztrácejí na popularitě. Rusové v Praze jsou už takzvaně zabydlení.
Problém tu není sehnat tradiční ruské speciality. Obchod s potravinami Lastočka na Hůrce má širokou nabídku. Kromě bonbonů, kaviáru či čaje jsou k mání třeba i sušené ryby, jejichž odér naplňuje celý krámek.
Ještě koncem devadesátých let přitom existoval v Praze snad jen jeden ruský obchod. V roce 2009 jich bylo již 24 a dnes to je ještě víc. V Praze nechybí ani ruské školy, vydávají se zde ruské noviny a časopisy. V pravoslavném chrámu svaté Ludmily na Praze 6, jenž byl vysvěcen před sedmi lety, se konají bohoslužby v ruštině.
Jen malá skupina Rusů žijících v Česku jsou zaměstnanci, mnohem častěji se živí vlastním podnikáním. Analýza s názvem Začlenění ruské komunity do většinové společnosti, kterou vypracoval Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, uvádí, že Rusové jsou po Češích druhým nejčastějším majitelem firem působících v Česku.
Podle společnosti Bisnode, jež dlouhodobě sleduje podíl zahraničních vlastníků firem v zemi, je zde zaregistrováno přes 15 tisíc firem s ruskými majiteli.
Skoro polovina ruských firem v Česku vůbec nepodniká
Mezi zahraničními vlastníky společností je nejvíce těch z Ruska. Jsou pro to dva hlavní důvody: prvním jsou historické souvislosti, druhým pak nízká jazyková bariéra. Mezi další faktory patří zájem otevřít filiálku v Evropské unii, investiční pobídky, výhodná geografická poloha Česka, značná míra stability a bezpečnosti v zemi a v posledních letech také ekonomická migrace.
„Při bližším zkoumání ruské podnikatelské základny zjistíme, že 43 procent ruských firem v Česku nevytváří žádné podnikatelské aktivity,“upřesňuje Petra Štěpánová ze společnosti Bisnode. Někteří Rusové tak prostřednictvím firem jen legalizují svůj pobyt v Česku.
Nejčastější podnikatelskou aktivitou firem s ruskými vlastníky, jak uvádí Bisnode, je pronájem a správa vlastních nebo pronajatých nemovitostí, s odstupem pak následují velkoobchod a maloobchod a ostatní profesní, vědecké a technické činnosti.
Výrazná většina ruských společností, kolem sedmdesáti procent, sídlí v Praze, deset procent má sídlo v Karlovarském kraji, sedm procent potom ve Středočeském kraji.
Jak se vlastně firmám s ruskými majiteli daří, je ale obtížné zjistit. Bisnode tvrdí, že podle Českého statistického úřadu 69 procent z nich neuvádí tržby a 11 procent společností uvádí jejich výši do 200 tisíc korun.
Ruská komunita v Praze si oblíbila sídliště u stanice metra Hůrka. Hlavním lákadlem je zde dostupné bydlení, Rusové tu mají i své obchody. Pro každé větší město platí, že stejné kultury či národnosti se soustřeďují na jednom místě. ANTON KOZYCH ředitel, Keller Williams ČR