Súdán se otřásá v základech

Masové protesty rozkývaly židli pod dlouholetým súdánským prezidentem Umarem al-Bašírem. Demonstrace, původně vyvolané růstem cen, přerostly v otevřenou revoltu proti režimu.

Lidove noviny - - SVĚT - JITKA JENÍKOVÁ

CHARTÚM/PRAHA Súdán by letos mohl oslavit podobně kulaté výročí jako loni Česko – jenže v zemi se bude veselit jen málokdo. Leda že by prezident Bašír oslavil tři desetiletí vlády odchodem do důchodu. To by si alespoň přály desetitisíce Súdánců, kteří od 19. prosince protestují v ulicích.

Na počátku aktuálních nepokojů bylo oznámení o trojnásobném zdražení chleba. Ve stejné době vzrostla cena pohonných hmot, životní náklady byly čím dál neúnosnější a města trápily časté výpadky dodávek energie.

Pro obyvatele země, která zaujímá v indexu lidského rozvoje podle OSN jedno z posledních míst na světě, nejsou těžké životní podmínky nic nového. V říjnu 2017 mohli Súdánci alespoň na chvíli doufat, že se jejich situace přece jen změní k lepšímu. Po dvaceti letech totiž Spojené státy ukončily ekonomické sankce, uvalené kvůli údajné podpoře terorismu. Jenže místo cesty vzhůru se súdánská ekonomika v podstatě zhroutila.

Podle vlády mohou za stávající ekonomickou situaci právě USA, protože nedaly dostatečně hlasitě najevo, že teď už je se Súdánem možné bezpečně obchodovat. Súdán se v posledních letech usilovně pokoušel zlepšit vztahy s vnějším světem. Nabídky směřovaly například k Turecku, Kataru, Saúdské Arábii, Rusku nebo Evropské unii. Kupodivu však ne do Číny, která je jinak v severní Africe velmi aktivní.

Tisíce Súdánců, kteří nyní den co den protestují v ulicích, se ovšem domnívají, že vinu na současné mizerné hospodářské situaci nese vládnoucí garnitura, která vlastní ekonomickou neschopnost maskovala právě za sankce.

„Stát utrácí za ozbrojené konflikty v Dárfúru, Kordofánu a na Modrém Nilu, to musí skončit,“ popsal pro BBC Háfiz Muhammad z nevládní organizace Justice Africa. „Do zdravotnictví a školství jde ze státního rozpočtu jen 10 procent prostředků,“dodal.

Problémem je prezident Největší žábou na prameni je, zdá se, samotná hlava státu, čtyřiasedmdesátiletý Bašír. Aktuálně totiž stojí v čele Súdánu člověk, jehož v letech 2009 a 2010 obvinil Mezinárodní soudní dvůr v Haagu z genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů, a vydal na něj zatykač. Kdyby Bašír přestal být prezidentem, Prezid ent Umar al-Bašír

SÚDÁN

dost možná by poputoval právě před soud do Haagu. Není tedy divu, že vládnoucí partaj kvapně řeší změny ústavy, jež by Bašírovi umožnily znovu kandidovat v roce 2020, přestože sám původně sliboval, že o prezidentské křeslo v příštích volbách již usilovat nebude.

Současné protesty proto cílí především na prezidenta. Podle oficiálních informací si demonstrace zatím vyžádaly 22 životů; podle organizace Human Rights Watch je ovšem obětí dvakrát více. Prezident se před týdnem pokusil protestující uchlácholit odvoláním ministra zdravotnictví Súd án Muhammada Abúzajda Mustafy, na jehož hlavu podle prezidentova vyjádření padá rostoucí cena některých léků a jejich fatální nedostatek.

Demonstranti přesto dál v ulicích požadují „svobodu, mír a spravedlnost“a hlásají, že „revoluce je volba lidu“. Prezident slíbil, že bude pro chudé dělat víc. Ve svém silvestrovském projevu prohlásil, že stát bude dále dotovat některé komodity, že dojde ke zvýšení platů a že nebudou zavedeny žádné nové daně. Vzhledem k tomu, že protesty dál pokračují, se ovšem nezdá, že by mu lidé příliš věřili.

Policie v současné době rozhání jakékoliv větší hloučky lidí slzným plynem a zábleskovými granáty. Včera přivezly do hlavního města autobusy několik tisíc prezidentových stoupenců, kteří Bašírovi provolávali slávu. Podporu režimu vyjádřil i egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí: „Egypt plně podporuje bezpečnost a stabilitu Súdánu – země, která představuje nedílnou součást egyptské národní bezpečnosti.“

V Sísího slovech se zrcadlí jasná hrozba: nezahrávejte si, nebo přijde na pomoc severní soused. A ten má s revolucemi i převraty poměrně čerstvé zkušenosti.

Súdán Jižní Súdán (* 1. ledna 1944) vládne Súdánu od roku 1989. Zatykače Mezinárodního trestního tribunálu (ICC) pro válečné zločiny a zločiny proti lidskosti z let 2009 a 2010 se vztahují k událostem v západosúdánské provincii Dárfúr. Kvůli násilí, které tam vypuklo roku 2003, zemřelo podle odhadů 300 000 lidí a domovy opustily až tři miliony osob. Dárfúr Demonstranti v ulicích Chartúmu protestují proti nárůstu ceny chleba a pohonných hmot Kordofán Abyei Džuba Nil Chartúm Chartúm 1,9 mil. km2 43 mil. (muslimové 70 %, animisté 17 %, křesťané 8 %) Modrý Nil Rudé moře

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.