Matka přišla v Letech o dvě děti
Syn ženy přeživší koncentrační tábor chce zahrnout do trestního řízení proti poslanci SPD
PRAHA „Oba moji rodiče byli v koncentračním táboře, otec v Rakousku, matka v Letech. Tam jí zahynula dcera, byly jí tři měsíce, a kluk – tomu byly dva roky,“vypráví letos dvaasedmdesátiletý Jan Hauer. Sám se narodil dva roky po válce, tragická zkušenost jeho předků na něj však intenzivně doléhá. „To jsou věci, které vám pořád leží v hlavě. Bolí z toho u srdce, nedá se s tím srovnat,“dodává Hauer.
Proto jím otřáslo, když Česká televize před časem upozornila, jak o lágru v Letech smýšlí poslanec SPD Miloslav Rozner. Na sjezdu hnutí ho označil za „neexistující pseudokoncentrák“. Vysloužil si tím hned několik trestních oznámení, mimo jiné od Hauera. Policie teď žádá sněmovnu, aby Roznera vydala ke stíhání. Její mandátový a imunitní výbor by se chtěl sejít tento týden, aby žádost posoudil.
Hauer mezitím bojuje o svá práva u Ústavního soudu – chce dosáhnout toho, aby ho policie zahrnula do trestního řízení. „Tohle se vás musí dotknout, my nemáme srdce z kamene,“vysvětluje.
Zájmenem „my“myslí etnikum Sinti, k němuž náleží a které se řadí mezi cikánské národy; stejně jako řada Romů končili jeho příslušníci v Letech.
Hauerovu matku sebrali kvůli původu v Praze, odkud ji protektorátní represivní složky internovaly do Letů. Po smrti svých dvou dětí, Hauerových polorodých sourozenců, putovala do Terezína. V roce 1944 se dostala zpět do Prahy. V hlavním městě ji poznal Hauerův otec. Jemu v Osvětimi zemřeli dva jeho synové z původního manželství. Jan Hauer tak za války přišel o čtyři polorodé sourozence.
„Bylo mi asi dvanáct let, když mi o tom začala máma vyprávět. Táta o koncentráku nikdy nemluvil. Vždycky mávl rukou, šel do pokoje a brečel, když jsme se na to ptali,“vzpomíná Hauer na okamžiky, kdy se o tragických osudech rodiny začal dozvídat. „Jako malému klukovi mi nejvíce utkvělo, když mi matka vyprávěla, jak v Letech zacházeli s malými dětmi. Třeba že je hodili do rybníka, kde umřely, utopily se.“
„Okamura i Rozner šlápli vedle“
Jeho vyprávění ostře kontrastuje s tím, jaké představy o letském lágru mají někteří představitelé SPD. Její lídr Tomio Okamura v minulosti prohlásil, že tábor nebyl oplocený. Kvůli tomu ho jako Roznera prověřovala policie, ale jeho případ odložila. Roznera jsou za slova o „neexistujícím pseudokoncentráku“kriminalisté připravení stíhat, 12. prosince proto požádali Poslaneckou sněmovnu o jeho vydání.
„Pan Rozner i pan Okamura šlápli vedle. Měli by se vrátit do školy, aby poznali historii českého národa. O našich lidech nic nevědí. Přišli jsme sice z Rakouska, ale žijeme tu dvě stě let,“říká Hauer. Proč se Okamura s Roznerem trefují do tragické historie Let, příliš nerozumí. „Nikomu jsme nic neudělali, tak proč to říkají? Myslím si, že z jejich strany je to neznalost. A možná jsou také rasisticky založení,“míní.
Zda na Roznera policie dosáhne, není jasné. Původním plánem mandátového a imunitního výboru bylo vydat kolegům doporučení ještě předtím, než 22. ledna odstartuje další schůze sněmovny. „Zřejmě se to nestihne, protože ještě stále čekáme na určitou součinnost orgánů činných v trestním řízení. Jak dozorujícího, tak dohledového státního zastupitelství,“uvedl pro Lidovky.cz předseda výboru Stanislav Grospič.
Podle žalobce je poškozený veřejný zájem
Hauer by přitom rád do trestního řízení promluvil. Protože ho ale policie ani žalobci nechtějí zahrnout do případu jako poškozeného, podal ústavní stížnost. „Směřuje proti rozhodnutí Městského státního zastupitelství v Praze o odložení podnětu k výkonu dohledu,“řekla serveru Lidovky.cz mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková. Jinými slovy se Hauer domáhá toho, aby ústavní instance zrušila rozhodnutí žalobců, jež ho odmítlo pustit do řízení.
Podle stížnosti policie i žalobci Hauerovi upřeli jeho ústavní právo domáhat se náhrady nemajetkové újmy (žádá symbolickou korunu). Vzhledem k historii své rodiny, hlubokému prožívání ztráty blízkých příbuzných v Letech a z toho plynoucímu pocitu křivdy kvůli prohlášení Roznera se cítí být slovy trestního zákona poškozeným. Pokud by mu byl tento status přiznán, měl by lepší pozici pro obranu svých práv a důstojnosti. Mohl by třeba navrhovat důkazy.
„V dané věci, ve které požádala policie o vydání poslance k trestnímu stíhání pro podezření z přečinu popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia, není žádná konkrétní osoba vedena jako poškozená – poškozený je veřejný zájem,“přiblížil serveru Lidovky.cz dozorující státní zástupce Petr Jeziorek aktuální pozici orgánů činných v trestním řízení, kterou chce Hauer stížností zvrátit.
„Ať přizná, že lhal“
Kdyby s podáním uspěl, má jasnou představu, co by kriminalistům chtěl sdělit. „Chtěl bych jim říct, že co se dělo za války v lágrech, bylo proti lidskosti. A že pan Rozner lže,“podotkl Hauer. „Pro mě není důležité, aby dostal trest. Nejsem z těch, kdo by někomu přál něco špatného. Ale chci, aby veřejně prohlásil, že lhal, a aby uznal pravdu,“přiblížil svou představu, jak by měla Roznerova kauza dopadnout.