„Shutdown“nás ničí, zoufají si v USA
Vládní rozpočtová nouze, takzvaný shutdown, se během víkendu stal nejdelším v historii Spojených států. Řada Američanů se ocitla v existenční krizi.
Celník na newyorském letišti Johna F. Kennedyho unaveným zrakem sleduje stovky lidí natěsnaných před jeho kabinkou. Když k němu přistoupím, ptá se obligátně, za jakým účelem přijíždím do USA.
„Za prací. Jsem reportér,“odpovím.
„O čem budeš psát?“ptá se dál. Když mu krátce popíšu, že mám v úmyslu udělat pár rozhovorů s novými členy amerického Kongresu, celník pozdvihne obočí a místo rutinních otázek se dá do družného, osobního rozhovoru.
„Tak jim vyřiď, že nám ten jejich shutdown ubližuje,“neváhá říci a pokračuje: „Jen se rozhlédni kolem,“dodá a ukáže na řadu prázdných kabinek. Podle něj nyní na celnici pracuje kvůli úsporným opatřením méně kolegů. I proto pasažéři, kteří právě přiletěli ze Stockholmu a Kodaně, čekají ve frontě na imigrační razítko přes dvě hodiny.
„Shutdown“neboli vládní rozpočtová nouze, jež se v sobotu stala oficiálně nejdelší v historii země, má vážný dopad na každodenní život státních zaměstnanců. Letiště jsou názorným příkladem. To v Miami muselo například od soboty omezit provoz na jednom z tamních terminálů pro nedostatek bezpečnostních kontrolorů. Ti nechtějí (a nemohou) pracovat zadarmo a snaží se místo toho najít dočasnou práci někde jinde.
Bezpečnostní kontroloři v Americe v průměru vydělávají zhruba 35 tisíc dolarů ročně (asi 780 tisíc korun). „Máme zaměstnance, kteří doslova žijí od výplaty k výplatě. A je jich dost,“řekl pro list The New York Times Vincent R. Castellano, viceprezident Národní federace státních zaměstnanců.
Kontroloři pracující na letišti v Raleighu-Durhamu v Severní Karolíně dokonce přijímají potravinovou pomoc od místní charitativní organizace, a ulehčují tak svému soukromému rozpočtu. Faktem je, že většina Američanů splácí měsíčně řadu účtů od hypoték na byt a auto až po zdravotní pojištění či školné pro děti. Potraviny zdarma, které kontroloři na tomto letišti nyní dostávají dvakrát týdně, jsou tak vítanou pomocí.
Shutdown se ale citelně dotýká i Američanů, kteří nepracují pro vládu. Město, jež snad nejlépe ilustruje současnou situaci jakéhosi „zaseknutí v čase“, je Washington. Metropole v těchto dnech působí osiřelým dojmem. Desítky muzeí a galerií v centru jsou kvůli shutdownu uzavřeny. Řada státních úředníků nejezdí do kanceláří ve Washingtonu z přilehlých států Virginie a Maryland.
Dramatický pokles turistů a státních zaměstnanců tak ohrožuje místní restaurace a další poskytovatele služeb. „Moje tržby jsou mizivé. Hodiny a hodiny se nikdo ani neukáže,“posteskl si majitel pojízdné dodávky, který kousek od Bílého domu prodává tacos a burritos.
William, jak se tento muž ve středních letech představil, se obává, že nebude schopen zajistit svou rodinu, zvlášť při pohledu do blízké budoucnosti.
Zeď, nebo pomoc potřebným? Snahy o ukončení shutdownu se totiž zdají být ve slepé uličce. Prezident Donald Trump požaduje rozpočet, jenž by zahrnoval více než pět miliard dolarů na výstavbu zdi na americko-mexické hranici. Demokraté, kteří nyní ovládají Sněmovnu reprezentantů, tento jeho požadavek kategoricky odmítají s tím, že zeď je „nemorální“a navíc nevyřeší problém nelegální imigrace.
Výstavba zdi byla jedním z hlavních slibů Donalda Trumpa v jeho volební kampani. Během prvních dvou let jeho prezidentství ale toto téma jaksi zapadlo, a to k velké nelibosti řady Trumpových spojenců. Prezident se proto rozhodl k tématu zdi vrátit. Ze strategických důvodů tak učinil po pololetních volbách, takzvaných midterms.
Řada republikánských kandidátů totiž loni v listopadu usilovala o křeslo do Kongresu a kontroverzní téma zdi je mohlo, zvlášť v liberálních okresech, politicky poškodit. Každopádně demokraté se zdají být neústupní stejně jako Trump. Ten nechce vypadat jako slabý politik, jenž rezignoval na jeden ze základních pilířů své kampaně, a ohrozit tím své vlastní šance na znovuzvolení v roce 2020. I proto shutdown trvá již od 22. prosince.
Prezident nyní dokonce zvažuje, že by Kongres obešel a vyhlásil „kritický stav nouze“. Mohl by tak najít peníze na výstavbu zdi jinde a například použít část z 13,9 miliardy dolarů, jež jsou vyčleněny na pomoc hurikány a požáry zdevastovaných států jako Portoriko, Texas a Kalifornie.