Byl Koperník žena?

Jaké výzvy nás v čerstvě načatém roce čekají, naznačila nedávná agenturní zpráva o seriálové inkarnaci německého válečného filmu Ponorka z roku 1981. „Německá klasika situovaná do ponorky z druhé světové války byla přetvořena pro éru #MeToo, s ženami v hlavních rolích,“hlásí zpráva, již do oběhu uvedla charitativní nadace zpravodajské agentury Thomson Reuters, která se specializuje na témata, jako jsou práva žen a LGBT+ osob, obchod s lidmi nebo změna klimatu. Nadace si klade za cíl „za pomoci know-how a reputace“světoznámé zpravodajské agentury sloužit v daných tematických oblastech coby zdroj „nezaujatého myšlenkového vedení“(unbiased thought leadership). Zřejmě v souladu s tímto posláním dotyčná zpráva dodává, že podle analýzy University of Southern California jsou ženy ve filmových a televizních dílech stále upozaďovány a hrají zejména role orientované na osobní život, jako jsou manželky a matky. (Což je zjevně špatně, ženy mají přece hrát především údernice nebo alespoň vojačky.)

Zpráva je napsána tak, že nezasvěcený čtenář dost možná získá dojem, že v aktuálním výkladu dějin druhé světové války tvořily posádky ponorek ženy. Tak daleko zatím pokroková tvorba nejde – jak se dočteme spíše mezi řádky, ženám je v seriálu věnována paralelní linie o francouzském hnutí odporu. Ale po pravdě, divil by se někdo příliš, kdyby se módní snaha postavit do čela všech filmových bojových šiků ženy projevila i tak bizarním způsobem?

Jak může snaha o genderově uvědomělou interpretaci historie dopadnout, předvedla (snad ne úplně prorocky) oblíbená polská sci-fi komedie Sexmise z roku 1983, v níž je Koperník prohlášen za ženu. Žena byl i Einstein. „A Madamme Marie Curie-Sklodowská taky, co?“vykřikne rozhořčený přeživší muž v neodolatelném podání Jerzyho Stuhra. To je asi největší nebezpečí propagandy: devalvuje i pravdu.