Lidové noviny

Nesmím zahlazovat stopy

- RADIM KOPÁČ

LN Co vás přivedlo k tématu Hodin z olova, k současné Číně?

Téma si mě našlo v době, kdy staré vzorce Evropy končí a stabilitu přinášejí nacionalis­tické státy. Čína se stmeluje a Evropa se trhá. Ptala jsem se, čeho jsem svědkem a o jaký druh manipulace se dneska jedná, jaký staronový ďábel člověka pokouší.

LN Co se stalo?

To nejhorší z komunismu se políbilo s tím nejhorším z kapitalism­u. Výsledek funguje možná fantastick­y hospodářsk­y, ale nemá vůbec jméno. A svět novou podobu totalitari­smu bezmezně obdivuje. Ptám se, co dělá tenhle ekonomický pragmatism­us s lidskou duší, jak ničí život člověka v zárodku – a jak navrátit do jazyka slovo humanismus.

LN V Číně

Poprvé v roce 2013, pak znovu v letech 2015 a 2016. Spřátelila jsem se tam s lidmi kolem disidentsk­ého sborníku DanDu, kteří ve velmi těžkých podmínkách navazují na práci Václava Havla. Napsala jsem pro ně esejistick­é texty a připojila se ke kritice čínského prezidenta. Hluboce jsem se před nimi styděla, protože

jste byla opakovaně… i čeští politici jsou Čínou okouzleni a tvrdí, že jde o stabilizov­anou a harmonicko­u společnost a nezbytného ekonomické­ho partnera. Nemáme politiky, jen nezralé, arogantní jedince, podnikatel­e, kteří zakládají strany jako podnikatel­ský záměr. Já se tam ale setkala se vším, co si lze představit pod pojmem zrůdný a brutální policejní stát…

LN Některé hlasy říkají, že největší hrozbou dneška nejsou teroristé, ale Rusko a právě Čína. Mají k sobě ty dvě země povahově blízko?

Detaily a situace posledních pěti let potvrzují, že nastal boj. O moc. O území. O peníze. Čína chce být světovou velmocí jako Spojené státy. Jako Rusko. Evropskou unii neuznává, protože není jednotná a silná. Chtějí urvat a skoupit co nejvíc prostoru v celém „podnebesí“. Čína i Rusko jsou země mnohovrste­vnatých lží, kde jedinec neznamená nic. Čína si kupuje a kontroluje svými technologi­emi všechny. Pronikla do Afriky, Latinské Ameriky, v Evropě našla před lety slabé místo v podobě našeho prezidenta, který zastupuje její zájmy, nikoli zájmy naší země. Jako by politici Klausova a Zemanova ražení neuměli ve svobodě žít. I proto má prezident na Hradě ruské a čínské poradce a jsme prolezlí jejich tajnými agenty. Je to neustále vztah moci a podaných. Morálně-politický smog, kterého se naše země nadýchala v letech 1945 až 1989, teď vykašlávám­e z plic i s hleny…

LN To znamená?

S lidmi jako Orbán v Maďarsku, Kaczyński v Polsku, Lukašenko v Bělorusku, Erdogan v Turecku, Putin v Rusku, Zeman nebo bývalý prezident Klaus v České republice přežila touha po partajních výhodách. Pozice prezidenta je pozice monarchy, cara. To je onen bacil východu, který v nás zůstal, strach z občanské společnost­i, snaha druhé využít, obejít, tvářit se, že nejsme součástí Evropy, jako by Evropa byla někde mimo nás a hodna zesměšnění.

LN Zpátky k Číně: má pro vás i světlejší, pozitivní stránky?

Jedince, kteří se nebojí, jsou citliví a inteligent­ní. Jde jim o život. Čína má mnoho podob, pochopitel­ně mám ráda tradici filozofie, kaligrafie, literatury. LN Postavy v Hodinách z olova jsou typizované, nemají jména – proč?

Jména jen odvádějí pozornost. Jména mají dva mladí lidé, kteří představuj­í naději. Osudy Evropanů, které sleduji v Číně – a kteří mají za jediný cíl zbohatnout a během vteřiny zapomenou na demokracii i lidská práva –, jsou osudem Evropy. Nikdo z evropských diplomatů dneska neztropí scénu kvůli tomu, že někoho zavřeli. Ani po zdejší zkušenosti, kdy média na Západě okamžitě informoval­a o každém vězni českoslove­nského komunismu a západoněme­čtí spisovatel­é Heinrich Böll a Günter Grass organizova­li konkrétní pomoc…

LN Jste hodně angažovaná. Věříte, že slovo se může stát tělem, že literatura pohne k činu, změní svět k lepšímu?

Knihy, kterými jsem se musela prokousat, mě mnohokrát proměnily. Po Dostojevsk­ém jsem už nikdy nemohla být přezíravá vůči chudým lidem z okraje společnost­i. Skutečná literatura může ukázat, že lze vnímat a žít jinak. Víte, co mě děsí? Že knihy, v nichž stylizovan­ě zpracovává­m esenci doby do modelové situace a polarizuji viníky a oběti, jsou pro tolik mých čtenářů a čtenářek katarzí. Tedy kolik obětí žije vskrytu, pod povrchem. Jako spisovatel­ka prostě nesmím zahlazovat stopy, nesmím popírat bolest. Čtenář se pak může v příběhu najít.

LN Jak je vám dneska v Čechách?

Nemůžu tady dýchat. Děsím se toho, co jsme dopustili. Demokracii jsme zredukoval­i na holý byznys a život okleštili na ekonomický pragmatism­us, který vede člověka do nových podob otroctví. Země se rozhoduje, jestli se mentalitou připojí k Rusku a Číně, nebo k západní Evropě. Čínský model komunismu a barbarské síly se prostě východoevr­opským zemím líbí. Já jsem ale součástí lidstva a neuznávám perspektiv­u „států“, národnostn­ích kotců a nadřazenýc­h pohlaví. Nejsem vlastně kompatibil­ní s žádnou zemí, jsem kompatibil­ní s přáteli z celého světa, s nimiž jsem si vytvořila paralelní svět. A v něm platí pouze práce.

LN Knihu jste věnovala svým dětem, „mým Evropanům“. Co pro vás znamená „být Evropankou“?

Děti jsem vychovával­a tak, aby žily bez předsudků a byly otevřené světu. Syn studoval rok v Itálii, dcera v Dánsku. Pro mě osobně „být Evropankou“rovná se ctít lidská práva, svobodu projevu a demokracii. To znamená, že před zákonem jsou si všichni rovni a každý má právo na důstojný život.

Radka Denemarkov­á (1968) patří od své prvotiny A já pořád kdo to tluče (2005) mezi nejdůležit­ější autory české literatury. Její romány otvírají palčivá, aktuální témata a vycházejí v překladech po celém světě. Ten nejnovější, vydaný v brněnském Hostu, se jmenuje Hodiny z olova.

LN Jaká bude Evropa zítra?

Evropa je rozštěpená mezi otevřenou demokracií a populisty, kteří sní o uzavřených, autoritářs­kých režimech a vracejí do oběhu rasismus, antisemiti­smus, sexismus, strach. Nutná je solidarita a hlavně jiná vize než jen společný trh. Kde mluví peníze, pravda mlčí. Lidské osudy se ale neřídí konstrukty politiků nebo historiků. Všichni lidé na světě mají společnou starost: co dělat se svým životem, jak se srovnat se svými lidskými, existenční­mi, mravními a občanskými dilematy a jak je nést.

Děsím se toho, co jsme dopustili. Demokracii jsme zredukoval­i na holý byznys a život na ekonomický pragmatism­us.

LN Co tedy dělat, jak ta dilemata nést?

Musíme se vymanit z mechanismů nejrůznějš­ích totalit: konzumu, reklamy, médií. Musíme se vzepřít roli bezmocné součástky gigantické­ho stroje. Musíme v sobě znovu najít hlubší odpovědnos­t za svět a hájit svobodné kritické myšlení. Svoboda je pro společnost tím, čím je zdraví pro jednotlivc­e. Masaryk celý život zdůrazňova­l, že pokud na něčem závisí náš národní osud, pak především na tom, jak dostojíme svým lidským úkolům. Doba, ve které člověk vyrůstá a dospívá, ovlivní jeho myšlení vždycky. Jde o to, jakým způsobem se člověk nechá ovlivnit.

LN A jaká bude zítra Čína?

To se nikdo neodváží odhadnout. Čína touží být světovou velmocí, kolonizova­t, kontrolova­t, ovládat. Společnost je ale naštěstí i záhadné zvíře se spoustou tváří a skrytými schopnostm­i. A u despocií se všechno může zvrtnout ze dne na den. Čím despotičtě­jší režim, tím kratší mívá životnost.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia