Nesmím zahlazovat stopy

LN Co vás přivedlo k tématu Hodin z olova, k současné Číně?

Téma si mě našlo v době, kdy staré vzorce Evropy končí a stabilitu přinášejí nacionalistické státy. Čína se stmeluje a Evropa se trhá. Ptala jsem se, čeho jsem svědkem a o jaký druh manipulace se dneska jedná, jaký staronový ďábel člověka pokouší.

LN Co se stalo?

To nejhorší z komunismu se políbilo s tím nejhorším z kapitalismu. Výsledek funguje možná fantasticky hospodářsky, ale nemá vůbec jméno. A svět novou podobu totalitarismu bezmezně obdivuje. Ptám se, co dělá tenhle ekonomický pragmatismus s lidskou duší, jak ničí život člověka v zárodku – a jak navrátit do jazyka slovo humanismus.

LN V Číně

Poprvé v roce 2013, pak znovu v letech 2015 a 2016. Spřátelila jsem se tam s lidmi kolem disidentského sborníku DanDu, kteří ve velmi těžkých podmínkách navazují na práci Václava Havla. Napsala jsem pro ně esejistické texty a připojila se ke kritice čínského prezidenta. Hluboce jsem se před nimi styděla, protože

jste byla opakovaně… i čeští politici jsou Čínou okouzleni a tvrdí, že jde o stabilizovanou a harmonickou společnost a nezbytného ekonomického partnera. Nemáme politiky, jen nezralé, arogantní jedince, podnikatele, kteří zakládají strany jako podnikatelský záměr. Já se tam ale setkala se vším, co si lze představit pod pojmem zrůdný a brutální policejní stát…

LN Některé hlasy říkají, že největší hrozbou dneška nejsou teroristé, ale Rusko a právě Čína. Mají k sobě ty dvě země povahově blízko?

Detaily a situace posledních pěti let potvrzují, že nastal boj. O moc. O území. O peníze. Čína chce být světovou velmocí jako Spojené státy. Jako Rusko. Evropskou unii neuznává, protože není jednotná a silná. Chtějí urvat a skoupit co nejvíc prostoru v celém „podnebesí“. Čína i Rusko jsou země mnohovrstevnatých lží, kde jedinec neznamená nic. Čína si kupuje a kontroluje svými technologiemi všechny. Pronikla do Afriky, Latinské Ameriky, v Evropě našla před lety slabé místo v podobě našeho prezidenta, který zastupuje její zájmy, nikoli zájmy naší země. Jako by politici Klausova a Zemanova ražení neuměli ve svobodě žít. I proto má prezident na Hradě ruské a čínské poradce a jsme prolezlí jejich tajnými agenty. Je to neustále vztah moci a podaných. Morálně-politický smog, kterého se naše země nadýchala v letech 1945 až 1989, teď vykašláváme z plic i s hleny…

LN To znamená?

S lidmi jako Orbán v Maďarsku, Kaczyński v Polsku, Lukašenko v Bělorusku, Erdogan v Turecku, Putin v Rusku, Zeman nebo bývalý prezident Klaus v České republice přežila touha po partajních výhodách. Pozice prezidenta je pozice monarchy, cara. To je onen bacil východu, který v nás zůstal, strach z občanské společnosti, snaha druhé využít, obejít, tvářit se, že nejsme součástí Evropy, jako by Evropa byla někde mimo nás a hodna zesměšnění.

LN Zpátky k Číně: má pro vás i světlejší, pozitivní stránky?

Jedince, kteří se nebojí, jsou citliví a inteligentní. Jde jim o život. Čína má mnoho podob, pochopitelně mám ráda tradici filozofie, kaligrafie, literatury. LN Postavy v Hodinách z olova jsou typizované, nemají jména – proč?

Jména jen odvádějí pozornost. Jména mají dva mladí lidé, kteří představují naději. Osudy Evropanů, které sleduji v Číně – a kteří mají za jediný cíl zbohatnout a během vteřiny zapomenou na demokracii i lidská práva –, jsou osudem Evropy. Nikdo z evropských diplomatů dneska neztropí scénu kvůli tomu, že někoho zavřeli. Ani po zdejší zkušenosti, kdy média na Západě okamžitě informovala o každém vězni československého komunismu a západoněmečtí spisovatelé Heinrich Böll a Günter Grass organizovali konkrétní pomoc…

LN Jste hodně angažovaná. Věříte, že slovo se může stát tělem, že literatura pohne k činu, změní svět k lepšímu?

Knihy, kterými jsem se musela prokousat, mě mnohokrát proměnily. Po Dostojevském jsem už nikdy nemohla být přezíravá vůči chudým lidem z okraje společnosti. Skutečná literatura může ukázat, že lze vnímat a žít jinak. Víte, co mě děsí? Že knihy, v nichž stylizovaně zpracovávám esenci doby do modelové situace a polarizuji viníky a oběti, jsou pro tolik mých čtenářů a čtenářek katarzí. Tedy kolik obětí žije vskrytu, pod povrchem. Jako spisovatelka prostě nesmím zahlazovat stopy, nesmím popírat bolest. Čtenář se pak může v příběhu najít.

LN Jak je vám dneska v Čechách?

Nemůžu tady dýchat. Děsím se toho, co jsme dopustili. Demokracii jsme zredukovali na holý byznys a život okleštili na ekonomický pragmatismus, který vede člověka do nových podob otroctví. Země se rozhoduje, jestli se mentalitou připojí k Rusku a Číně, nebo k západní Evropě. Čínský model komunismu a barbarské síly se prostě východoevropským zemím líbí. Já jsem ale součástí lidstva a neuznávám perspektivu „států“, národnostních kotců a nadřazených pohlaví. Nejsem vlastně kompatibilní s žádnou zemí, jsem kompatibilní s přáteli z celého světa, s nimiž jsem si vytvořila paralelní svět. A v něm platí pouze práce.

LN Knihu jste věnovala svým dětem, „mým Evropanům“. Co pro vás znamená „být Evropankou“?

Děti jsem vychovávala tak, aby žily bez předsudků a byly otevřené světu. Syn studoval rok v Itálii, dcera v Dánsku. Pro mě osobně „být Evropankou“rovná se ctít lidská práva, svobodu projevu a demokracii. To znamená, že před zákonem jsou si všichni rovni a každý má právo na důstojný život.

Radka Denemarková (1968) patří od své prvotiny A já pořád kdo to tluče (2005) mezi nejdůležitější autory české literatury. Její romány otvírají palčivá, aktuální témata a vycházejí v překladech po celém světě. Ten nejnovější, vydaný v brněnském Hostu, se jmenuje Hodiny z olova.

LN Jaká bude Evropa zítra?

Evropa je rozštěpená mezi otevřenou demokracií a populisty, kteří sní o uzavřených, autoritářských režimech a vracejí do oběhu rasismus, antisemitismus, sexismus, strach. Nutná je solidarita a hlavně jiná vize než jen společný trh. Kde mluví peníze, pravda mlčí. Lidské osudy se ale neřídí konstrukty politiků nebo historiků. Všichni lidé na světě mají společnou starost: co dělat se svým životem, jak se srovnat se svými lidskými, existenčními, mravními a občanskými dilematy a jak je nést.

Děsím se toho, co jsme dopustili. Demokracii jsme zredukovali na holý byznys a život na ekonomický pragmatismus.

LN Co tedy dělat, jak ta dilemata nést?

Musíme se vymanit z mechanismů nejrůznějších totalit: konzumu, reklamy, médií. Musíme se vzepřít roli bezmocné součástky gigantického stroje. Musíme v sobě znovu najít hlubší odpovědnost za svět a hájit svobodné kritické myšlení. Svoboda je pro společnost tím, čím je zdraví pro jednotlivce. Masaryk celý život zdůrazňoval, že pokud na něčem závisí náš národní osud, pak především na tom, jak dostojíme svým lidským úkolům. Doba, ve které člověk vyrůstá a dospívá, ovlivní jeho myšlení vždycky. Jde o to, jakým způsobem se člověk nechá ovlivnit.

LN A jaká bude zítra Čína?

To se nikdo neodváží odhadnout. Čína touží být světovou velmocí, kolonizovat, kontrolovat, ovládat. Společnost je ale naštěstí i záhadné zvíře se spoustou tváří a skrytými schopnostmi. A u despocií se všechno může zvrtnout ze dne na den. Čím despotičtější režim, tím kratší mívá životnost.