Proti diskriminaci se lze u soudu bránit

opatření pro zajištění přístupu zdravotně postižených osob. O diskriminaci by však v tomto případě nešlo, kdyby to pro zaměstnavatele bylo příliš velké zatížení. Většinou jde o náklady, jež by převýšily užitek, který z toho zdravotně postiženým plyne.

Formami diskriminace, které se teď hodně skloňují v souvislosti s kampaní Me Too, jsou obtěžováni a pronásledováni. Obtěžování může být verbální i psané, může jít o gesto či chování. Musí ale být dostatečně závažné a vytvářet zastrašující, ponižující či urážlivou atmosféru, aby bylo nutné zjednat nápravu. Nepatří sem tedy pouhé pozvání na rande či pochvala pěkného klobouku.

V personálních vztazích jsou časté i případy, kdy zaměstnanec má připomínky vůči zaměstnavateli nebo si stěžuje na porušování práv u inspektorátu práce. Zaměstnavatel pak začne ze msty zaměstnance různě pronásledovat, a to se projeví třeba v podobě nepříznivého zacházení (tzv. mobbing). S diskriminací totiž souvisí tzv. povinnost rovného zacházení se všemi zaměstnanci. Ať už jde o postup při přijímání zaměstnance, pracovní podmínky, odměňování za práci, odbornou přípravu, či příležitosti dosáhnout povýšení. Vykonávají-li například muž a žena u jednoho zaměstnavatele práci stejnou ve všech aspektech (složitost, odpovědnost atd.), není důvod, aby za to žena brala nižší mzdu než muž. Ve skutečnosti však k tomu dochází. Rozdíl mezi platy u žen a mužů je v ČR stále přes 22 procent.

O diskriminaci ani nerovné zacházení však nejde v případě, kdy zaměstnanec nesplňuje nároky na dané pracovní místo. Ty však musejí být dostatečně přiměřené k výkonu dané práce (těžko si třeba bude moci starší ošklivý chlap nárokovat roli princezny ve štědrovečerní televizní pohádce).

Za diskriminační postup zaměstnavatele nelze také považovat, když nepřijme ženu na pracovní místo, které nesmí podle právního předpisu vykonávat (práce s těžkými břemeny, ve výškách apod.).

Dojde-li k diskriminaci, má poškozený právo se u soudu domáhat odstranění jejích následků. V určitých případech, kdy byla narušena dobrá pověst či postavení ve společnosti, vznikne poškozené osobě i právo na peněžitou náhradu nemajetkové újmy. Její výši určí soud vzhledem k závažnosti a k okolnostem. Zároveň může být vyměřena pokuta.

Některé formy diskriminace ovšem naopak zákon připouští nebo dokonce žádá. Může jít o opatření zaměstnavatele k vyrovnání kvalifikace mezi zaměstnanci nebo k rovnoměrnému zastoupení v zaměstnávání mužů a žen.