Britští poslanci odmítli dohodu s EU

Nová jednání s Bruselem? Odložení celého brexitu o měsíce, nebo dokonce roky? Včerejší rozhodnutí britského parlamentu přineslo víc otázek než odpovědí.

vyprší dvouletá lhůta, kterou pro jednání o odchodu Spojeného království zEU stanovuje lisabonská smlouva

LONDÝN/PRAHA Kostky jsou vrženy a britská premiérka Theresa Mayová včera v britském parlamentu utrpěla očekávanou porážku.

Většina poslanců Dolní sněmovny se postavila proti dohodě, kterou vyjednala její vláda s Evropskou unií a jež řešila nejdůležitější náležitosti odluky Spojeného království od Společenství.

Pro premiérku, jíž vypověděla poslušnost i výrazná část vlastních konzervativních poslanců, to znamená, že musí nejpozději do příštího pondělí předložit alternativní scénář dalšího postupu. Původně stanovený termín, 29. březen 2019, kdy by měla Británie odejít z EU, se přitom nezadržitelně blíží.

Právě to by mohl být jeden směr, jakým by se mohly úvahy britské premiérky ubírat. Její vláda by mohla v Bruselu zažádat o prodloužení lhůty pro brexit. To je zřejmě varianta, kterou favorizují i představitelé EU. Již zkraje týdne o ní informovala většina britských médií.

Má to ovšem i několik úskalí. Jedno z největších představují květnové volby do Evropského parlamentu. Británie se jich už nezúčastní, protože nikdo nepočítal s tím, že by se původní termín pro brexit protáhl. S novým europarlamentem ale také zároveň vznikne nová Evropská komise, takže by se teoreticky mohlo stát, že britská strana nebude mít po nějakou dobu partnera, se kterým bude možné jednat o případných změnách původní dohody.

Další posun by mohl nastat u tématu, které se ukázalo být v posledních týdnech nejspornější a jež bylo důvodem, proč se řada konzervativních poslanců postavila proti své premiérce.

Jedná se o pojistku ve věci budoucího režimu na irské hranici, kde londýnská vláda naléhala, aby byla její platnost časově omezena. Z původně vyjednaného kompromisu totiž vyplývalo, že dokud by se nepodařilo zajistit, aby se zmíněná hranice do budoucna obešla bez celních a hraničních kontrol, zůstalo by celé Spojené království součástí celní unie s Bruselem. Tím by ale Londýn přišel o možnost uzavírat vlastní obchodní dohody, protože by musel i nadále dodržovat pravidla a podmínky vyjednané Bruselem.

Pokud by nyní sedmadvacítka přišla s návrhem, že pojistka bude časově omezená, mohlo by to řadu konzervativních poslanců obměkčit. Při případném dalším hlasování by pak měli pravděpodobně menší problém zvednout pro dohodu ruku. Řada komentátorů poukazuje na skutečnost, že návrh na oslabení pojistky ve věci irské hranice by musel s největší pravděpodobností vzejít od vlády v Dublinu.

Další kompromis by mohl spočívat v budoucím nastavení vzájemných vztahů, které bývá označováno jako „Norsko plus“. Po vzoru skandinávské země by Británie i nadále zůstala zapojena do vnitřního trhu i celní unie, měla by ovšem některé výjimky.

Například na zemědělství nebo rybolov se pravidla vnitřního trhu nevztahují, tato odvětví řeší dvoustranné dohody. Norsko ovšem výměnou za přístup na unijní trh platí a stejně tak nemá možnost ovlivňovat unijní legislativu. Stoupenci tohoto modelu mezi britskými politiky také argumentují tím, že by dokázal zabránit tvrdému nárazu. Zároveň by mohly být zachovány dosavadní těsné ekonomické vazby mezi Londýnem a zbytkem Evropy. Británie například dováží třetinu svých potravin z EU, opačně se zase vývozy podílejí více než sedmi procenty na britském HDP.

U britského parlamentu protestují před klíčovým hlasováním odpůrci brexitu 3. listopad 2016 Nejvyšší soud pro Anglii a W ales rozhoduje, že vláda potřebuje pro brexit souhlas parlamentu. 17. leden 2017 29. březen 2017 Vláda aktivuje č lánek 50 lisabonské smlouvy, a tím začíná oficiálně běžet dvouletá lhůta, do kdy musí obě strany vyjednat podmínky brexitu. Premiérka Mayová krátce poté vyhlašuje na červen předčasné volby s cílem získat silnější mandát pro jednání s Bruselem. Vyhrává, ale ztrácí většinu v parlamentu. 19. červen 2017 V Bruselu jsou oficiálně zahájena jednání o brexitu. Vláda začíná připravovat zákon, který má umožnit zrušení unijní legislativy. 7. prosinec 2017 Lídři členských zemí EU souhlasí s dohodou o podmínkách brexitu, týkající výše finančních kompenzací a postavení unijních občanů ve Spojeném království. 6. červenec2018 Mayová se pokouší rozhýbat zablokovaná jednání návrhem, aby Británie zůstala č ásteč ně souč ástí vnitřního trhu EU, a to v oblasti zboží a potravin. V reakci na to opouštějí kabinet někteří klíčoví ministři, kteří prosazovali tvrdou linii – například šéf diplomacie Boris Johnson či ministr pro brexit David Davis. 13. listopad 2018 Londýn a Brusel oznamují uzavření dohody o brexitu, která předpokládá, že Spojené království zůstane tak dlouho součástí celní unie s EU, dokud se nepodaří najít řešení, které by zabránilo obnovení hranič ních a celních kontrol na hranici mezi Severním Irskem a Irskou republikou. Kompromis následně posvětí i lídři ostatních 27 členských států. 15. leden 2019 Poté, co premiérka brexitovou dohodu v prosinci na poslední chvíli z parlamentu stahuje, předkládá tento dokument poslancům znovu ke schválení.

Premiérka Mayová oznamuje, že po odchodu z Unie, Británie opustí nejen vnitřní trh ,alei celní unii, aby mohla uzavírat vlastní obchodní dohody.

23. leden 2013 Premiér David Cameron oznamuje, že jeho vláda uspořádá nejpozději do konce roku 2017 referendum o č lenství Británie v Evropské unii. Během kampaně před volbami do britského parlamentu z května 2015 slibuje voličům, že jen hlas pro jeho stranu znamená referendum. Po vítězných volbách začíná Cameron s premiéry ostatních států Unie jednat o nových podmínkách setrvání v EU. 18. a 19 . únor 2016 Na summitu EU souhlasí lídři členských států s novými podmínkami britského č lenství. Londýn dostává příslib, že se nebude muset zapojovat do dalšího integračního procesu a že britská vláda bude moci omezovat výplatu sociálních dávek občanům EU, pokud by se jí zdálo, že jsou zneužívány. 23. červen 2016 V lidovém hlasování se necelá 52 procenta Britů vysloví pro odchod z EU. Premiér Cameron následující den rezignuje. Jeho nástupkyně Theresa Mayová veřejně slibuje, že bude respektovat vůli voličů.