Corbyn lepší řešení nenabízí

LONDÝN Mezi mnohaleté tradice britské politiky patří, že v klíčových okamžicích vždy proti sobě stojí úřadující premiér a lídr opozice.

Nejinak tomu bylo v případě odmítnutí brexitové dohody parlamentem. Vůdce labouristů Jeremy Corbyn nenechal na návrhu konzervativní premiérky Theresy Mayové nit suchou. Již v minulosti ho s oblibou veřejně shazoval, když ho označoval jako „toryovský brexit“(toryové je přezdívka pro britské konzervativce – pozn. red.).

Tím dával najevo, že se on osobně i jeho strana od dohody maximálně distancují. Navzdory silným emocím, které Corbyn projevoval ve sněmovně, opoziční vůdce brexit za příliš velkou ztrátu nepovažuje. Odjakživa byl proti členství země v Evropském společenství a nic se na tom nezměnilo, když se před necelými čtyřmi lety překvapivě stal šéfem strany. Pro něj, který byl vždy odpůrcem globalizace, nejsou Evropská unie s její Komisí a velkým vnitřním trhem ničím jiným než tím, co bylo údajně „ušito na míru“nadnárodním koncernům, aby mohly snadno přesouvat kapitál z místa na místo.

Corbyn má ale velký problém. Jeho euroskeptické postoje sdílí odhadem pouze třetina jeho vlastních poslanců. Většina z nich by naopak chtěla v Unii zůstat.

Ještě větší podporu má EU mezi řadovými členy labouristů, zejména mladými aktivisty z hnutí Momentum. Ti do strany mohutně vstupovali kvůli Corbynovi a ve všech jeho bitvách proti stranickým elitám byli jeho největšími oporami.

Výsledkem proto bylo, že labouristé ve věci brexitu od samého počátku hodně lavírovali. Na straně jedné museli brát v potaz postoje odborů a jejich obavy, že v případě odchodu z EU bez dohody by se Spojené království mohlo vrátit do éry nespoutaného kapitalismu, bez jakékoli regulace unijními směrnicemi.

Proti nim ale zase stáli členové ze severní Anglie, kde voliči podpořili v referendu odchod z EU výraznou většinou, přičemž mnozí v tom viděli také způsob, jak vyslat signál politicko-ekonomickým elitám v Londýně.

Brusel je skeptický

Na posledním stranickém sjezdu se podařilo horko těžko najít kompromis přijatelný pro všechny skupiny. Labouristé už tehdy ale avizovali, že pokud dohoda neprojde sněmovnou, budou chtít předčasné volby. Kdyby by se pro to nenašla potřebná většina, chce největší britská opoziční strana prosazovat druhé referendum.

V případě volebního vítězství slíbil Corbyn, že jako budoucí premiér povede nová jednání s Bruselem. Jeho představy, co by mělo být jejich výsledkem, ale nevyvolávají na straně Evropské komise optimismus, že by rozhovory probíhaly snadněji než s konzervativci. Řekl totiž, že by Británie měla zůstat mimo vnitřní trh, aby nemusela garantovat svobodu pohybu. Zároveň by ale chtěl vyjednat s Komisí takové podmínky pro členství v celní unii, aby mohli Britové spolurozhodovat o její budoucí politice. Někteří komentátoři proto sáhli k následujícímu příměru: „Je to, jako když chce být někdo trochu těhotný.“