Překážky brexitu? Peníze, práva lidí i irská hranice

LONDÝN/PRAHA Poslanci Dolní sněmovny britského parlamentu včera řekli jasné „ne“dohodě o brexitu. Zásadní překážky jejího schválení byly známy již před mnoha měsíci. Jedním z hlavních problémů pro britské poslance byla cena za odchod. Již loni v březnu Úřad pro rozpočtovou odpovědnost oznámil, že Velká Británie bude muset zaplatit Evropské unii celkem 37,1 miliardy liber (zhruba 1 bilion korun) v průběhu nadcházejících 45 let.

Podle dostupných informací by měla Británie poslat EU během příštích dvou let 16,4 miliardy liber, se kterými Unie počítá v následujícím sedmiletém rozpočtu. Zároveň by Britové měli do zmiňovaného rozpočtu (na roky 2021 až 2028) přispět částkou 18,2 miliardy liber. Zbylé 2,5 miliardy liber by měly podle serveru Politico pokrývat platy evropských úředníků a poslanců. Podle analytiků Británie na brexitu rozhodně v nejbližších letech nevydělá, což bezpochyby drásalo i samotné poslance, kteří o dohodě s EU rozhodovali.

Status občanů EU v Británii Podobně problematickou byla i otázka statusu britských občanů v Unii a naopak Evropanů v Británii.

Klíčovým bodem dohody je závazek ochrany stávající podoby práv více než tří milionů občanů zemí EU a asi milionu Britů, kteří se rozhodli žít jinde v sedmadvacítce. Podle dohody mají platit stejná pravidla také pro ty, kdo se přes kanál La Manche přestěhují v době trvání přechodného období (do konce roku 2020).

Dohoda rovněž chrání práva rodinných příslušníků a dětí. Zajišťovat má to, že do Spojeného království bude možné přicestovat, žít tam, pracovat či studovat za stejných podmínek jako před brexitem a že v Británii bude možné žádat o trvalé bydliště podle stávajících pravidel.

Ačkoliv současná dohoda o brexitu neupravuje do detailů pohyb lidí mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím, způsobil i tak tento proces značnou překážku v přijetí dohody. Britové nechtějí poskytnout stejná práva občanům jiných států, ale nechtějí ani přijít o výsady při cestování.

Například francouzské úřady již předem oznámily, že v případě takzvaného tvrdého brexitu, tedy odchodu Spojeného království z EU bez dohody, by Britové museli žádat o víza. Výjimku by v bloku EU27 tvořily Polsko a Česká republika, jejichž vlády avizovaly, že by se pro Brity žijící na jejich území nemělo nic změnit. Evropané žijící ve Spojeném království si budou muset do 30. června 2021 zažádat o udělení statusu „usídlený“, což jim umožní žít na území Británie bez jakýchkoli komplikací.

Pojistka pro případ nouze Největším problémem dohody o brexitu je složitá situace na hranici mezi Irskou republikou a Severním Irskem, kde probíhá jediná pevninská hranice Spojeného království. Ta de facto neexistuje od dubna 1998, kdy byla podepsána takzvaná Velkopáteční dohoda, jež ukončila dlouhý konflikt v Severním Irsku. Obnovení tvrdé hranice je strašákem pro Evropu i samotnou Británii. Aby se tomu předešlo, vyjednavači dohody o brexitu se shodli, že ve smlouvě bude i takzvaná irská pojistka, jež říká, že v případě, že se EU a Británie nedokážou dohodnout na tom, jak by měl vypadat pohyb zboží a lidí mezi oběma entitami (dojde-li na tvrdý brexit), hranice mezi Irskem a Severním Irskem nebude obnovena.

S tím mají zásadní problém zastánci brexitu. Podle nich je totiž možné, že Unie nebude chtít dosáhnout dohody právě proto, aby došlo k aktivování pojistky, a Británie by tak nemohla kontrolovat jednu ze svých hranic. I proto žádala premiérka Theresa Mayová na posledním summitu evropských lídrů v Bruselu od svých protějšků záruku, že nebudou jednání úmyslně blokovat. Dostala však pouze příslib, že se EU pokusí tomu předejít, závazné záruky však od evropských lídrů nezískala.