Když robot zabije robota

Jako řešení škod způsobených autonomními roboty se nabízí pojištění

Na začátku ledna se ve světových médiích objevila zpráva, že v předvečer velké Výstavy spotřebitelské elektroniky v Las Vegas „zabila“Tesla S projíždějící v autonomním režimu ruského robota s názvem Promobot V.4. Zároveň se okamžitě objevily spekulace, že šlo o předem připravenou PR akci, která měla „mrtvého“robota zpopularizovat a udělat mu tak celosvětově reklamu.

Pochybnosti vzbuzuje samotné video, na němž promobot stojí na silnici a projíždějící auto zakrývá pohled na to, zda do něj skutečně samo strčilo, nebo zda robot spadl sám, či mu někdo dokonce pomohl zatažením za údajně připevněné lano. Výrobce promobota prohlásil, že robot již nepůjde opravit, zástupci Tesly se zatím nijak nevyjádřili. Elon Musk nicméně tři dny po incidentu sdílel na svém Twitteru dva dny starou zprávu o bezpečnosti vozidel Tesla z posledního čtvrtletí 2018 a okomentoval ji slovy, že při použití autopilota je tesla dvakrát bezpečnější, než když ji řídí člověk.

Tesla vs. promobot

Celá situace samozřejmě vyvolává řadu otázek, a to minimálně ohledně toho, kdo bude odpovědný za škodu ve výši 50 tisíc dolarů za zničeného promobota. Nevada, kde k nehodě došlo, byla prvním státem, který vůbec testování autonomních vozidel povolil. Autonomní vozidla zde musí být pro tyto účely povinně pojištěna na pět milionů dolarů. I v případě provozu lze předpokládat, že škoda bude hrazena z pojištění. Na druhou stranu bude zajímavé sledovat, jak se k celé situaci postaví společnost Tesla, která jistě bude chtít chránit dobrou pověst svých výrobků zejména s ohledem na jejich bezpečnost. Společnost Promobot totiž prohlásila, že v dané věci podá trestní oznámení. Do celé věci by se měla určitě zapojit i pojišťovna, která bude s ohledem na pochybnosti panující kolem celé záležitosti jistě chtít prověřit okolnosti případu a pokud možno uplatnit i svůj nárok vůči viníkovi nehody.

Právě s určením odpovědnosti budou mít soudy největší problém. Otázka odpovědnosti je v podstatě otázkou toho, kdo by měl nést riziko ztráty. V tomto případě neměl promobot co dělat na silnici a tesla do něj neměla vrazit. Navíc byly oba stroje přepnuty do částečně autonomního režimu, takže lidská chyba by měla být teoreticky vyloučena. Ztrátu by z principu měly nést obě strany, každá tu svou. Tedy jak majitel promobota, tak i majitel tesly.

Pokud bychom ale přenesli celý problém do českého právního prostředí, střetla by se mezi sebou ustanovení občanského zákoníku, která na jedné straně ukládají odpovědnost provozovateli vozidla a na druhé straně osobě, která měla mít dohled nad věcí, způsobila-li věc škodu sama od sebe. V českých podmínkách by se s ohledem na striktní formulaci odpovědnosti z provozu dopravních prostředků pravděpodobně uplatnilo povinné pojištění provozu na pozemních komunikacích a škodu by hradil provozovatel tesly právě z tohoto pojištění. Je ale otázkou, zda lze toto řešení právě s ohledem na specifika případu považovat za spravedlivé. V podstatě totiž zvýhodňuje majitele jednoho typu autonomního robota nad druhým, a to i tím, že jednomu majiteli ukládá povinné pojištění a druhému ne.

Pojištění má negativní vliv na standard péče odpovědných osob, které se spolehnou na kompenzaci pojišťovnou

Jde o budoucí prosperitu

Právě pojištění se do budoucna nabízí jako jedno z řešení škod způsobených autonomními roboty a jeho zavedení zvažuje již nějakou dobu i Evropská unie. Tradičně se povinné pojištění používá v situacích, v nichž ani při vynaložení maximální péče nelze předejít vzniku škody. Působí tak hlavně ve prospěch poškozených, kteří získají kompenzaci, a chrání provozovatele před bankrotem.

Na druhou stranu má však zavedení pojištění i několik negativních důsledků. Odborná literatura poukazuje zejména na to, že pojištění má negativní vliv na standard péče odpovědných osob, které se spolehnou na kompenzaci pojišťovnou. Náklady na pojištění pak profesionální poskytovatelé služeb promítají do cen pro koncové zákazníky. V oblasti inteligentních výrobků a služeb by pak mohlo povinné pojištění výrazně zdražit jejich využívání, a tím pádem vůči zbytku světa potenciálně zpomalit využívání těchto technologií na evropském trhu. Absence pojištění by ale na druhou stranu mohla vést k obavám spotřebitelů o ochranu jejich zájmů v případě způsobení škody, nedůvěře k využívání inteligentních technologií, a tím pádem rovněž ke zpomalení trhu.

Nastavení vyrovnaného pojištění autonomních robotů tedy podmíní naši budoucí prosperitu. Potýkat se budeme muset nejenom s otázkou, zda diskriminovat určité kategorie robotů, ale třeba i s otázkou, nakolik bychom měli přesunout nezávislé rozhodování z rukou nezávislých soudů do rukou pojišťoven.

Autorka je vědecká pracovnice Ústavu státu a práva Akademie věd České republiky