Nejhorší scénář: ztráta statisíců míst
Propad obchodu vyvolaný případným divokým odchodem Británie z Evropské unie by zabolel i české firmy. Recese ale nehrozí, uklidňují odborníci.
PRAHA Evropské vlády i firmy se po úterním odmítnutí dohody o odchodu Spojeného království z Evropské unie britskými poslanci připravují na variantu takzvaného divokého brexitu.
Například podle Svazu německého průmyslu (BDI) by neřízený odchod země z EU znamenal „ohrožení desítek tisíc německých firem a stovek tisíc pracovních míst v Německu, ale i samotné Británii“.
Německo-britský zahraniční obchod přitom dosahuje zhruba 175 miliard eur ročně.
Jen pro představu – loni se ve Spojeném království prodalo přibližně 800 tisíc německých aut. To je pětina z jejich celosvětového exportu.
Podle listu The Guardian proto německé koncerny jako BMW, Volkswagen či Mercedes-Benz požadují po britských politicích ujištění, že bezcelní obchod mezi oběma zeměmi bude zachován i po odchodu z EU.
Podobně se včera vyjádřila francouzská podnikatelská organizace MEDEF, když upozornila domácí firmy, aby se připravily na nejhorší možný scénář.
Belgický premiér Charles Michel zase varoval své občany a místní společnosti, že bez dohody může v zemi přijít o práci více než 40 tisíc lidí.
Plánuje proto připravit balík možných krizových opatření, která chce do konce února projednat v parlamentu.
„Zatraceně se nás to týká!“Případný divoký brexit by zabolel i české firmy. Vzájemný obchod mezi oběma státy totiž čítá 330 miliard korun.
„UK je pořád mezi pěti našimi největšími obchodními partnery, takže se nás případné zpomalení či dočasné zastavení výměny zboží zatraceně týká! A hlavní problém tvrdého brexitu je, že si nikdo neumí úplně přesně představit všechny důsledky,“říká Mojmír Hampl, ekonom a někdejší viceguvernér České národní banky.
Platí přitom, že důsledky, dopady a ztráty se budou objevovat postupně. „No-deal (nedohoda – pozn. red.) by znamenal mimo jiné fronty na hranicích i problémy při pohybu zboží, což už by pro české podnikatele mohlo nějaké problémy znamenat,“řekl LN Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory. Podle něj se rovněž projevuje malá ochota zahraničních matek českých firem zde investovat.
„Vidíme, že odkládají investiční rozhodnutí. Jestliže je nejistota, neinvestujete, protože je nejistá návratnost, podmínky financování a podobně,“upozorňuje Dlouhý.
Problém je, že po úterních zprávách z Británie mají čeští exportéři zamotanou hlavu víc než dosud.
„S Británií je to pro nás takové nijaké – situaci zatím monitorujeme, protože vývoj je značně nepřehledný. Jsme samozřejmě ve střehu,“říká Karel Novotný, marketingový ředitel společnosti Remoska, jejíž výrobky se na ostrovech těší velké oblibě.
Nejistotu potvrzují i další. „Britský trh je pro nás důležitý, i když představuje jen nějaká tři procenta našeho celkového exportu,“říká obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Tomáš Mráz. „Máme tam 17 tankoven, což je nejvíc po Slovensku, a zavážíme tam v co nejkratším čase cisternami tankové pivo. Je otázka, zda třeba nehrozí zdržení na hranicích. Bohužel stále vůbec nevíme, jakou podobu bude mít obchod v případě, že dojde na brexit. Nastanou nějaká protekcionistická opatření? Daně na dovoz, tedy cla? Pokud by Británie nějak podobně omezovala dovoz našeho piva, bylo by to velmi nepříjemné,“dodává Mráz.
Pokles ano, ale zásadní krize nehrozí
Konkrétnější odhady dopadu brexitu na českou ekonomiku už existují. V případě nejčernější varianty by český export včetně toho, který putuje do Británie nepřímo přes další země, mohl poklesnout až o pětinu.
„Pokud vezmeme v potaz také pokles investic, HDP by se snížil o 55 miliard korun, tedy o 1,1 procentního bodu. Na trhu práce by se tento scénář projevil propuštěním zhruba 40 tisíc zaměstnanců. Dobrou zprávou pro českou ekonomiku však je to, že ani tvrdý brexit by ji neuvedl do recese,“říká Tereza Hrtúsová, ekonomka a odbornice na Evropskou unii z České spořitelny.
„Nevěřím na to, že brexit přinese zásadní krizi, protože je to pořád očekávaná událost,“uklidňuje rovněž Hampl.
S přispěním Miroslava Petra