Hromosvod chaosu

Selhali politici fandící brexitu, kteří se zřekli vedení

Vyznění jistých věcí se sice předem očekává, ale když přesně podle očekávání přijdou, stejně působí drtivě a emocionálně. Patří k nim i úterní odmítnutí dohody o brexitu poslanci Dolní sněmovny. Premiérka Mayová neprohrála „o parník“, jak se strašilo, ale „o flotilu“, jak to vyznělo po sečtení hlasů. Černé scénáře rozebíraly varianty porážky o 60, o 150, ba i o 220 hlasů. Skutečnost byla 230 hlasů. Ano, je těžké být prorokem. Ale pár postřehů vyslovit lze.

Po referendu v červnu 2016 politici i média ukazovali na viníky. Byli jimi tu xenofobové, tu populisté, tu hackeři, tu ruský prezident Putin s dezinformačními kampaněmi. Teď už snad nikdo konspirační teorie nevytahuje, což je plus. Připusťme na chvíli, že před referendem voliče skutečně někdo zmanipuloval. Ale proč se pak nenašel v britské politické třídě nikdo, kdo by ten výsledek racionálně uchopil? Kdo by vytyčil scénář dalšího postupu, jeho cíle a způsoby dosažení? Můžou i za tohle a za úterní hlasování poslanců populisté, hackeři a Putin? Ani náhodou.

Prestižní zpravodajský web Spiegel Online včera ráno otvíral stránku titulkem Rozštěpené království (v narážce na Británii coby Spojené království). Jenže rozštěpené společnosti by odpovídaly hlasovací výsledky typu 51:49, jaké vynesly k vítězství Trumpa v USA, Van der Bellena v Rakousku či stoupence odchodu z EU v britském referendu. Úterní výsledek 432:202 z Dolní sněmovny vypovídá spíše o jakémsi zamrznutí než o rozštěpení.

Oblíbeným hromosvodem je premiérka Mayová. Vyčítá se jí i to, že vyjednává odchod z Unie, ač sama chtěla v EU zůstat. Ale tady se vnucuje otázka: Kde jsou všichni ti chytráci, kteří referendum prosadili či jeho výsledek slavili? Proč se ho nechopili, nepřevzali odpovědnost a neukázali cestu, jak se od EU odpoutat? Kam zmizela jména Farage, Johnson, Cameron? Trefně to napsal jeden diskutér na českém webovém fóru: „Odešli jako pes od s*aní.“