Šéf ropovodů skončil kvůli hanopisu

Ministerstvo financí neprodloužilo smlouvu řediteli státní firmy MERO Stanislavu Brunovi Oficiální důvod oznámen nebyl

PRAHA Státem ovládaný provozovatel ropovodů MERO je bez generálního ředitele. Ministerstvo financí jako jediný akcionář firmy překvapivě neprodloužilo čtyřletý mandát zkušenému odborníkovi v petrolejářském oboru Stanislavu Brunovi. Strategickou společnost, která předloni dosáhla dvoumiliardového obratu a čistého zisku skoro půl miliardy, Bruna opustil 7. ledna.

Příčinou evidentně nejsou ekonomické výsledky. Podle nich nebyl důvod se manažera, dosazeného začátkem roku 2015 tehdejším ministrem financí Andrejem Babišem (ANO), zbavovat. Podle zjištění LN ale ministerstvo nyní rozhodlo neprodloužit Brunovi smlouvu na základě dopisu, který přišel těsně před jejím vypršením a jejž zdroje označují za hanopis. Podepsaný je jménem, které údajně nelze ověřit.

LN „Nebudu říkat, čeho se to týká, ale akcionář MERO zřejmě vyhodnotil, že část z toho napsaného by mohla být pravda, a z opatrnosti řediteli společnosti smlouvu neprodloužil,“uvedl jeden ze zdrojů, které informaci LN potvrdily. „Načasování evidentně nebylo náhodné,“přidává se další odborník z branže, který je se situací obeznámen.

Nikdo ale nechce spekulovat, kdo a proč by mohl mít zájem se šéfa mocné ropné firmy zbavit.

Kdo na Brunovo místo?

Sám Bruna včera nezvedal telefon a ministerstvo financí na otázky ohledně důvodů neodpovědělo. Resort jen potvrdil, že Brunovi skončilo 7. ledna čtyřleté funkční období pro jmenování v představenstvu.

„Toto uvolněné místo v představenstvu bude co nejdříve obsazeno. V představenstvu zůstávají další dva členové, představenstvo je tudíž i bez jednoho člena nadále funkční a usnášeníschopné a chod firmy tím není aktuálně nikterak poznamenán,“ uvedla Šárka Šmolíková z tiskového oddělení ministerstva.

Resort také ponechal bez odpovědi otázku, kdy a jak bude vybrán Brunův nástupce. Jednou z variant je výběrové řízení, které by – pokud ho ministerstvo vypíše bez otálení – mohlo přinést jméno nového člena představenstva do jednoho až dvou měsíců.

Společnost za poslední roky zvládla několik složitých situací, například se podařilo vyřešit předešlé vleklé spory ohledně tarifu za přepravu ropy s majitelem rafinerií, koncernem Unipetrol. Úspěšně také ropná firma pod Brunovým vedením řešila nečekaný propad v přepravě ropy v době, kdy rafinerie následkem rozsáhlé havárie několik měsíců fungovaly jen na částečný provoz. Kromě toho ovšem MERO průběžně a štědře investuje.

Plány za miliardy

Loni v únoru začala firma nákladem téměř půl miliardy korun budovat nový zásobník ropy, který patří k největším na světě.

Bruna se také netajil plány na vybudování nového ropovodu, který by – k nelibosti tamní radnice – spojil Litvínov s německou rafinerií Leuna. Alternativou může být nový ropovod, který by MERO postavilo podél současných rour na západ – do bavorského Ingolstadtu. Státní provozovatel ropovodů totiž generuje

většinu tržeb z poplatků, které společnosti hradí rafinerie za každou tunu přepravené ropy.

Výsledky hospodaření za loňský rok ještě nejsou známy, ale v roce 2017 vzrostly tržby společnosti, která kromě přepravy černého zlata ropovody provozuje i rozsáhlé sklady a Centrální tankoviště ropy v Nelahozevsi u Kralup, o 16 procent na 1,9 miliardy korun a čistý zisk klesl z 650 na 470 milionů.

Stanislav Bruna nahradil zkraje roku 2015 tehdejšího generálního ředitele Jaroslava Pantůčka. Ani ten přitom neodcházel dobrovolně, i když firmu řídil deset let a ke konci jeho působení dosáhlo MERO ještě vyšších tržeb než předloni – přes dvě miliardy korun. Pantůček se však znelíbil Babišovi, který mu tehdy z postu ministra financí vyčítal údajně málo aktivní přístup ve vyjednávání nového kontraktu s rafineriemi a ve vleklém sporu o tarif za přepravu ropy, jehož snížení se Unipetrol jako majitel rafinerií dlouhodobě domáhal.