Dívčí válka zuří kvůli porodům
Rodit doma, nebo na sále? To je dilema, před kterým stojí část nastávajících maminek. Zejména ty, které neočekávají žádné komplikace a chtějí co nejpřirozenější porod. Některé pak podstupují riziko domácího porodu i přesto, že jim u toho nebude smět pomáhat porodní asistentka. Té by totiž v Česku za to hrozila pokuta. Například v Německu to přitom povolené je.
Mezi emancipovanými rodičkami a odbornou lékařskou společností kvůli tomu panuje spor. Pře se vede hlavně o to, co znamená bezpečí. Pro mnohé ženy to je intimní, domácí prostředí bez neznámých lidí. Pro porodníky tvoří obsah slova „bezpečí“přístroje, sterilní prostředí, odborné zázemí a kvalitní personál.
Jistým kompromisem by mohly být porodní domy, kde by ženy rodily pod dohledem porodních asistentek. V Česku je umožňuje legislativa platná od 1. dubna 2012. Přesto dosud žádný nevznikl. Brání mu totiž přísně nastavené podmínky pro vznik takového zařízení. A to přesto, že třeba v sousedním Rakousku takové domy existují. A v Německu jich je až 130, ročně se v nich narodí asi 6500 dětí.
Nesplnitelnou podmínkou je v Česku zejména nutnost zajistit přítomnost gynekologa-porodníka do pěti minut na pracovišti. Pro porodní domy, kde pracuje tým tří až pěti porodních asistentek a kde může ročně rodit zhruba stovka žen, to fakticky znamená zaplatit lékaře na tři směny po celý rok, i když ho budou potřebovat třeba jen pětkrát.
K tomu, aby se porodní domy staly dostupnou alternativou, vyzval Česko i výbor OSN pro odstranění diskriminace žen. Dokládá to, že celý spor má i ideologickou rovinu. Na jedné straně stojí genderisté a feministky, na straně druhé převážně mužská lékařská veřejnost. Porodníky jsou totiž většinou muži, zatímco rodičky – ano, výhradně ženy.
Pozadí sporu je ale hlavně ekonomické. Porodníkům vadí, že by se měly zřizovat porodní domy, když se stále uvažuje o tom, že se mají rušit menší porodnice. A námitky mají i ambulantní gynekologové. V Česku jsou totiž právě oni primárním pečovatelem o rodičku, zatímco v Anglii nebo ve Skandinávii tuto funkci plní porodní asistentky. Ani jim se tak nový porodní trend nelíbí.
Ministerstvo úzkostlivě straní odborné veřejnosti. Dalo však nedávno zelenou tomu, aby se v nemocnicích začala připravovat centra porodní asistence, kde bude možné rodit bez lékaře. Jedno takové už existovalo, v letech 2008 až 2010 to bylo Centrum aktivního porodu v areálu Nemocnice na Bulovce. Skončilo však provozními neshodami.