Děkanova vnučka měla protekci

Zjištění LN: Pro přijetí na lékařskou fakultu hrály větší roli rodinné vazby než výsledky u přijímaček

OSTRAVA Sedmého srpna 2017 se v Ostravě k přijímačkám dostavilo 902 adeptů, kteří chtěli jednou obléci bílý lékařský plášť. Testy z fyziky, chemie a biologie jich ten den zvládlo 432 z nich, zbylým zájemcům se nepodařilo získat dostatečný počet bodů. Mezi nimi byla i vnučka tamního děkana Arnošta Martínka.

Nejhůře se cítila při fyzice, kdy zcela vybouchla. Ani jinde neexcelovala. Její skóre – 42 bodů z 90 možných. To o tři body nestačilo k úspěšnému složení testu. V pořadí studentů skončila na sdíleném 663. až 681. místě. Přesto podala odvolání a fakulta, kterou v té době opět vedl její dědeček, ji přijala do prvního ročníku.

Problém je, že spolu s ní podalo odvolání 118 zájemců, kteří u přijímaček prokázali lepší předpoklady pro studium medicíny než ona, ale fakulta jejich odvolání zamítla. Vyplývá to z dokumentu s kompletními výsledky přijímacího řízení, do něhož mohly LN nahlédnout.

Děkan žádost o vysvětlení odmítl s tím, že únik dat prošetřuje policie. „Vzhledem k tomu, že jsme v této věci podali trestní oznámení na neznámého pachatele, se k tomu nemohu vyjadřovat,“uvedl pouze. Ani dotyčná studentka na e-mailový dotaz neodpověděla. LN však hovořily s její matkou, která pracuje ve Fakultní nemocnici v Ostravě. Uvedené okolnosti jejího přijetí ke studiu ani rodinnou vazbu nepopřela. „Je mi jedno, o co vám vlastně jde. Nevím ale, proč by tím měla trpět moje dcera, když o tom nic neví,“uvedla.

Rektor Jan Lata poslal kvůli přijímačkám na fakultu kontrolu. Potvrdila to, o čem LN už informovaly: přijímali se i studenti, kteří nevyhověli u testů. Celkem jich bylo přes třicet. Lata považuje tuto praxi za nepřijatelnou, odmítl však, že by šlo o nepotismus. „Silně se ohrazuji proti mediální interpretaci této situace jako protekčního systému,“uvedl.

Na otázku, zda kauza přijetí vnučky děkana Arnošta Martínka není jasným důkazem protekce, ale rektor Jan Lata už nereagoval. „Žádná univerzita není oprávněna zjišťovat příbuzenské vztahy jakýchkoli uchazečů o studium,“konstatoval pouze.

LN se přitom nepodařilo ověřit, zda v případě své vnučky rozhodl o jejím přijetí skutečně sám děkan Martínek. I tuto otázku nechal Lata nezodpovězenou.

Odvolání na ostravské lékařské fakultě však funguje tak, že děkan může „napadené rozhodnutí zrušit či změnit, pokud tím plně vyhoví odvolání, jinak jej předává k rozhodnutí rektorovi“. A z vyjádření tamní lékařské fakulty také vyplývá, že u všech pěti zájemců, kteří byli ve školním roce 2017/2018 přijati ke studiu, třebaže nevyhověli u přijímaček, byl podpis děkana.

Mezi nimi byla podle zjištění LN i Martínkova vnučka. A děkanem byl v té době Martínek.

Trvá to už od počátku

Systém protekce, o kterém svědčí dokumenty s výsledky přijímacího řízení, se na ostravské lékařské fakultě rozvinul už od jejího počátku v roce 2010, kdy byl děkanem rovněž Martínek. Hned v prvním roce existence fakulty ke studiu nastoupil student (či studentka), který nesplnil podmínky přijímacího řízení.

Kromě Martínka se na systému podílela i proděkanka pro studium a celoživotní vzdělávání Ivona Závacká. Právě ona měla mít celý systém na starosti. „Přijímací řízení počínaje sestavováním otázek až po odvolání měla plně v kompetenci a byla za něj odpovědná proděkanka Závacká,“napsal LN bývalý děkan fakulty Pavel Zonča.

Lékařská fakulta v Ostravě se přitom hájí tím, že vše je vlastně v pořádku, protože rozhodnutí o odvolání už osm let na lékařské fakultě v Ostravě závisí jen a pouze na děkanově uvážení. Anebo spíše libovůli, protože toto rozhodnutí nesvazují žádné předpisy.

„Odvolání je hodnoceno ve vztahu k počtu dosažených bodů a relevanci odvolacích důvodů. Žádným obecně závazným předpisem, vnitřním předpisem Ostravské univerzity anebo lékařské fakulty není stanovena váha mezi počtem bodů dosažených odvolatelem a uplatněnými odvolacími důvody. Rozhodnutí zcela závisí na úvaze děkana,“napsala lékařská fakulta jako odpověď na podnět rektora Laty, kterou mají LN k dispozici.

Pokud jde o samotné odvolací důvody, jedním z často adepty uváděných je poukaz na rodinnou lékařskou tradici. Fakulta sama uvedla, že k němu přihlédla minimálně v sedmi případech, kdy přijala ke studiu uchazeče, jenž nevyhověl u přijímací zkoušky. A dost možná je vzala v potaz i v celé řadě dalších adeptů, kteří sice u přijímací zkoušky vyhověli,

LN ale neměli dost bodů potřebných k přijetí.

V Praze ani Brně by to nešlo

Je to přitom paradoxní. Na portálech určených pro zájemce o studium na vysoké škole, jako je informační web VysokéŠkoly.cz anebo Kampomaturitě.cz, se zdůrazňuje, že se v odvolání nemá uvádět jako argument rodinná tradice, neboť je to prý důvod, který k přijetí na vysokou školu nepomůže. A také se na nich píše, že „nemá smysl psát odvolání v případě, že jste vůbec nedosáhli požadovaného počtu bodů“. Příklad Ostravské univerzity ale dává jasně najevo, že vlastně není výhodné se těmito dobře míněnými radami řídit doslova. Alespoň doposud se na ostravské lékařské fakultě spíše vyplatil opak.

Ostravský přístup k přijímacím zkouškám kritizuje i děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF UK) Aleksi Šedo. „To je bizarní, na to se nedá nic říct,“komentoval fakt, že se v Ostravě berou ke studiu přednostně adepti z lékařských rodin, i když třeba nesložili přijímací zkoušky. „Rodinná tradice, to může být svým způsobem stejně plus jako minus,“rozesmál se.

Na pražské 1. LF UK podle něj není možné, aby se student s nízkým bodovým ziskem dostal takto ke studiu. „Výsledky odvolání jsou prakticky nula. Rozhodně se nestane, že by se na základě odvolání dostal někdo s míň body, to nejde. To pořadí u přijímacích zkoušek je nezvratné,“uvedl Šedo. Také Lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně vyloučila, že by se ke studiu mohl dostat někdo s nižším počtem bodů na úkor těch úspěšnějších. „V případě, že se někteří uchazeči přijatí ke studiu nezapíšou do studia, může děkan doplnit počet přijatých uchazečů o uchazeče, kteří nebyli původním rozhodnutím přijati, a to v pořadí, v jakém se umístili v původním přijímacím řízení. Toto je automatická procedura v kompetenci děkana a není třeba se odvolávat,“uvedla proděkanka Kateřina Kaňková.

V Ostravě se přitom v minulosti stalo, že ke studiu nastoupil i uchazeč (či uchazečka), který získal u přijímaček jenom 21 bodů z 90. Což je zhruba výsledek, kterého může dosáhnout v testu i ten, kdo u všech odpovědí vybere z možných řešení jako správnou variantu za „a“.

Čeká se na kontrolu

Taková situace je ale nebezpečná i společensky. Pokud se někdo skutečně dostane na medicínu protekčně, pak si nesprávné chování osvojí jako něco, co je v životě výhodou. „Učí se, že věci fungují i přesto, že by tak fungovat neměly. S takovými lidmi se pak dané návyky táhnou jako model, který považují za úspěšný a který budou rozvíjet dál. A to by se dít nemělo,“konstatoval Šedo již dřív.

Kvůli kauze rektor Lata loni krátce odložil Martínkovo jmenování děkanem. Když ho nakonec v půlce prosince jmenoval, zdůraznil, že Martínek odstoupí, prokážou-li se popisovaná pochybení. Dění kolem přijímacího řízení má prověřit Národní akreditační úřad. „Probíhá interní audit k ověření souladu postupů fakulty s právními a vnitřními předpisy. Definitivní závěr bude přijat po konzultaci a kontrole Národního akreditačního úřadu,“uvedl mluvčí univerzity Adam Soustružník.