Potrubí proti žízni: spása vyjde na 26 miliard
PRAHA Oblasti kolem Milíčova na Rakovnicku místní přezdívají „česká Sahara“. Před čtyřmi lety si tam během parného srpna naváželi cisternami vodu do studen, jinak by žádnou neměli, vodovod obec nemá. Zmíněný rok 2015 byl prvním mimořádně kritickým v rámci stávajícího suchého pětiletí. Zavdal podnět vládě, aby nechala prověřit veškeré možné zdroje vody a spočítala, kolik peněz je třeba „pustit“do krajů, aby se k Čechům dostala pitná voda, i když udeří delší sucho. Také loni se ukázalo, že už to není samo sebou.
Číslo vychází na 26 miliard. Projekty, které se za ně vybudují, zajistí dodávky pitné vody pro 3,5 milionu obyvatel. Největší díl peněz půjde do středních Čech, Jihočeského a Plzeňského kraje.
Ministerstvo zemědělství dalo dohromady data z celé země, aby bylo zřejmé, kde se musí hloubit nové vrty, postavit větší vodojemy či propojit a rozšířit skupinové vodovody, které náporům sucha odolají snáz a déle než studny a menší zdroje. „Jsou to zásadní opatření, aby se omezily dopady sucha na obyvatelstvo, průmysl i kritickou infrastrukturu,“řekl Aleš Kendík, náměstek ministra zemědělství.
Lokální problémy s nedostatkem pitné vody se vyskytovaly už loni, dotkly se stovek obcí a zasáhly prakticky každý okres. Obyvatelé to často nepoznali, protože jejich starostka nebo starosta nechali vodojem naplnit cisternou. „Tohle je ale možné dělat jen tehdy, když se jedná o kratší časový úsek, není možné tak překlenovat celé suché období,“dodal Kendík.
Zodpovědnost za dostavbu vodojemů, trubek a za vrty leží na vlastnících, což jsou obce a soukromníci. Stát potrubí nevlastní, sám investice nepořídí, ministerstvo ale pomůže dotacemi a už teď konzultuje s vlastníky přípravu projektů. Stavět se bude tak rychle, jak rychle budou projekty hotové.
Nutná opatření jsou rozdělena do dvou skupin. Větší díl, přes 19 miliard, připadá na propojení skupinových vodovodů, aby se co nejvíc lidí ocitlo ve stabilním a odolném systému, i když přijde vleklý letní suchopár. Menší podíl, tedy 6,2 miliardy, má plynout do menších, odlehlejších sídel nebo městských částí. Tam se bude jednat hlavně o hledání nových zdrojů vody a hloubení vrtů nebo navyšování kapacit vodojemů. „Nejvyšší investiční náklady na snížení dopadů sucha v jednotlivých obcích se předpokládají v Plzeňském kraji. Opatření se týkají také největšího počtu obyvatel, neboť v tomto kraji je jich nejméně zásobovaných z vodovodů pro veřejnou potřebu s dostatečnou stabilitou zdrojů,“píše se v ministerském materiálu, který českou vodní bilanci zrevidoval.
Zcela mimo vyčíslenou sumu jsou zvažované projekty stavby velkých vodních nádrží, protože ty stávající nezvládnou všechnu dešťovou či sněhovou vláhu pochytat a zadržet. Nejdál je v tomto ohledu vodní dílo Vlachovice, kde panuje politická i občanská shoda na tom, že Zlínský kraj se v blízké budoucnosti bez nového zdroje neobejde.
Celkově materiál vytipoval 21 významných lokalit, které se musejí chránit, protože na nich dříve či později může vzniknout vodní zásobárna. Často jde o místa, kde se uvažuje o nádrži, ale těm ještě pořád nebývá dotčené obyvatelstvo dvakrát nakloněno.